Krym a Sevastopol oficiálně patří k Rusku. Putin podepsal smlouvu o připojení

• Evropská unie rozšíří kvůli krizi na Krymu své sankce na dalších 12 občanů Ruska. Pokud bude Moskva situaci na Ukrajině dále destabilizovat, sáhne EU k hospodářským sankcím, na jejichž přípravě má začít pracovat Evropská komise i členské země.

• USA v reakci na ruskou anexi Krymského poloostrova ohlásily sankce proti dalším vysokým ruským představitelům. V odvetě Rusko uvalilo sankce vůči vybraným Američanům.

• Ruská Státní duma, dolní komora parlamentu, ratifikovala krymsko-ruskou dohodu o připojení Krymu k Ruské federaci.

• Ruský ministr obrany Sergej Šojgu ujistil Pentagon, že ruská vojska nechystají vpád na východní Ukrajinu.

• Rusko posílilo celní kontroly na hranicích s Ukrajinou. Podle ukrajinských médií se ve čtvrtek odbavování ukrajinského zboží během části dne zcela zastavilo.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun je v pátek očekáván v Kyjevě, kde má jednat s ukrajinským vedením o možnostech mírového urovnání krize v rusko-ukrajinských vztazích po ruské anexi Krymu. 

Šéf světové organizace jednal ve čtvrtek v ruské metropoli se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a s prezidentem Vladimirem Putinem.

Vyslechl si stížnosti na údajná příkoří, kterými prý trpí ruskojazyčné obyvatelstvo na východě Ukrajiny za nového ukrajinského režimu, i ujištění, jak moc Rusko podporuje ústřední roli světové organizace při řešení konfliktů a krizí.

Pan Ki-mun vyzval Moskvu k navázání dialogu s Kyjevem, který Rusko až dosud odmítalo s poukazy na nelegitimnost kyjevského režimu. Za nejlepší prostředek k zaručení práv ruské menšiny na východě Ukrajiny označil Pan Ki-mun rozmístění pozorovatelů OSN a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Politickou část asociační dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou v pátek na počátku druhého dne unijního summitu v Bruselu podepíší představitelé unie a ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk.

Podpis částí smlouvy týkajících se politického dialogu, spolupráce v obranné a bezpečnostní politice či podpory při reformách je výrazem unijního zájmu spolupracovat s nynější vládou v Kyjevě. V pátek tak stvrdí preambuli, první, druhou a sedmou hlavu smlouvy a také závěrečný protokol, odsouhlasený v pondělí ministry zahraničí EU.

Unie také hodlá až do listopadu ze své strany jednostranně splnit podmínky smlouvy o volném obchodu, která je s asociační dohodou spojená, a otevřít svůj trh pro naprostou většinu ukrajinského zboží. Tuto část balíčku unijní hospodářské pomoci určené Ukrajině musí ještě formálně potvrdit členské země a také Evropský parlament.

Celý komplex dohod by měl být podle představ unijních diplomatů podepsán nejspíš někdy po 25. květnu, kdy se mají na Ukrajině konat prezidentské volby. Poté budou muset smlouvy projít také ratifikačním procesem v unijních státech.

Ruské ministerstvo zahraničí bude Kremlu doporučovat zavedení sankcí proti Západu obdobných těm, které USA a Evropská unie vyhlásily Moskvě.

Ruským novinářům to v pátek řekl náměstek ruského ministerstva zahraničí Grigorij Karasin. Sankce Západu jsou podle Karasina "z mezinárodněprávního hlediska absolutně nezákonné".

"Sankce proti Rusku Západ nezavádí poprvé," řekl ruský diplomat. "Máme už vyzkoušené postupy, budeme vládě a prezidentovi navrhovat odvetné kroky, protože sankce ponechané bez odpovědi jen povzbuzují apetit," dodal.

Zástupce generálního tajemníka OSN pro lidská práva Ivan Šimonović v pátek navštíví Krym, oznámila tisková služba krymské vlády. Návštěva vysokého činitele OSN, který se v minulých dnech bezvýsledně pokoušel Krym navštívit, se uskuteční na pozvání krymských úřadů, uvedla tisková služba bez dalších podrobností.

Šimonoviče vyslal šéf OSN Pan Ki-mun na Ukrajinu minulý týden ve snaze získat informace potřebné pro pokojné urovnání konfliktu. Plánovanou návštěvu Krymu ale chorvatský diplomat minulou středu z bezpečnostních důvodů zrušil.

Během své ukrajinské mise vydal Šimonović prohlášení, podle něhož neexistují důkazy o "rozsáhlém a systematickém" porušování lidských práv ruskojazyčných obyvatel Ukrajiny. Vyjádřil rovněž obavy z možného porušování občanských práv krymských Tatarů. Moskva jeho hodnocení označila za zaujaté a neobjektivní.

Na sociálních sítích koluje video natočené na sevastopolské námořní akademii. Akademie vyhlašuje loajalitu Rusku, ale poté, co zazní ruská hymna, začne skupina studentů zpívat ukrajinskou hymnu. Ti jsou poté přerušeni hudbou. 

Zmíněná část videa začíná v 10:45.

Na Krymu má dnes vypršet příměří, které minulý víkend dohodli ministři obrany Ukrajiny a Ruska. Ukrajinští vojáci v krymských posádkách se měli během klidu zbraní rozhodnout, zda přejdou do ruské armády, odejdou do civilu a zůstanou na Krymu, nebo jako příslušníci ukrajinských ozbrojených sil anektovaný poloostrov opustí.

V minulých dnech bylo příměří několikrát porušeno, nejistý je podle kyjevských médií zejména osud ukrajinské černomořské flotily.

Poslanci ruského parlamentu se podle moskevského rozhlasu osudem vojáků rozmístěných na Krymu intenzivně zabývají. Podle jejich informací na stranu ruské armády přešlo přes 70 ukrajinských jednotek dislokovaných na Krymu, tedy většina z 22 000 ukrajinských vojáků. Postupně se mají stát součástí ruského jižního vojenského okruhu.

Do rukou Ruska má podle moskevského rozhlasu padnout i šest ukrajinských bojových plavidel a 25 pomocných člunů. Podle agentury Unian velitelé ukrajinských lodí nedostali z Kyjeva jasné rozkazy, jak se v nynější situaci zachovat.

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk v pátek podepsal s lídry Evropské unie na summitu v Bruselu politickou část asociační dohody EU s Ukrajinou.

"Věříme, že je to i historický den pro celou Evropu," uvedl Jaceňuk. "Chceme být součástí velké evropské rodiny a toto je první krok k tomu, aby Ukrajina dosáhla svého konečného cíle plného členství," dodal.

Na Twitteru to uvedli prezident EU Herman Van Rompuy i český státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Ruské akcie v pátek prudce oslabují kvůli obavám, že západní země uvalí na Rusko hospodářské sankce kvůli jeho postupu vůči Ukrajině. Index moskevské burzy MICEX kolem 8:20 SEČ vykazoval pokles o tři procenta na 1281 bodů, napsala agentura Reuters.

Terčem amerických sankcí se už stala banka Rossija, což vedlo k prudkému poklesu akcií ruského bankovního sektoru. Výrazné ztráty však zaznamenaly také akcie podniků z jiných odvětví, včetně plynárenské společnosti Gazprom a ropné firmy Lukoil.

K poklesu na ruském akciovém trhu přispělo rovněž rozhodnutí ratingových agentur Fitch a Standard & Poor's zhoršit výhled hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruska ze stabilního na negativní. Důvodem jsou obavy z dopadů ukrajinské krize na ruskou ekonomiku.

Kurz ruského rublu v pátek na rozdíl od akcií stagnuje poté, co ve čtvrtek v reakci na zprávu o amerických sankcích utrpěl těžké ztráty. Vůči euru vykazoval rubl kolem 8:20 SEČ pokles o pouhých 0,1 procenta na 50,16 RUB, napsala agentura Reuters.

Rusko se prozatím zdrží odvetné reakce na americké sankce i na ukrajinské plány zavést víza ve vzájemném cestovním styku.

"Pokud jde o americké sankce i o zavedení vízového režimu ze strany Ukrajiny, pak se zatím odvetných kroků musíme zdržet," řekl prezident podle agentury RIA Novosti. Zdrženlivost by podle Putina měla Moskva projevit zejména v otázce víz, jejichž zavedení by "postihlo miliony nevinných Ukrajinců, kteří i bez toho žijí chudě a mnoho nevydělávají". 

Ruské ministerstvo zahraničí přitom v pátek oznámilo, že bude Kremlu doporučovat zavedení sankcí proti Západu obdobných těm, které USA a Evropská unie vyhlásily Moskvě. Ve čvrtek ruská diplomacie na americký sankční seznam reagovala vlastním seznamem Američanů, kteří mají do Ruska zakázaný vstup.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ruským poslancům oznámil, že je téměř hotov návrh dokumentu o vyslání pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na Ukrajinu. Rusko v minulých dnech jejich cestu opakovaně pod různými záminkami blokovalo.

"Trváme na tom, že návrh dokumentu je téměř hotov. Jeho součástí je počet pozorovatelů a ukrajinské regiony, v nichž mají působit. O Krymu tam pochopitelně žádná zmínka není a ani být nemůže," prohlásil ruský ministr a dodal, že Moskva je připravena podepsat návrh v této podobě "třeba hned dnes".

Lavrov se v horní komoře ruského parlamentu rovněž důrazně ohradil proti používání slova "anexe" v souvislosti s připojením Krymu k Rusku.

"Pokud naši zahraniční kolegové používají termín anexe, pak jim mohu poradit jediné: požádejte své mluvčí, aby se podívali na záběry z Krymu, jehož obyvatelé projevovali z připojení k Rusku upřímnou radost," prohlásil Lavrov.

Ruský ministr oznámil, že ministerstvo zahraničí připravuje "bílou knihu" o údajných zločinech ukrajinských extremistů během únorových násilností v Kyjevě.

Horní komora ruského parlamentu v pátek ratifikovala smlouvu o připojení Krymu k Ruské federaci. Pro schválení dokumentu se vyslovilo všech 155 senátorů přítomných při hlasování.

Ve čtvrtek smlouvu schválila Státní duma.

V platnost dokument o připojení Krymu k Rusku vstoupí po podpisu prezidenta Vladimira Putina.

Ruská centrální banka je připravena podpořit ruskou banku Rossija, kterou zahrnuje nejnovější kolo amerických sankcí. Opatření Spojených států ale na finanční stabilitu banky nemají žádný významný dopad, sdělila v pátek také centrální banka podle agentury Reuters.

Rossija v pátek uvedla, že velké americké karetní společnosti Visa a MasterCard přestaly poskytovat platební služby jejím klientům. Podobnému kroku ze strany amerických institucí čelí i další ruská banka SMP. 

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že si v bance Rossija otevře účet. 

"Je to, pokud vím, průměrná banka, osobně jsem tam účet neměl. Ale v pondělí si ho určitě založím," řekl Putin.

Později novinářům oznámil, že kremelské účtárně vydal příkaz poukazovat do postižené banky jeho prezidentský plat. Petrohradský bankovní ústav podle něj nemá s anexí Krymu nic společného. Rusko se musí postarat jak o samu banku Rossija, tak i o její klienty, řekl Putin.

"Vždyť ta banka má tak symbolické a zvučné jméno," poznamenal.

Zpravodaj HN Marek Hudema píše z mimořádného summitu EU v Bruselu:

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk před chvílí podepsal asociační dohodu mezi Ukrajinou a EU. Jde ale zatím jen o politickou část, ekonomická část bude podepsána později. Jde o politické gesto ze strany EU, ukazuje tím svoji podporu ukrajinské vládě a zároveň ukrajinská vláda může ukázat, že pokročila ve svém přibližování k unii. Ostatně, právě odmítnutí už dohodnuté asociační dohody s EU vedlo k pádu svrženého prezidenta Janukovyče

Pro Ukrajinu je to výhodné, protože nebude muset plnit některé ekonomické části dohody (provádět některé ekonomické reformy, snižovat cla na zboží dovážené z Evropy) a zároveň jí EU nabídla, že jednostranně zruší cla na ukrajinský vývoz do EU. Týká se to až 80 procent ukrajinského vývozu do unie a Ukrajině by to mělo přinést téměř půl miliardy eur ročně.

Ukrajina bude nejvíc těžit z jednostranného evropského snížení cel na nezpracované zemědělské výrobky - tady má jít asi o 330 milionů eur ročně - a už "hotové" potraviny určené k prodeji, kde získá 53 milionů eur. Další snížení cel se bude týkat dovozů textilu a chemických výrobků.

Marek Hudema doplňuje své postřehy z Bruselu:

Ministr financí Andrej Babiš byl minulý týden překvapen zrušením cel pro Ukrajinu a prohlásil, že možná unie nedomyslela všechny dopady na evropský potravinářský průmysl.

Český premiér Bohuslav Sobotka ovšem včera v noci řekl, že jde jen o dočasné opatření a že by to podle něj nemělo mít negativní dopady na evropské potravináře.

Andrej Babiš vlastní firmu Agrofert, která je mimo jiné velkým zemědělským holdingem a podniká ve zpracování potravin.

Dmitrij Kiseljov, silně protiamerický ruský televizní moderátor a šéf ruského státního mediálního konglomerátu Rusko dnes, se podle bývalého amerického velvyslance Michaela McFaula účastnil školení, které financovalo americké ministerstvo zahraničí. 

Kiseljov se podle McFaula v roce 2010 zúčastnil stáže v americké diplomacii, kterou plně hradila americká strana. 

Ultrakonzervativní ruský moderátor je přitom známý svými silně protiamerickými názory. V neděli 16. března, kdy se konalo krymské referendum o připojení k Rusku, ve svém televizním pořadu prohlásil, že "Rusko je jako jediné schopné proměnit USA v radioaktivní prach".

"Prosím, už mi nevolejte. Už nikdy v tomto životě, žádám vás o to," odpověděl Kiseljov reportérům ruského serveru Slon, když ho prosili o komentář k McFaulovu tvrzení.

Kiseljov je pravděpodobně jednou z osob na rozšířeném unijním sankčním seznamu, který lídři EU schválili v noci v Bruselu.

Svůj sankční seznam v pátek schválil i parlament anektovaného Krymu, který zakázal vstup na poloostrov velké části členů ukrajinské Nejvyšší rady. Podle šéfa krymského parlamentu Vladimira Konstantinova mají ukrajinští poslanci ruce potřísněné krví a ztratili smysl pro realitu.

Zákaz vstupu na Krym mají podle agentury RIA Novosti všichni poslanci ukrajinské Nejvyšší rady, kteří podpořili rezoluci o rozpuštění krymského parlamentu z 15. března a rezoluci o vyhlášení Krymu za okupované území přijatou o pět dní později. Celkem se sankce týkají 278 ze 450 ukrajinských poslanců.

Seznam bude podle Konstantinova doplněn o jména ukrajinských pravicových extremistů a "politických kolaborantů", tedy ukrajinských činitelů působících na Krymu, kteří odmítli přejít pod okupační správu.

Podle ruských médií přistupuje ruský prezident k sankcím Západu s humorem.

Když se ukázalo, že se řada osob přítomných na páteční schůzi bezpečnostní rady na americkém sankčním seznamu ocitla, Putin s úsměvem varoval, že "takoví lidé nás kompromitují, musíme se od nich držet dál".

• Ukrajina a EU v Bruselu podepsaly politickou část asociační dohody.

• Horní komora ruského parlamentu jednomyslně schválila připojení Krymu k Rusku. V platnost dokument o připojení Krymu k Rusku vstoupí po podpisu prezidenta Vladimira Putina.

• Rusko se prozatím zdrží odvetné reakce na americké sankce i na ukrajinské plány zavést víza ve vzájemném cestovním styku, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin.

• Na Krymu v pátek skončí příměří, které minulý víkend dohodli ministři obrany Ukrajiny a Ruska. Podle ruských poslanců na stranu ruské armády přešlo přes 70 ukrajinských jednotek dislokovaných na Krymu, tedy většina z 22 000 ukrajinských vojáků.

• Svůj sankční seznam v pátek schválil i parlament anektovaného Krymu. Na seznamu je většina poslanců kyjevského parlamentu.

Rusko v pátek oznámilo zrušení slevy na plyn, kterou poskytlo Ukrajině výměnou za používání vojenské základny na Krymském poloostrově.

"Flotila v současnosti již de iure nemá základnu na Ukrajině, ale na území ruského regionu," uvedl mluvčí Vladimira Putina Dmitrij Peskov.

Podle ruského premiéra Dmitrije Medveděva by Ukrajina měla Rusku v této souvislosti zaplatit zpět 11 miliard dolarů. Celkově prý Kyjev Moskvě dluží ještě o pět miliard dolarů víc.

Slevu ve výši 100 dolarů na tisíc metrů krychlových plynu obě země dojednaly v dubnu 2010 v ukrajinském Charkově. Ukrajina tehdy slevu "vyměnila" za prodloužení pronájmu sevastopolské vojenské základny Rusku. Podle ruského premiéra je ujednání z Charkova "předmětem vypovězení", což Rusku dává právo žádat od Ukrajiny peníze zpět soudní cestou, píše agentura Reuters. 

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal krymsko-ruskou smlouvu o připojení Krymu k Rusku a uzavřel tak ústavní proceduru anexe.

Krátce před podpisem prezidenta ratifikovali smlouvu jednomyslně poslanci Rady federace, ve čtvrtek drtivou většinou podpořili smlouvu i zastupitelé ve Státní dumě.

Putin rovněž podepsal ústavní zákon o rozšíření počtu subjektů Ruské federace z dosavadních 83 na 85. Rozšíření počtu členů federace bude zachyceno ve změně článku 65 ruské ústavy, který jmenovitě subjekty federace vypočítává.

Putin v pátek zároveň jmenoval Olega Belavenceva svým stálým politickým představitelem v nově zřízeném "Krymském federálním okruhu". Belavencev má podle dostupných informací blízko k ruskému ministru obrany Sergeji Šojguovi, dosud řídil jednu z hlavních složek jeho ministerstva.

Podle dalšího prezidentského dekretu dnes metropole Moskva a krymská města Simferopol a Sevastopol oslaví územní zisk slavnostní salvou. Putin zároveň vyzval poslance obou parlamentních komor, aby k hladkému zařazení Krymu mezi ostatní součásti federace maximálně přispěli.

Spojené státy připravují v Polsku vojenské cvičení se zapojením armád východoevropských zemí NATO včetně Česka. V pátek to oznámil polský rozhlas s odvoláním na slova velvyslance USA ve Varšavě.

Cvičení se podle něj zúčastní kromě USA, Polska a České republiky jednotky ze Slovenska, Maďarska, Rumunska, Bulharska a pobaltských států Estonska, Lotyšska a Litvy.

Podle polského Radia Zet velvyslanec USA Stephen Mull prohlásil, že "velké vojenské cvičení" by se mělo uskutečnit v okolí základny Lask v centrálním Polsku, která leží asi 50 kilometrů jihozápadně od Lodže. Počátkem týdne na základnu dorazilo dvanáct stíhacích letounů F-16 spolu s asi třemi stovkami amerických vojáků.

Německo ruší všechny projekty vojenské spolupráce s Ruskem, které byly naplánované do konce dubna, oznámilo německé ministerstvo obrany.

Ministerstvo obrany neupřesnilo, kolika projektů se zastavení spolupráce dotkne. Úřad ale upozornil, že lhůta do konce dubna nemusí být konečná. O spolupráci v dalších měsících se rozhodne podle dalšího vývoje krize na Ukrajině, kde Moskva anektovala poloostrov Krym.

Ministerstvo hospodářství navíc upozornilo, že v současnosti nebude povolovat německým firmám vývoz zbrojní techniky do Ruska. Neupřesnilo, jak dlouho zastavení zbrojních exportů potrvá.

Reportér HN Marek Hudema z Bruselu komentuje, proč Evropská unie nedokáže doopravdy potrestat Rusko.

EU je zóna, kde se dodržuje přísně vykládané právo, které platí pro všechny bez ohledu na to, jak jsou „zlí“. Unie může uvalit sankce jen na ty lidi, kteří mají přímý a prokazatelný podíl na ruské agresi proti Ukrajině. Nebo porušili lidská práva. A jsou pro to důkazy. Jinak by si postižení mohli stěžovat u Evropského soudu v Lucemburku a ten by je ze sankčního seznamu vyškrtl a možná by jim unie ještě musela platit náhradu za utrpěnou škodu. Na rozdíl od Washingtonu, kde jde o politické rozhodnutí prezidenta Obamy, tak Evropa nemůže zařadit na seznam ruské miliardáře nebo banku Rossija, kde mají konta ruští potentáti.

Celý text si můžete přečíst ZDE.

O plánovaných manévrech v okolí základny Lask v Polsku, kterých se pod vedením USA mají účastnit armády východoevropských zemí NATO včetně Česka, česká armáda zatím neví. 

"V této chvíli jsme neobdrželi žádný požadavek na účast v tomto cvičení," řekla ČTK mluvčí generálního štábu Jana Růžičková. Čeští vojáci se podle ní zatím na manévry nechystají.

O pozastavení vojenské spolupráce s Ruskem po Německu informovala i Francie. Krok se podle francouzského ministra obrany Jeana-Yvese Driana bude týkat společných vojenských cvičení.

Francie kvůli ukrajinské krizi uvažuje, že zastaví prodeje dvou vojenských lodí třídy Mistral do Ruska. O kontraktu v hodnotě 1,2 miliardy eur ale Paříž chce rozhodnout teprve v říjnu, kdy by měla být první loď dodána. Le Drian v pátek k osudu těchto kontraktů nic neřekl.

K přímému a konstruktivnímu jednání Ukrajiny s Ruskem, které by zabránilo vzniku "nekontrolovatelné situace", v pátek v Kyjevě vyzval generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Ukrajinská krize může být vyřešena jen při zachování územní celistvosti Ukrajiny, prohlásil šéf světové organizace krátce poté, co v Moskvě prezident Vladimir Putin podpisem stvrdil připojení Krymu k Rusku.

"Nynější konflikt lze řešit jen pokojnými diplomatickými prostředky a s úctou ke svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny," řekl Pan Ki-mun na tiskové konferenci po jednání s úřadujícím ukrajinským prezidentem Oleksandrem Turčynovem. Ten opět potvrdil, že Ukrajina ruskou anexi neuznává a Krym považuje dál za své území.

Úřad ukrajinského generálního prokurátora identifikoval několik osob zapojených do střelby na kyjevském Majdanu. Podle generálního prokurátura Olega Magnitského se zatím jedná pouze o ukrajinské občany.

"Tyto osoby byly identifikovány, ale nemohu prozradit jejich příjmení," řekl Magnitsky ve čtvrtek ukrajinské televizní stanici 5 kanal.

"Máme seznam lidí, které jsme identifikovali. (...) Tento seznam bude rozšířen, vše závisí na určitých okolnostech. Nyní jsou na seznamu pouze ukrajinští občané," dodal Magnitsky.

Evropská rada v pátek rovněž diskutovala o snížení energetické závislosti EU. Podle předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye je nutné "zařadit vyšší rychlost". Posílena má být energetická efektivita, prioritou je i diverzifikace zásobovacích tras nebo rozšíření zdrojů energie, zejména obnovitelných zdrojů.

"Pokud teď nic neuděláme, budeme okolo roku 2035 závislí na zahraničním exportu až z 80 procent naší potřeby ropy a plynu," varoval Van Rompuy.

Potřebná je také energetická bezpečnost, stabilita dodávek pro sousedící země a větší vzájemná propojenost sítí jak uvnitř unie, tak se sousedy. "Členské státy budou solidární v případech náhlých výpadků dodávek energií v jedné či několika zemích," podotkl Van Rompuy. EU posoudí možnosti posílení dodávek plynu z USA do Evropy a to, jak takové dodávky bude možné co nejlépe zapojit do vyjednávání o nové dohodě o volném obchodu.

"Budeme podporovat projekty, které omezí energetickou závislost Evropy na Rusku," potvrdil závěry přijaté na pátečním eurosummitu český premiér Bohuslav Sobotka. 

Česká vláda podle Sobotky nepočítá s tím, že by se měla jakýmkoliv způsobem připravovat na těžbu břidličného plynu. "Na summitu byla rozdána mapa, které země mají potenciál produkovat břidličný plyn, a Česká republika na této mapě není," dodal Sobotka.

Sobotka v Bruselu rovněž prohlásil, že ukrajinská vláda musí být schopna čelit snaze štěpit Ukrajinu na národnostním principu.

"Na Ukrajině, i když podporujeme současnou ukrajinskou vládu, se odehrávají i projevy, se kterými můžeme těžko souhlasit, jde o zrušení jazykového zákona nebo projevy pravicového extremismu," řekl český premiér.

Český velvyslanec v Moskvě Vladimír Remek je podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka dobrým reprezentantem českých zájmů v Rusku. Zaorálek nemá pochybnosti o Remkově loajalitě. Ministr to řekl po dnešním jednání s Remkem. Velvyslanec schůzku odmítl jakkoliv komentovat.

Do Remka se během čtvrtečních interpelací pustil opoziční poslanec Daniel Korte (TOP 09). Nazval jej komunistou proruského ražení, jehož loajalita k Česku je více než pochybná.

Zaorálek novinářům po dnešní schůzce řekl, že chtěl od velvyslance slyšet informace o aktuální situaci v Rusku. Hovořili spolu rovněž o možných scénářích dalšího vývoje na Ukrajině a chystané schůzce náměstků ministra zahraničí ČR a Ruska. Zaorálek řekl, že Remek dostal i nějaké instrukce, nechtěl ale upřesnit jaké. Podle ministra se s velvyslancem dohodli na častějších konzultacích.

Ukrajinská policie kvůli podezření z korupce zadržela šéfa státní plynárenské společnosti Naftogaz Jevhena Bakulina. Podle ukrajinského ministra vnitra Arsena Avakova čelí Bakulin obviněním, že připravil stát o čtyři miliardy dolarů (takřka 80 miliard korun), napsala to agentura Reuters.

Ukrajina čelí velkým finančním problémům, například ruskému Gazpromu dluží za odběr plynu asi dvě miliardy dolarů (40 miliard korun). Kyjev již dříve odhadl, že země by v letošním a příštím roce mohla potřebovat zahraniční pomoc v celkové výši 35 miliard dolarů (téměř 700 miliard korun). Zhruba třetinu této částky by ve formě půjček a záruk měla získat od Evropské unie.

Evropská unie zveřejnila 12 jmen, která doplňují od pondělí známý seznam sankcionovaných 21 osob z Ruska i Krymu. Odpoledne vyšel v unijním úředním věstníku.

"Jde o představitele ruského parlamentu, jde o lidi z okolí prezidenta Putina a také o některé představitele ruské armády," přiblížil český premiér Bohuslav Sobotka okruh osob, jejichž jména se na rozšířeném seznamu objevila. Podle něj se v budoucnu nedá vyloučit další rozšiřování seznamu. EU se snaží zajistit, aby umístění konkrétního jména na soupis obstálo při soudním sporu.

Zveřejnění seznamu potvrdilo neoficiální diplomatické informace o tom, že nově sankce postihnou ruského vicepremiéra Dmitrije Rogozina nebo Vladislava Surkova či Sergeje Glazjeva, poradce prezidenta Vladimira Putina. Na seznam se dostal také Dmitrij Kiseljov, ruský televizní moderátor s jasnou protizápadní rétorikou. Postižena je mimo jiné i Valentina Matvijenková, šéfka Rady federace, horní komory ruského parlamentu, a její kolega ze Státní dumy Sergej Naryškin.

Seznam osob, vůči nimž EU kvůli krymské krizi zavedla sankce na nynějším summmitu a také 17. března, si můžete prohlédnout zde.

"Schválené americké a především evropské sankce se zdají být leckomu mělké. Míří ale chirurgicky přesně na Putinovy nejbližší. Ono se to ale všechno může rychle změnit. Zaprvé i tyto osobně mířené sankce vyvolají (už vyvolaly) odpověď a na tu odpověď bude muset Amerika reagovat dalším rozšířením a zpřísněním a kolotoč se může roztočit dříve, než bys řekl švec," píše o zavedení sankcí a o dalším možném vývoji komentátor Respektu Jan Macháček.

Celý komentář si přečtěte tady.

Polsko v souvislosti s napjatou situací na Ukrajině o několik měsíců urychlí nákup vlastního protiraketového systému. Vítěz tendru by podle polského ministerstva obrany měl být znám do konce roku, původní termín přitom počítal až s rokem 2015.

"Do konce letošního roku již chceme mít vybranou nabídku. To je ve srovnání s původními plány urychlení o několik měsíců," citoval Reuters náměstka ministra obrany Czeslawa Mroczeka. Ten také dodal, že uspíšení výběru je zčásti způsobeno ruskou vojenskou intervencí na ukrajinském Krymu.

Rusko zřejmě umožní pozorovatelskou misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na Ukrajině, o kterou Kyjev požádal. Moskva přitom doposud vyslání pozorovatelů na Ukrajinu blokovala. To se ale podle všeho změnilo. Dnes večer se ve Vídni na mimořádné schůzi sejdou zástupci OBSE, na které by mohli příslušnou dohodu schválit, napsala agentura Reuters.

"Vypadá to tak," citovala odpověď nejmenovaného západního diplomata na otázku, zda se země OBSE dohodly na pozorovatelské misi. Zmíněné mimořádné zasedání začne v půl osmé.

OBSE rozhoduje na základě shody všech 57 členských států, takže Rusko doposud vetovalo snahy Ukrajiny a Západu. Moskva měla k dosavadním návrhům připomínky, které se týkaly především mandátu pozorovatelů. Jistý americký diplomat ve středu naznačil, že ruskou blokádu by bylo možné obejít například vysláním pozorovatelů Evropské unie.

Podle předpokladů se Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na dnešním mimořádném zasedání ve Vídni dohodla na vyslání pozorovatelů na Ukrajinu. Podle agentury Reuters se do šestiměsíční mise zpočátku zapojí stovka civilních pozorovatelů. Rusko přitom dosud veškeré snahy o uspořádání takovéto mise blokovalo.

Pozorovatelé OBSE navštíví všechny oblasti Ukrajiny s výjimkou Krymu. Tato separatistická autonomní republika vyhlásila po nedělním referendu na Kyjevu nezávislost a Moskva dnes završila legislativní proces přičlenění tohoto poloostrova k Ruské federaci.

OBSE rozhoduje na základě shody všech 57 členských států a Rusko doposud vetovalo snahy Ukrajiny a Západu. Moskva měla k dosavadním návrhům připomínky, které se týkaly především mandátu pozorovatelů.

Jedno z plavidel zachovávajících věrnost Kyjevu, se dnes pokusilo uvolnit cestu na širé moře, ale neuspělo, protože se k němu další lodě nepřidaly, uvedl list Ukrajinska pravda. Podle kapitána plavidla Čerkasy si posádka dodávala odvahy bojovou písní z rusko-japonské války "Náš hrdý (křižník) Varjag se nepříteli nevzdá". Obává se však, že další ukrajinské lodě v zátoce se dohodly, že vyvěsí ruskou vlajku v sobotu, protože necítí podporu od ukrajinského státu.

To ale odmítl šéf ukrajinského parlamentu a úřadující prezident Oleksandr Turčynov. Na dnešní tiskové konferenci v Kyjevě řekl, že ukrajinští vojáci na Krymu jsou povinni chránit svou výzbroj, bojové lodě a vojenské objekty před útoky ozbrojenců.

Půlroční mise pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě dorazí v sobotu do Kyjeva. 

Rusko s misí souhlasilo až poté, co v pátek z hlediska ruských zákonů dovršilo anexi Krymského poloostrova; podle ruské interpretace se tak nyní akce OBSE nemůže týkat Krymu. USA zastávají opačný názor.

V Kyjevě je dnes očekáván také německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, podle kterého je mise OBSE krokem ke snížení napětí. "Ještě to není konec krize, ale je to krok, který pomůže podpořit naše úsilí o uvolnění," řekl. Podle šéfa německé diplomacie nicméně situace na Ukrajině zůstává nestabilní a vrtkavá, a proto musí pozorovatelé začít s prací co nejdříve.

Návštěvu Ukrajiny dnes ukončí generální tajemník OSN Pan Ki-mun, který tento týden v Moskvě i v Kyjevě nabádal ke zdrženlivosti, aby se konflikt nevymknul kontrole, a k zahájení přímého dialogu. Moskva však nadále nové vedení v Kyjevě neuznává.

Pan Ki-mun ukrajinským představitelům slíbil, že OSN pomůže s organizováním květnových prezidentských voleb, aby hlasování bylo transparentní, svobodné a spravedlivé a aby všichni Ukrajinci jeho výsledky přijali.