Britští diplomaté obnoví vztahy s Teheránem. K dohodě ohledně jaderného programu nedošlo

Británie a Írán obnovily diplomatické vztahy přerušené po útoku na britské velvyslanectví v roce 2011. Britské ministerstvo zahraničí v pondělí oznámilo, že jmenovalo svého chargé d´affaires, který bude zatím působit z Paříže. Stejný krok oznámil také Írán.

Britský ministr zahraničí William Hague oznámil na Twitteru, že ještě během pondělí v parlamentu vystoupí s prohlášením o Íránu.

Británie v roce 2011 spolu s dalšími státy reagovala na další nepříznivou zprávu Mezinárodní agentury pro atomovou energii o íránském jaderném programu vyhlášením nových sankcí. V listopadu 2011 pak dav napadl britské velvyslanectví v Teheránu, vyplenil je a zapálil.

Londýn po incidentu vypověděl íránské diplomaty v Londýně a sám pak své velvyslanectví v Teheránu uzavřel. Hague už 8. října hovořil o tom, že má Británie zájem vztahy s Íránem zlepšit.

O jádru se bude jednat znovu

Rozhodnutí odráží postupné oteplování ve vztazích Západu a Íránu v posledních měsících. Následuje také po víkendových jednáních šesti mocností s Íránem o jeho jaderném programu, která sice skončila bez dohody, ale přiblížila se shodě na její předběžné podobě.

Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf a šéfka diplomacie Evropské unie Catherine Ashtonová po schůzce vyjádřili naději, že se podaří dospět k dohodě při dalších jednáních 20. listopadu. "Intenzivně jsme diskutovali a naším cílem je dosáhnout dohody. Vrátíme se a pokusíme se o ni," řekla krátce po půlnoci novinářům v Ženevě Ashtonová, která jednání koordinuje.

William Hague připustil, že existují ještě "nějaké mezery" mezi pozicemi jednotlivých stran, ale "jsou úzké". "Ptáte se, co se pokazilo, ale já bych řekl, že se toho hodně povedlo," řekl po jednání Hague.

Republikáni pochválili Francii

USA a Izrael odmítají vyloučit vojenský zásah proti Íránu, pokud se nepodaří desetiletý spor kolem kontroverzního íránského programu vyřešit diplomaticky. Kerry i tentokrát zopakoval, že "USA jsou odhodlány zajistit, že Írán nebude vyrábět jaderné zbraně".

Íránský prezident Hasan Rúhání v reakci na ženevskou schůzku prohlásil, že právo jeho země na obohacování uranu je "hranicí", kterou Teherán nepřekročí. Írán se podle něj choval během nynějších rozhovorů se světovými mocnostmi racionálně, logicky a taktně.

Jednání se zdálo být na pokraji průlomu, když se začaly projevovat rozpory mezi USA a jejich evropskými spojenci a když Francie odmítla podpořit projednávaný návrh. Podle Francie navrhovaná dohoda dostatečně nesnižovala riziko íránské atomové bomby. Fabius řekl ve francouzském rozhlase, že Francie se nenechá ošálit a nepřistoupí na slabou dohodu.

Tento postoj vyvolal pochvalu amerických republikánů Johna McCaina nebo Lindseyho Grahama, kteří jinak francouzskou zahraniční politiku obvykle příliš neoceňují.