USA a Rusko na sebe vzájemně uvalily sankce. Do Ruska nesmí senátor McCain

- Krymská domobrana za asistence neoznačených ruských vojáků ve čtvrtek ovládla objekt ukrajinského vojenského námořnictva v Sevastopolu. Stejně obsadili i zařízení pro námořní dopravu v Bachčisaraji a základnu ukrajinského námořnictva v obci Novoozerne na západě poloostrova. V Perevalne ukrajinští vojáci začali krymským úřadům dobrovolně odevzdávat zbraně.

- Ukrajina se rozhodla opustit postsovětské Společenství nezávislých států, které ji nepodpořilo ve sporu s Ruskem o Krym. Kyjev chystá plán stažení svých jednotek z poloostrova, který ovládlo Rusko.

- Podle šéfa NATO Anderse Fogha Rasmussena je vývoj kolem Krymu je nejvážnější hrozbou pro bezpečnost a stabilitu Evropy od studené války.

- Evropská komise schválila návrh půjčky jedné miliardy eur (27 miliard korun) pomoci pro Ukrajinu ke zmírnění jejích potíží s platební bilancí.

- Ruská armáda zahájila rozsáhlé cvičení letectva v západních oblastech země.

- Americké námořnictvo odstartovalo jednodenní cvičení s bulharskou a rumunskou armádou v Černém moři.

Spojené státy nebudou vojensky zasahovat v současné ukrajinské krizi. Ve středu to prohlásil americký prezident Barack Obama v rozhovoru pro televizi NBC.

Washington se podle něj bude snažit přesvědčit Rusko o stažení jeho sil diplomatickou cestou.

"Existuje lepší cesta, a já si myslím, že i Ukrajinci uznávají, že pro nás není na místě vojensky se postavit Rusku, a že by to nebylo dobré ani pro samotnou Ukrajinu," řekl Obama.

Dohoda na zprovoznění plynovodu umožňujícího dodávky zemního plynu ze Slovenska na Ukrajinu by mohla být hotova do konce dubna.

Ve středu to podle Reuters oznámil eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger, podle nějž by mohl plyn ze západu na Ukrajinu proudit již do konce tohoto roku. Brusel se dlouhodobě snaží přispět ke snížení energetické závislosti Kyjeva na Moskvě a v současné krymské krizi aktivita Evropské komise ještě vzrostla.

Práce na plynovodu by Oettingera měly začít ihned po podpisu dohody, aby bylo potrubí dokončeno ke konci letošního roku a mohlo Ukrajinu zásobovat plynem již během sezony zimní zvýšené poptávky.

Krymské úřady propustily ve čtvrtek ráno na svobodu zadrženého velitele ukrajinské flotily kontradmirála Serhije Hajduka. Oznámila to ruská agentura Interfax.

Podle ruských médií byl Hajduk vyslechnut na sevastopolské prokuratuře, aby zodpověděl na otázky týkající se předání rozkazu ukrajinským vojákům na Krymu, že mohou použít zbraně proti obyvatelům. Ale podle ruského ministra byl Hajduk jen nucen plnit příkazy svého velení.

V noci byli propuštěni na svobodu "všichni ostatní civilní rukojmí zadržení ruskými vojáky a zástupci nových krymských úřadů," oznámil Interfax k Hajdukově propuštění.

Hajduka zadržela ve středu ruská vojenská rozvědka GRU v Sevastopolu. K jeho propuštění už ve středu vyzval ruský ministr obrany Sergej Šojgu.

Velvyslanci Ruska a Spojených států v OSN se ve středu střetli během další schůzky Rady bezpečnosti věnované Ukrajině. Ruský velvyslanec Vitalij Čurkin prohlásil, že "urážky" jeho americké kolegyně Samanthy Powerové ohrožují spolupráci obou zemí v dalších oblastech.

Čurkin ve svém vystoupení osamocen hájil připojení Krymu k Rusku a označil to za historickou událost. Powerová prohlásila, že po již přijatých sankcích jsou Spojené státy "připraveny podniknout další kroky, pokud budou pokračovat ruské provokace nebo ruská agrese".

Přirovnala také ruské převzetí Krymu ke krádeži. "Zloděj může ukrást majetek, ale to nedává zloději vlastnické právo," prohlásila.

Ruský velvyslanec se ohradil s tím, že "je prostě nepřijatelné naslouchat těmto urážkám na adresu naší země".

"Pokud americká delegace očekává naší spolupráci v Radě bezpečnosti v dalších záležitostech, tak to musí paní Powerová jasně pochopit," uvedl Čurkin. Podle agentury AP Powerová v té době již z jednání rady odešla a nechala tam svoji zástupkyni.

Podle hnutí Euromajdan bylo propuštěno 8 unesených krymských aktivistů. Odkazují se informace ukrajinské televize 5 kanal.

Rusko trvá na tom, aby byla práva jeho krajanů žijících v zahraničí plně respektována. V Moskvě to ve čtvrtek zopakoval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Chránit etnické Rusy žijící v cizině bude Moskva "politickými a diplomatickými prostředky". 

Lavrov obvinil západní státy, že se za každou cenu snaží obhájit svou výjimečnost, místo toho, aby se řídily zásadami mezinárodního práva.

"Krizovou situaci na Ukrajině nevyvolalo Rusko. Je to vnitropolitická krize v mnohém vyprovokovaná zvenčí, kterou provází porušování ukrajinské ústavy," řekl ruský ministr. Ve světě podle něj dochází k "tektonickým změnám", které se západní země snaží zbrzdit.

Lavrov v Moskvě rovněž prohlásil, že legislativní proces připojení Krymu k Rusku bude uzavřen do konce týdne.

Ve čtvrtek odpoledne má krymsko-ruskou smlouvu o připojení a příslušný ústavní zákon ratifikovat Státní duma, dolní parlamentní komora. Rada federace, horní komora, má ratifikaci obou dokumentů v plánu v pátek.

K ukončení legislativních procedur pak už bude zapotřebí jen podpis prezidenta Vladimira Putina. Krym a město Sevastopol pak budou zařazeny do článku 65 ruské ústavy, který obsahuje seznam jednotlivých členů Ruské federace.

Berlín kvůli krizi na Ukrajině zvažuje zrušení německo-ruských vládních konzultací, které by se měly konat na konci dubna. V projevu k poslancům to ve čtvrtek ve Spolkovém sněmu řekla kancléřka Angela Merkelová. Podle ní ruská anexe Krymu znamená porušení mezinárodního práva.

"Německá vláda bude zvažovat, zda se německo-ruské vládní konzultace uskuteční. A pokud ano, v jakém se budou konat formátu," řekla Merkelová. Podle ní se Německo bude nadále snažit jednat s Ruskem a přimět ho k přímým rozhovorům s Ukrajinou o řešení krize na Krymu. Berlín ale podle kancléřky nemá zájem na pokračování takových diskuzních formátů, které k uklidnění situace nijak nepřispějí.

Merkelová uvedla, že kvůli postupu Moskvy na Krymu rozšíří Evropská unie na čtvrtečním summitu seznam osob, na které se bude vztahovat zmražení majetku a zákaz cestování do zemí osmadvacítky.

Německá kancléřka také dodala, že "formát G8 přestal existovat."

Jmenovité sankce Západu namířené proti několika desítkám Rusů minuly skutečně vlivné osoby z okolí prezidenta Vladimira Putina. V článku pro středeční americký list The New York Times to napsal přední Putinův politický sok, ruský disident a protikorupční aktivista Alexej Navalnyj.

"Silným slovům Západu se Rusko vysmívá a považuje je dokonce za povzbuzení prezidenta, obdařeného magickou beztrestností," píše Navalnyj.

Západní státy by měly podle Navalného znepříjemnit luxusní životní styl kremelských kmotrů, kteří pendlují mezi Ruskem a evropskými velkoměsty. Měly by zmrazit účty ruských oligarchů a zabavit jejich majetek.

Ruský disident uvádí i konkrétní jména: oligarchové Roman Abramovič a Ališer Usmanov, šéf státní ropné společnosti Rosněfť Igor Sečin, ředitel plynárenského monopolu Gazprom Alexej Miller, podnikatel Gennadij Timčenko, bratři Arkadij a Boris Rotenbergové, bývalí Putinovi tréninkoví partneři v judu, Putinův bankéř Jurij Kovalčuk a mocný šéf ruských železnic Vladimir Jakunin. Žádný z nich není na sankčním seznamu USA ani Evropské unie.

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk se vyslovil zdrženlivě k plánům Kyjeva na zavedení vízového režimu s Ruskem odvetou za anexi Krymu.

Po příletu do Bruselu, kde by měl podepsat politickou část smlouvy o přidružení k Evropské unii, novinářům řekl, že v takových případech je lepší "dvakrát měřit". 

Podle Jaceňuka ale takový krok nebude dostatečně účinný a zkomplikuje navíc život ukrajinským občanům žijícím na východě země při hranicích s Ruskem.

Do diskuse o vízech se Jaceňuk ve středu údajně nemohl náležitě zapojit, protože kvůli cestě do Bruselu jednání bezpečnostní rady předčasně opustil. Po návratu do Kyjeva chce věc znovu projednat s úřadujícím prezidentem Oleksandrem Turčynovem.

Deklaraci o boji za osvobození Ukrajiny ve čtvrtek velkou většinou hlasů schválil ukrajinský parlament. Dokument obsahuje naléhavou výzvu světovému společenství, aby ruský zábor Krymu neuznalo. Podle agentury Unian dokument podpořilo 274 ze 303 poslanců přítomných ve sněmovně.

"Krym byl, je a bude součástí Ukrajiny. Ukrajinský národ nikdy a za žádných okolností boj za osvobození Krymu od okupantů nezastaví, ať bude jakkoli těžký či dlouhý," praví se v deklaraci.

Rusko podle ukrajinských poslanců "demonstrativně porušilo nejen platné ukrajinské zákony, ale i základní normy mezinárodního práva".

"Naléhavě vyzýváme celé světové společenství, aby se zdrželo mezinárodního uznání takzvané Krymské republiky a anexe Krymu a Sevastopolu. Ukrajinský národ nikdy anexi svého území ovládnutého Ruskem neuzná," uvádí se v deklaraci.

Ukrajinský velvyslanec v OSN Jurij Klymenko v Ženevě prohlásil, že existují náznaky, že Rusko připravuje vojenskou intervenci na jihu a východě Ukrajiny. Informovala o tom agentura Reuters. Ruský delegát jeho obvinění odmítl.

Klymenko ve čtvrtek promluvil na schůzi věnované dodržování lidských práv na Ukrajině.

"Vidíme silné náznaky, že se Rusko připravuje k rozsáhlé vojenské intervenci proti východním a jižním oblastem Ukrajiny," řekl ukrajinský diplomat. Jeho podezření podle Reuters podpořila řada dalších diplomatů. Ruský delegát pak přečetl předem připravené prohlášení, v němž ukrajinská obvinění odmítl.

Rusko v minulých týdnech přesunulo do oblastí při hranicích s Ukrajinou vojenské posily. U hranic dlouhých kolem 2000 kilometrů Moskva pořádá několik vojenských cvičení, která mají prověřit bojeschopnost ruských jednotek "v neznámém cizím terénu".

Rusko ve čtvrtek posílilo celní kontroly na hranicích s Ukrajinou, zejména kvůli obavám z pašování zbraní. Oznámila to agentura ITAR-TASS s odvoláním na úřední zprávu ruské celní správy FTS. Podle mluvčího FTS má Moskva informace o tom, že "přes hranice se přepravuje zakázané zboží včetně zbraní".

Rozhodnutí o zesílení hraničních kontrol nabylo platnosti ve čtvrtek, uvedl mluvčí. Jak dlouho má opatření trvat či jaké konkrétní poznatky jeho zavedení vyvolaly, FTS neoznámila.

Podle ukrajinské agentury Unian je pro ukrajinské zboží už od středy vstup do Ruska fakticky uzavřen. Od nočních hodin ruští celníci blokují na všech silničních přechodech bez jakéhokoli vysvětlení odbavování ukrajinských kamionů.

"Auta prostě vracejí zpátky, ani je neprohlížejí," citovala ukrajinská agentura jednoho z přepravců. V pohraniční zóně prý panuje chaos, fronty kamionů dosahují délky několika kilometrů.

Vitalij Naumenko, náměstek ukrajinského ministra pro daňovou správu odpovědný za celní správu, informaci o zablokování přechodů potvrdil. Ukrajinská strana podle něj vyjasňuje situaci a na místě monitoruje hraniční režim. O příčinách blokády prý ani on nemá žádné informace.

Jednáním s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem ve čtvrtek generální tajemník OSN Pan Ki-mun zahájil svou misi do Ruska a na Ukrajinu, která má přispět k urovnání ukrajinské krize a odradit Moskvu od dalších agresivních kroků.

Podle ruských médií má s Pan Ki-munem ve čtvrtek jednat i prezident Vladimir Putin. V pátek je šéf světové organizace očekáván v Kyjevě.

O případném pozastavení prodeje dvou francouzských vojenských lodí Rusku kvůli ukrajinské krizi se rozhodne až v říjnu, kdy má být první z lodí dodána. Ve čtvrtek to uvedl francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian, podle něhož by ale takový krok musel být součástí obdobných kroků na evropské úrovni.

Ministr zahraničí Laurent Fabius v pondělí řekl, že by smlouva o dodávce dvou lodí třídy Mistral v hodnotě 1,2 miliardy eur (32,8 miliardy Kč) mohla být kvůli ruskému postupu zrušena, pokud "(ruský prezident Vladimir) Putin bude na Ukrajině pokračovat v tom, co dělá".

Jeho výroky vyvolaly obavy v loděnicích v Saint-Nazaire z dopadu zrušení prodeje na zaměstnanost. Dodávky zbraní Rusku jsou příčinou sporu i v rámci EU. Británie, která dodává do Ruska minimum vojenského materiálu, chce celoevropské omezení vojenských dodávek Moskvě. Naopak Francie se k tomu staví opatrně a Londýnu zase připomíná, že by mohl zakročit proti ruským zájmům ve finančním středisku v City.

Už den poté, co se Julija Tymošenková vrátila na Ukrajinu po léčbě v Německu, bývalá ukrajinská premiérka svolala jednání své strany Baťkivščyna. Poslanci údajně probírali možné stranické kandidáty do předčasných voleb, které se mají konat v květnu.

Podle Vitalije Klička ze strany UDAR Tymošenková o prezidentskou pozici zájem má. 

Kyjevský parlament ve čtvrtek rovněž přijal usnesení, jímž Krym vyhlašuje za "dočasně okupované území". Spadají do něj Krymský poloostrov, město Sevastopol, přilehlé ukrajinské teritoriální vody a vzdušný prostor.

Vstup na okupované území je podle dokumentu povolen jen na zvláštní propustku vydanou ukrajinskou vládou. Usnesení zakazuje provádět na Krymu jakoukoli hospodářskou činnost bez ukrajinského povolení včetně dopravy, obchodu a těžby nerostných surovin.

Podle ukrajinské agentury Unian se celní odbavování ukrajinského zboží v noci na čtvrtek úplně zastavilo, ve čtrvtek v poledne ale první odbavené kamiony od hranic do Ruska opět vyjely.

V pohraniční zóně prý panuje chaos, fronty kamionů dosahují délky několika kilometrů. I po znovuotevření hranic stála na přechodech v Charkovské oblasti fronta několika stovek kamionů.

- Evropská unie ve čtvrtek podle německé kancléřky Angely Merkelové rozšíří seznam osob, na které se vztahují sankce kvůli ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym.

- Rusko posílilo celní kontroly na hranicích s Ukrajinou, zejména kvůli obavám z pašování zbraní. Podle ukrajinských zdrojů se celní odbavování ukrajinského zboží v noci úplně zastavilo, ve čtvrtek v poledne ale první odbavené kamiony od hranic do Ruska opět vyjely.

- Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk se vyslovil zdrženlivě k plánům Kyjeva na zavedení vízového režimu s Ruskem odvetou za anexi Krymu. Návrh chce znovu projednat.

- Velvyslanec Ukrajiny při OSN Jurij Klymenko v Ženevě prohlásil, že existují náznaky, že Rusko připravuje vojenskou intervenci na jihu a východě Ukrajiny.

- Rusko trvá na tom, aby byla práva jeho krajanů žijících v zahraničí plně respektována. V Moskvě to ve čtvrtek zopakoval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. 

Od našeho zpravodaje Marka Hudemy z Bruselu:

Summit šéfů zemí Evropské unie plánuje rozšíření seznamu 21 osob, které mají zakázáno cestovat do EU a jejichž evropská konta jsou zmražena kvůli ruské anexi Krymu, o další jména. Měl by jít o čelné ruské politiky, ale sankce se nebudou vztahovat na ruského prezidenta Vladimíra Putina ani na ministra zahraničí Sergeje Lavrova.

Uvažuje se také o tom, že na seznam bude zařazen ruský novinář Dmitrij Kiseljov, který nedávno vyhrožoval v ruské televizi USA, že je Rusko může změnit v "radioaktivní popel". Kiseljov je šéfem státní zpravodajské agentury Russia Today.

Spojené státy tlačí na Saúdskou Arábii, aby dodávala na světový trh více zemního plynu a ten proudil do Evropy, uvedl úředník podílející se na přípravě dnešního summitu šéfů hlav států v Bruselu. Mělo by to zmenšit závislost Evropské unie na ruském plynu a Evropané to vítají. Také by to mohlo snížit světové ceny plynu, což by poškodilo Rusko. Americký prezident Barack Obama jede jednat do Saúdské Arábie příští pátek.

Rusko bude na okupovaném Krymu rozvíjet svou "vojenskou infrastrukturu", aby ochránilo čerstvě získaný poloostrov před možnými útoky.

"Vojenskou infrastrukturu musíme pochopitelně na poloostrově rozvíjet, aby se Krym stal důstojným představitelem Ruské federace a byl ochráněn před možnými útoky," řekl ruským médiím náměstek ministra obrany Jurij Borisov. Zábor Krymu je podle něj "ohromným vítězstvím, ale i velkým závazkem".

Rusko se podle Borisova nesmí před světem ponižovat, nesmí vzbuzovat pochybnosti o svých úmyslech a možnostech. "Ať si nedělají naděje," prohlásil.

Moskva podle Borisova spoléhá hlavně na černomořskou flotilu, která sídlí v Sevastopolu. Ministerstvo obrany podle něj o rozvoj flotily vždy hodně dbalo, ale nyní se situace mění. "Bude přezkoumána zejména úloha sevastopolských loděnic, zvážíme možnost zvýšení státních zakázek," řekl ruský činitel.

Evropští státníci se dnes večer, na pracovní večeři týkající se sankcí proti Rusku kvůli obsazení Krymu, ocitnou v dosud nevídané situaci - budou muset odevzdat svoje mobily i tablety a budou zcela odříznuti od vnějšího světa. Referuje o tom list Financial Times na své webové stránce.

Diplomatické zdroj z Bruselu tvrdí, že se je to kvůli tomu, že se bude diskutovat o tom, jak by případné ekonomické sankce proti Rusku zasáhly jednotlivé členské státy. Státníci se totiž budou brátnit takovým sankcím, které by zasáhly právě jejich země a zveřejnění těchto stanovisek by mohlo ukázat nejednotnost Evropské unie a pomoci Rusku v jednání s Bruselem.

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, ratifikovala smlouvu s Krymem o jeho připojení k Ruské federaci.

Informovala o tom ruská státní televize Russia Today.

Při hlasování, které proběhlo ve slavnostní atmosféře, se pro schválení smlouvy vyslovilo 443 poslanců. Podle prvních zpráv agentury ITAR-TASS se jeden poslanec hlasování zdržel, později agentura upřesnila, že hlasoval proti. Jeho jméno neuvedla.

Hlasování předcházela rozprava, v níž hlavní ruské argumenty pro zábor Krymu shrnul ministr zahraničí Sergej Lavrov. Obyvatelé Krymu podle něj nemohli v rámci Ukrajiny realizovat své právo na sebeurčení zakotvené v Chartě OSN. Krymská autonomie pod Kyjevem strádala, po převratu a odstranění prezidenta Viktora Janukovyče byla možnost uplatnění práva na sebeurčení minimální, řekl ruský ministr.

Protiruské sankce USA a Evropské unie Lavrov označil za nelegitimní, právo k takovému kroku má podle ruského ministra pouze Rada bezpečnosti OSN, v níž má Rusko jako stálý člen právo veta.

Rozhodnutí Ukrajiny vystoupit z postsovětského Společenství nezávislých států (SNS), které Kyjev ohlásil ve středu, označil Lavrov za protiruskou propagandu. "Nikoho v SNS násilím držet nebudeme, ale rozhodnutí je v rozporu se základními zájmy ukrajinského lidu," řekl ministr. Dodal, že Ukrajina sice smlouvu o vytvoření SNS podepsala, nikdy ji ale neratifikovala.

Ukrajinská pohraniční stráž stahuje své příslušníky z Krymu, sdělil ve čtvrtek novinářům na tiskové konferenci v Kyjevě zástupce šéfa ukrajinských pohraničníků Pavlo Šišolyn.

Asi tisícovka pohraničníků už poloostrov okupovaný Ruskem opustila a přemístila se na sever na ukrajinskou pevninu.

"Zahájili jsme postupné přemístění našich příslušníků na území Chersonské a Mykolajivské oblasti," řekl Šišolyn bez dalších podrobností.

Ministr bez portfeje Stepan Semerak na tiskové konferenci řekl, že z rozhodnutí ministerstva obrany a Rady národní bezpečnosti a obrany byla v ukrajinském vnitrozemí zřízena stanoviště, kde budou evakuovaní vojáci dočasně pobývat. "Sami vědí kam jít a chápou to," řekl Semerak a odmítl sdělit jakékoli detaily.

Náměstek ukrajinského ministra obrany Leonid Poljakov ve čtvrtek agentuře Interfax-Ukrajina řekl, že ukrajinské jednotky na Krymu jsou vystaveny soustavným ruským provokacím.

Pokus ruských vojáků proniknout na simferopolské letiště Belbek zastavili podle něj ukrajinští vojáci varovnými výstřely. Ukrajinským posádkám na Krymu vyhrožují Rusové útokem a nutí ukrajinské vojáky, aby přešli na stranu okupantů.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun na úvod dnešní schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyjádřil hluboké znepokojení nad ukrajinskou krizí. Putin na oplátku ujistil, že Rusko "vždy, stále a důsledně" podporovalo ústřední roli OSN v mezinárodních záležitostech a při urovnávání krizí.

"Jako generální tajemník OSN nemohu nebýt situací hluboce znepokojen," řekl Pan Ki-mun, který po jednáních v Moskvě zamíří Kyjeva, aby se pokusil najít východisko z krize ve vztazích mezi oběma zeměmi po ruské anexi Krymu.

Český premiér Bohuslav Sobotka se domnívá, že summit Evropské unie, který se ode dneška do pátku koná v Bruselu, nepůjde nad rámec cílených sankcí proti ruským činitelům. Sobotka to řekl při příjezdu na vrcholnou schůzku lídrů evropské osmadvaacítky, kteří budou jednat hlavně o situaci na Ukrajině. Uvalení zbrojního embarga proti Rusku, které požadují některé státy EU, nepovažuje český premiér v tuto chvíli za aktuální.

"Teď je na pořadu dne, abychom diskutovali o takzvané druhé fázi sankcí, která zahrnuje individuální opatření v oblasti víz a zmrazení majetku vůči konkrétním osobám na ruské straně, které se podílejí územní integrity Ukrajiny. Já se nedomnívám, že by Evropská rada dnes a zítra z hlediska rozhodování překročila rámec té druhé fáze sankcí," uvedl Sobotka.

Kosovský premiér Hashim Thaçi rozhodně odmítl, že lze porovnávat odtržení Krymu od Ukrajiny s odtržením Kosova od Srbska. To nelze za žádných okolností srovnávat, cituje dnes jeho slova server BalkanInsight. Podle Thaçiho nelze oba případy srovnávat v jejich "právních, politických ani historických souvislostech".

"My (kosovští Albánci) jsme nezměnili žádné hranice, my jsme své hranice už měli," prohlásil s poukazem na to, že Kosovo mělo své území určené jako jihosrbská autonomní oblast. Opomněl přitom ale, že Krymská autonomní republika měla v rámci Ukrajiny také své stanovené administrativní hranice.

"Kosovo bylo vytvořeno po genocidě spáchané Srbskem, po deportacích milionu obyvatel Kosova, což provedlo Srbsko," uvedl dále. "Nezávislosti Kosova bylo dosaženo po jednáních, která následovala po válce. Proto srovnávání Kosova a Krymu je zcela neudržitelné," dodal.

Největší evropská automobilka Volkswagen se hodlá dál držet ambiciózních plánů rozšiřování výroby v Rusku. Hrozba sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho kroky vůči Krymu by aktivity společnosti v Rusku neměla omezit, řekl dnes agentuře Reuters generální ředitel skupiny Martin Winterkorn. Volkswagen a jeho česká dceřiná společnost Škoda Auto vyrábějí auta ve dvou ruských továrnách a skupina chce tamní produkci výrazně zvyšovat.

"Jsem přesvědčen, že kvůli tomu (krizi a hrozbě sankcí) bychom své aktivity (v Rusku) potlačovat neměli," řekl Winterkorn na okraj konference v Hannoveru. Rusko je pro Volkswagen šestým největším trhem světa, pro Škodu dokonce třetí největší.

"Naše čísla o prodeji nadále vypadají dobře, velmi pozorně ale sledujeme, co se tam děje," řekl Winterkorn. "Investice stále běží; novou továrnu na motory nezastavíme," dodal.

Americký prezident Barrack Obama ve svém dnešním projevu prohlásil, že USA uvalí na Rusko hlubší hospodářské sankce, pokud si to vyžádají okolnosti. Obama také oznámil další sankce na ruské představitele a banky.

Na novém seznamu osob, kterým Spojené státy neumožní vstup na své území a kterým zmrazí majetek, se podle Obamy ocitnou další ruští prominenti. Podle amerického prezidenta je to odveta za to, že Moskva nepřispěla k uklidnění situace na Krymu a že se Rusko rozhodlo ukrajinský poloostrov anektovat. Washington již dříve uvalil zmíněná omezení na čtyři ukrajinské a sedm ruských politiků.

"Rusko musí pochopit, že další eskalace jej izoluje od mezinárodního společenství," řekl americký prezident.

Bývalá ukrajinská premiérka Julija Tymošenková na dnešním jednání poslaneckého klubu své strany Vlast ohlásila záměr kandidovat na prezidentku, ale nedočkala se jednomyslné podpory. Uvedl to na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na nejmenované zdroje z poslaneckého klubu. Sama Tymošenková dosud svou kandidaturu oficiálně neoznámila.

"Řekla, že bude kandidovat," řekl zdroj, podle kterého hodlá Tymošenková osobně řídit předvolební kampaň, protože její blízký spolupracovník Oleksandr Turčynov je vytížen funkcemi předsedy parlamentu a úřadující hlavy státu.

Kandidatura Tymošenkové jako jediné uchazečky o nejvyšší funkci za všechny uskupení zastoupená v poslaneckém klubu Vlast se podle zdroje nakonec oproti plánu neprojednávala, protože "řada poslanců tento nápad nepodporuje".

Ekonomické sankce vůči Ruské federaci by ohrozily v první fázi v ČR asi 20.000 míst, ale sekundárně by jejich efekt mohl vzhledem k navázanosti značného počtu subdodavatelů na české vývozce zasáhnout až 50.000 pracovníků. Vyplývá to ze zjištění Hospodářské komory ČR, která apeluje na české politiky, aby zvolili střízlivý postoj a postup během jednání o případných sankcích vůči Rusku. Jak bude EU reagovat na postup Ruska vůči Ukrajině, dnes řeší summit EU.

Z pohledu českých podnikatelů přichází podle komory politické napětí v nejméně vhodnou dobu. Počet nových zakázek se začal zvyšovat, a firmy tak mohou po těžkém období konečně nastartovat růst. V tomto smyslu jsou právě Rusko a Ukrajina jedny z klíčových zemí pro generování zakázek českých exportérů.

Současný objem exportu do Ruska dosahuje 116 miliard Kč. Rusko je navíc na prvním místě z mimounijních obchodních partnerů ČR. V případě Ukrajiny jde o 35 miliard Kč. Přes zdánlivě nevelký podíl na českém exportu právě Rusko s Ukrajinou vykazují v posledním období dvouciferné růsty. Vývozu do Ruska a na Ukrajinu tradičně dominují dopravní prostředky a energetika. Čeští podnikatelé slaví úspěchy i v řadě dalších oborů, například v dodávkách technologií pro těžbu nerostných surovin, ve zpracovatelském průmyslu či při obnově železnic a silniční sítě.

Polský minsitr zahraničí Radosław Sikorski se na svém Twitteru ptá, jestli by uprchlý a odvolaný ukrajinský prezident Viktor Janukovyč neměl protestovat proti ruské anexi Krymu. Tedy pokud se nadále považuje za legitimního prezidenta Ukrajiny.

Americké ministerstvo financí zveřejnilo seznam sankcionovaných, najdeme na něm spojence a přátele prezidenta Vladimira Putina včetně šéfa prezidentské kanceláře Sergeje Ivanova nebo banky Rossiya. Celý seznam je dostupný zde.

Ruské ministerstvo financí zveřejnilo seznam (zde) sankcionovaných členů kongresu USA, kterým zakazuje vjezd do Ruska. Jde o ruskou odpověď na americké sankce proti Rusku kvůli anexi Krymu.

Na seznamu je například někdejší republikánský kandidát na prezidenta USA a senátor John McCain.

Předseda americké Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu John Boehner prohlásil, že "je hrdý být na seznamu těch, kteří mají v úmyslu se postavit Putinově agresi."

Zahraniční korespondent americké televize NBC Richard na Twitteru zveřejnil fotografie z rusko-ukrajinské hranice, kde ukrajinská armáda staví pytle s pískem.

Americké akciové trhy v první polovině dnešního obchodování obnovily růst, zejména díky nadějným regionálním údajům z průmyslu. Wall Street ale podkopávala zvýšená nejistota ohledně vyhlídek zvyšování úrokových sazeb po středečním vyjádření šéfky centrální banky USA (Fed) Janet Yellenové.

Mezinárodní měnový fond (MMF) v jednáních s ukrajinskou vládou o ekonomických reformách spojených s případnou finanční pomoci dosáhl "podstatného pokroku", musí ale ještě dál jednat. Oznámil to dnes šéf ukrajinské mise MMF Nikolaj Georgijev. Mise by podle něj měla skončit 25. března.

"Mise učinila podstatný pokrok v diskusích o opatřeních, která by uvedla zemi na cestu ekonomických reforem a udržitelného růstu," citovalo sdělení MMF slova šéfa mise. "Vládní program reforem pokrývá široký rámec témat, je ale nutná další práce," dodal fond.

Mise MMF dorazila do Kyjeva 4. března po únorovém převratu, aby vyhodnotila ekonomickou situaci země, a minulý týden už začala jednat s vládou o reformách. Předchozí úvěrový program pro Ukrajinu v hodnotě 15 miliard dolarů MMF na počátku roku 2011 zmrazil, protože Kyjev odmítl uskutečnit některé reformy, zejména zvýšení cen plynu pro domácnosti.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun vyzval k navázání dialogu mezi Kyjevem a Moskvou, jakož i ke zdrženlivosti obou stran, aby se současná krize kolem Krymu nevymknula kontrole. Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou podle diplomata představuje "velké nebezpečí" nejen pro zainteresované země.

"Čestný a konstruktivní dialog mezi Kyjevem a Moskvou je klíčový," citovaly agentury AFP a Reuters šéfa světové organizace po jeho dnešní schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Za nejlepší prostředek k zaručení práv ruské menšiny na východě Ukrajiny označil Pan Ki-mun rozmístění pozorovatelů OSN a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Moskva až dosud odmítala jednat s Kyjevem, a to s vysvětlením, že nové ukrajinské vedení, nastolené po svržení režimu Viktora Janukovyče, považuje za nelegitimní. Rusko také jako jediný z 57 členských států OBSE je proti vyslání pozorovatelské mise na východ Ukrajiny. Mezitím Rusko de facto ovládlo poloostrov Krym, jehož anexi nyní po formální stránce dokončuje. Právě dnes Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, ratifikovala dohodu o připojení ukrajinského poloostrova k Rusku. Tento krok Kyjev odmítá a Západ reaguje sankcemi proti ruským a krymským představitelům.

"I když jsem zklamán, že nebudu moci se svou rodinou jet v létě na dovolenou na Sibiř, jsem poctěn, že jsem na seznamu," napsal na svém Twitteru americký senátor Dan Coats poté, co jej Rusko přidalo na seznam sankcionovaných Američanů.

Poslanci se dnes odpoledne v interpelacích zabývali mimo jiné i rolí velvyslance v Moskvě Vladimíra Remka.

Remka hájil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) při interpelaci Daniela Korteho (TOP 09), který o velvyslanci mluvil jako o komunistovi proruského ražení, jehož loajalita k Česku je více než pochybná. Zaorálek uvedl, že Remek vždy poměrně jasně hájil české zájmy a pracoval velmi odpovědně. Ministr prý taky nemá pocit, že by velvyslance měla jeho minulost diskvalifikovat.

• USA uvalily sankce na další ruské představitele, prezident Barrack Obama pohrozil zásahem důležitých sektorů ruského hospodářstvím, bude-li to situace vyžadovat
• V reakci na americké sankce vytvořilo seznam sankcionovaných i Rusko - je mezi nimi například republikánský senátor a bývalý kandidát na prezidenta USA John McCain. Podobně jako nedávno ruští poslanci, i někteří američtí senátoři považují svá jména na seznamu za "čest"
• Ukrajina stahuje své pohraničníky z Krymu
• Poslanci ruské dumy schválili smlouvu o připojení Krymu k Rusku
• Ruská armáda plánuje posílení své infrastruktury na Krymu
• Ukrajina stahuje své pohraničníky z Krymu

Ukrajinská média s odvoláním na tiskové oddělení ministerstva obrany Ukrajiny informují, že zhruba dvacítka proruských ozbrojenců zahájila útok na ukrajinskou loď Ternopil v krymském Sevastopolu.

Ukrajinských vojenských lodí, zakotvených v sevastopolském přístavu na Krymu, se zřejmě zmocnili Rusové. Naznačuje to podle agentury Reuters stažení ukrajinských vlajek z korvet Luck a Chmelnickyj.

"Zdá se, že Rusové stáhli (ukrajinské) vlajky na obou lodích, ale nevyvěsili svou vlastní," uvedl mluvčí ukrajinské armády Vladislav Selezňov. Podle agentury AP se obou lodí zmocnil "proruský dav", ale úřady tuto zprávu dosud oficiálně nepotvrdily.

Reportérka Hannah Allamová píše, že navzdory napjatým vztahům mezi USA a Ruskem spolu nadále jejich ministři zahraničí - John Kerry a Sergej Lavrov - komunikují téměř denně.

Budoucnost plynovodu South Stream, který má přepravovat ruský plyn do Evropy a obejít Ukrajinu, je kvůli případným sankcím vůči Rusku nejistá. Uvedl to dnes generální ředitel italské ropné a plynárenské skupiny Eni Paolo Scaroni. Rusko-ukrajinská krize podle něj ohrožuje schvalovací proces.

Společnost Saipem, která je dceřinou firmou Eni, minulý týden dohodla dvoumiliardový kontrakt s ruským plynárenským monopolem Gazprom. Saipem se má podílet na prodloužení plynovodu South Stream přes Černé moře do jižní Evropy.

Evropská unie nyní jedná o dalších sankcích vůči Rusku kvůli jeho postupu na Krymu a nedávno uvedla, že jednání o projektu plánuje odložit. Scaroni upozornil, že k dokončení projektu je potřeba získat ještě mnoho povolení od evropských zemí. Vzhledem k napjaté situaci je otázkou, zda tyto země budou ochotny povolení vydat. Budoucnost plynovodu je tak podle Scaroniho "poněkud pochmurná".

Na Twitteru koluje tabulka, která srovnává postoj zemí EU k tvrdším sankcím vůči Rusku. "Zelené" země sankce podporují, žluté jsou zdráhavé, ale další sankce podpoří. Oranžové státy se spíše zdráhají uvalit sankce a červené země jsou velmi neochotné uvalovat tvrdší sankce. V třetím sloupečku ještě tabulka uvádí z kolika procent jsou dané evropské země závislé na dovozu plynu z Ruska.

Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's dnes zhoršila výhled ratingu Ruské federace ze stabilního na negativní. Upozornila tím Moskvu na možnost zhoršení samotné známky úvěrové spolehlivosti, kterou má nyní Rusko u S&P na stupni BBB. Změnu výhledu agentura zdůvodnila rostoucími geopolitickými a ekonomickými riziky v situaci narůstajícího napětí mezi Ruskem a Západem kvůli ukrajinské a krymské krizi.

"Změna výhledu odráží možnost podstatných a nepředpokládaných ekonomických a finančních důsledků, jaké by sankce EU a USA mohly mít na schopnost Ruska splácet závazky po zabrání Krymu, který mezinárodní společenství nyní právně považuje za součást Ukrajiny," píše se ve sdělení S&P, z něhož cituje agentura Reuters.

"Očekáváme, že EU a USA uvalí další sankce," podotkla S&P. Výraznější sankce by podle ní mohly podkopat ruskou ekonomiku, která už loni prudce zpomalila.

Ve městě Kryvyj Rih na jihu Ukrajiny začaly kolem 17 hodin místního času (16 hodin středoevropského času) hořet armádní sklady a následně minimálně i dva plně vyzbrojené tanky z celkového počtu 19 strojů.

V 19 hodin místního času se požár podle agentury UNIAN podařilo uhasit. Přesto ještě v půl deváté místního času byly slyšet výbuchy, pravděpodobně od munice poškozeného tanku.

Část obyvatel přilehlých domů musela být evakuována, agentura uvádí, že se ale již vrací domů. Důvody požáru jsou zatím nejasné.

Moskevský korespondent americké televize ABC Kirit Radia píše, že mluvčí prezidenta Vladimira Putina prohlásil, že ruská odpověď na dnešní sankce "bude založena na principu reciprocity a bude rychlá".

Český eurokomisař Štefan Füle na svém Twitteru zveřejnil fotku ze setkání s úřadujícím ukrajinským premiérem Arsenijem Jaceňukem.

Ruská agentura ITAR-TASS oznámila, že 72 ukrajinských jednotek a zařízení na Krymu, včetně šesti bojových a 25 podpůrných lodí, "slavnostně vztyčilo" ruskou vlajku.

"Velitelé a náčelníci 72 vojenských jednotek, zařízení a plavidel Ukrajiny se rozhodli dobrovolně přejít do řad ruských ozbrojených sil," napsala agentura s odvoláním na proruské krymské úřady.

Úřadující premiér Ukrajiny Arsenij Jaceňuk prohlásil, že ukrajinští představitelé podepíší část smlouvy s EU po prezidentských volbách, které se mají konat koncem května.

"Budeme připraveni podepsal ekonomickou část dohody s EU po prezidentských volbách, ale fakticky již teď jsme začali s procesem ekonomických změn," řekl podle agentury UNIAN Jaceňuk.

Premiér zdůraznil, že podpisem se Ukrajina fakticky stává součástí sjednocené Evropy.

O jménech dalších zřejmě 12 občanů Ruské federace, kterým EU v reakci na krizi okolo Krymu zmrazí majetek a zakáže vstup, diskutuje dnes večer unijní summit v Bruselu. Podle diplomatů je dohoda na rozšíření seznamu z pondělka v podstatě jistá. Premiéři a prezidenti budou ale také debatovat o možné další fázi unijní reakce na ruský postup vůči Ukrajině, tedy o možné podobě a případných dopadech plošných hospodářských sankcí.

Unie v pondělí na svůj seznam napsala 21 osob, dnes by měla doplnit dalších 12. Diplomaté v neformálních hovorech už v minulých dnech zmiňovali jména Vladislava Surkova či Sergeje Glazjeva, poradců prezidenta Vladimira Putina, nebo ruského vicepremiéra Dmitrije Rogozina. S jistými otazníky znělo také jméno Dmitrije Kiseljova, ruského televizního moderátora s jasnou protizápadní rétorikou. Dnes diplomatické zdroje uvedly také jméno Valentiny Matvijenkové, šéfky Rady federace, horní komory ruského parlamentu.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu dnes ujistil svůj americký protějšek Chucka Hagela, že ruská vojska nechystají vpád na východní Ukrajinu. S odvoláním na Pentagon o tom informovaly zahraniční agentury.

Mluvčí Pentagonu John Kirby uvedl, že Hagel během telefonického rozhovoru, který trval asi hodinu, žádal vysvětlení ohledně záměrů, které má ruské vedení s tisícovkami vojáků rozmístěných podél hranic s Ukrajinou. Šojgu prý ujistil Hagela, že jde jen o cvičení a že se vpád na Ukrajinu nechystá.

Podle verze, kterou o telefonátu obou ministrů vydalo ruské ministerstvo obrany, Šojgu vyzval Hagela, aby ruské vojenské aktivity podél hranic s Ukrajinou "hodnotil objektivně a nevyhrocoval situaci".

Hagel prý vyjádřil znepokojení nad "masovým zvyšováním" počtu ruských vojáků u hranic, ale Šojgu "poukázal na krajní transparentnost naší vojenské činnosti v regionech u ukrajinských hranic", jakož i na skutečnost, že ukrajinské a západní inspekce neodhalily "žádnou neohlášenou vojenskou aktivitu nebo činnost ohrožující bezpečnost Ukrajiny".

Vojenského cvičení asi 150 km od hranic s Ukrajinou, o kterém se bavili ruský ministr obrany Sergej Šojgu a jeho americký protějšek Chuck Hagel, se prý účastní kolem 20 tisíc ruských vojáků.