Na východě Ukrajiny přepadávají ozbrojenci domy Romů. Odvážejí jejich majetek

V ukrajinském Slavjansku, který už přes týden ovládají proruští radikálové, prý začaly protiromské pogromy. Tvrdí to server Novosti Donbasa s odvoláním na očité svědky těchto událostí.

Lidé vyzbrojení samopaly se vloupávají do obydlí Romů, bijí je a okrádají bez ohledu na pohlaví a věk, napsal server, podle něhož byly fyzicky napadeny i ženy a děti. Útočníci přitom tvrdí, že jednají na pokyn "lidového starosty" Vjačeslava Ponomarjova, který je vůdcem slavjanských radikálů.

Server romea.cz citoval romskou aktivistku Nataliji Varakutovou, podle které ozbrojenci ve Slavjansku zaútočili na sedm domů, v nichž žijí Romové.

Svědci uvedli, že ozbrojenci vynášeli majetek romských občanů do nákladních aut a odváželi ho. Tyto informace potvrzují organizace hájící práva Romů a aktivisté se nyní snaží zjistit totožnost pachatelů, dodaly Novosti Donbasa.

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk na zprávy o antisemitských projevech v Doněcku a o protiromských útocích reagoval a prohlásil, že vláda takové jednání nepřipustí. "Ideologie a praxe pogromů, exportovaná z jednoho ze sousedních států, na Ukrajině neprojde," řekl předseda vlády podle listu Ukrajinska pravda se zjevnou narážkou na Rusko.

Tymošenková jednala v Doněcku se separatisty

Ukrajinská prezidentská kandidátka Julija Tymošenková navštívila Doněck na východě země a sešla se se zástupci separatistů i představiteli organizací, které protestují proti spojení s Ruskem.

Po hodinách vyjednávání prý vidí možnost nalezení kompromisu mezi oběma stranami a chce v této souvislosti uspořádat po Velikonocích v Doněcku speciální kulatý stůl, uvedl list Ukrajinska pravda.

"Kompromis je možný," prohlásila prezidentská kandidátka. "Domluvili jsme se, že se jednoho dne zase setkáme a budeme v našem rozhovoru pokračovat, abychom dosáhli řešení, které bude vyhovovat každému," dodala.

Po Velikonocích by tak chtěla v Doněcku uspořádat kulatý stůl, u kterého usednou jak zástupci separatistů, tak i lidé podporující jednotu Ukrajiny. "Věřím v tato jednání a věřím v ženevskou dohodu," uvedla Tymošenková.

Z prohlášení zástupců proruských ozbrojenců z minulých dní to ale nevypadá, že by byli nakloněni kompromisu. Vůdce separatistů z Doněcké oblasti ženevskou dohodu odmítl. Separatisté požadují demisi kyjevské vlády.

Rusko přiznalo vojáky u hranic. Putin ocení vojáky z Krymu

Ruští vojáci byli u hranic s Ukrajinou rozmístěni kvůli nestabilní situaci, jež v sousední zemi panuje. Prohlásil to v sobotu mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Jak poznamenala agentura Reuters, předtím přitom Moskva tvrdila, že jsou ruští vojáci u hranic jen na běžném cvičení. U hranic je podle NATO asi 40 000 příslušníků ruských vojsk.

"Máme v oblasti u ukrajinských hranic své jednotky. Některé tam jsou trvale, jiné byly povolány jako posila kvůli tomu, co se děje na Ukrajině," uvedl Peskov pro televizní stanici Rossija 1.

Ruský prezident Vladimir Putin donedávna také popíral přítomnost ruských vojáků na Krymu mimo jejich základny. Poté, co ve čtvrtek otočil, řekl televizi Rossija, že udělí státní vyznamenání ruským vojákům, kteří se na obsazení ukrajinského Krymu podíleli.

Současně řekl, že normalizace vztahů mezi Ruskem a Západem závisí na Západu. Uvítal by také zvolení bývalého norského premiéra Jense Stoltenberga za nového šéfa NATO.

"Máme velmi dobré vztahy včetně těch osobních. Jde o velmi seriózní, odpovědnou osobu," řekl o Stoltenbergovi ruský prezident. "Ale uvidíme, jak se tyto vztahy budou rozvíjet, když bude v nové funkci," dodal Putin.

Ruské vztahy s nynějším šéfem NATO Andersem Foghem Rasmussenem jsou v posledních měsících velmi napjaté. Putin obvinil Rassmusena, že si ještě jako dánský premiér nahrával jejich soukromou schůzku a prozradil její obsah médiím. Mluvčí NATO tato obvinění označila za "naprostý nesmysl".

Ukrajina kvůli Velikonocům zmírní omezení pro Rusy

Chladnější jsou vztahy i mezi Rusy a Ukrajinci, zlepšit by je mohly velikonoční svátky. Ukrajina kvůli svátkům zmírnila přísná omezení pro cesty ruských občanů na své území. Restrikce se od čtvrtka týkaly mužských držitelů ruských pasů ve věku od 16 do 60 let, kteří necestovali s rodinou nebo s dětmi. Ukrajinské úřady se obávaly, že z jejich řad se mohou rekrutovat účastnící radikálních proruských akcí na východě země.

Jaká ale bude praxe po svátcích, není známo.

V pátek prý úředníci na ukrajinských letištích znemožnili vstup devíti cestujícím, a to osmi v Oděse a jednomu v Charkově. Ještě ve čtvrtek ale nevpustili do země nejméně stovku ruských občanů.

Omezení se přitom týká také mužů s ukrajinským pasem, kteří jsou hlášeni na území Ruskem anektovaného  poloostrova Krym.

To zatím zřejmě netrápí uprchlého a sesazeného ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Ten se podle ukrajinských a ruských médií nachází v ruském černomořském letovisku Soči. Janukovyč uprchl do Ruska v únoru po tříměsíčních protestech proti jeho režimu, které přerostly v ozbrojené srážky s více než stovkou mrtvých.

Krymští Tataři se obávají odsunu

Vůdce krymských Tatarů Mustafu Džemileva a Refata Čubarova nepustili na ukrajinský Krymský poloostrov, který v březnu anektovalo Rusko. Ruští vojáci je zastavili na kontrolním stanovišti u obce Čonhar, která leží na jedné ze dvou hlavních silnic spojujících Krymský poloostrov s pevninou.

Džemilev v rozhovoru pro ukrajinskou televizní stanici Hromadske.TV uvedl, že se obává dalšího vývoje na Krymu, protože se k němu dostaly informace z ruských tajných služeb, že Moskva uvažuje o deportaci krymských Tatarů. "Uvažují o deportacích nebo o vytváření podmínek, které donutí většinu krymských Tatarů z Krymu odejít," řekl Mustafa Džemilev.