Nobelovu cenu za mír získala Organizace pro zákaz chemických zbraní. Likviduje syrský arzenál

Nobelovu cenu za mír získala Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), která právě připravuje likvidaci syrského chemického arzenálu. V pátek to v Oslu oznámil norský Nobelův výbor.

Hodinu před oficiálním vyhlášením správně předpověděla letošního laureáta Nobelovy ceny za mír norská veřejnoprávní televize NRK. Ta se svým tipem trefila už loni v případě Evropské unie.

Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), sídlící v Haagu, je tak po EU, OSN, Amnesty International nebo Mezinárodním červeném kříži pětadvacátou organizací, která cenu získala.

Ocenění OPCW je ale do jisté míry překvapením. Podle analytiků proti ní hovořilo především to, že svůj úkol v Sýrii začala plnit teprve nedávno.

Podle agentury AP oceněním Organizace pro zákaz chemických zbraní Nobelův výbor naopak našel cestu, jak ještě více přitáhnout pozornost k syrskému konfliktu pokračujícímu již třetím rokem, aniž by stranil nějaké skupině zapojené do války v Sýrii.

"Úmluvy a činnost OPCW stanovily užití chemických zbraní za tabu na základě mezinárodních zákonů. Nedávné události v Sýrii, kde chemické zbraně použity byly, zdůraznily potřebu zvýšit úsilí zbavit se takovýchto zbraní," uvedl Nobelův výbor ve svém prohlášení k dnešnímu ocenění.

Generální ředitel OPCW Ahmet Üzümcü řekl, že Nobelova cena je uznáním za práci organizace pro celosvětový mír v uplynulých 16 letech. "Je ale také uznáním úsilí našich zaměstnanců, kteří jsou nyní nasazeni v Sýrii a kteří ukazují velkou odvahu při plnění mandátu organizace," dodal Üzümcü v rozhovoru pro norskou televizi NRK.

Mezi favority byla Malalaj i lékař z Konga

Mezi hlavní favority patřili šestnáctiletá pákistánská bojovnice za právo žen na vzdělání Malalaj Júsufzaiová, které Evropský parlament ve čtvrtek udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, konžský lékař Denis Mukwege, jenž ve válkou postižené oblasti Kivu v Kongu ošetřil během uplynulých let na 40 000 obětí znásilnění, známý běloruský disident Ales Bjaljacki nebo ruské obhájkyně lidských práv Ljudmila Alexejevová a Svetlana Gannuškinová.

Tipy na laureáta ale vyšly málokdy. Před rokem překvapil Nobelův výbor svět oceněním Evropské unie, v roce 2009 zase udělením ceny Baracku Obamovi jen krátce po jeho nástupu do úřadu amerického prezidenta.

Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oznámením ocenění za lékařství; pokračoval v úterý cenou za fyziku a ve středu vyhlášením ceny za chemii. Laureáty se stali převážně američtí vědci. Ve čtvrtek Švédská akademie udělila Nobelovu cenu za literaturu kanadské povídkářce Alici Munroové. V pondělí bude oznámen držitel Nobelovy ceny za ekonomii.

Na vyznamenané kromě finanční částky ve výši osmi milionů švédských korun (téměř 24 milionů Kč) čeká i účast na tradičním slavnostním ceremoniálu, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.

Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) monitoruje dodržování Úmluvy o chemických zbraních (CWC). Ta zakazuje výrobu a použití chemických zbraní; na jejím základě mají signatářské země do deseti let zničit i svůj již vyrobený chemický arzenál. Členské státy mají také povinnost pomoci jiným členským státům v případě jejich ohrožení nebo napadení chemickými zbraněmi.

K organizaci se dosud připojilo 189 států, Česká republika v dubnu 1997. Připojit se naopak odmítlo pět zemí - Angola, Egypt, KLDR, Jižní Súdán a Sýrie. Izrael a Barma se připojily podpisem, vstup ale zatím neratifikovaly.

V pondělí 14. října k úmluvě přistoupí i Sýrie. Syrský arzenál chemických a biologických zbraní je celá desetiletí považován za jeden z největších na Blízkém východě. Režim poprvé přiznal jeho vlastnictví loni v červenci.

Tlak na to, aby Sýrie k mezinárodní konvenci přistoupila, vzrostl poté, co v zemi na konci srpna zahynuly stovky lidí při podezřelém chemickém útoku, který USA připisují režimu prezidenta Bašára Asada. Ten podepsal dekret o přistoupení Sýrie k OPCW 12. září, v době, kdy Sýrii hrozil vojenský úder ze strany USA a jejich spojenců právě kvůli podezření, že za srpnovým chemickým útokem stála vláda v Damašku. Syrský prezident Asad nakonec vlastnictví chemických zbraní přiznal a 21. září Sýrie předala OPCW v Haagu seznam svého arzenálu chemických zbraní. Sýrie vlastnila odhadem 1000 tun chemických látek. Chemický arzenál Sýrie nyní v zemi prověřují experti OPCW.