Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američané Martin Karplus, Michael Levitt a Arieh Warshel za vývoj počítačových programů sloužících k porozumění složitým chemickým procesům. Oznámila to ve středu Královská švédská akademie věd.
Karplus, který má americké a rakouské občanství, Levitt, jenž má americké a britské občanství, a Warshel, který má americké a izraelské občanství, "položili základy výkonných programů, které jsou používány k pochopení a předpovídání složitých chemických procesů", uvedla švédská akademie.
"Počítačové modely odrážející skutečný život jsou klíčové pro většinu pokroku v současné chemii," dodala akademie v prohlášení.
Královská akademie sdělila, že výzkum těchto amerických vědců v 70. letech minulého století přispěl k vývoji programů, které odhalují takové chemické procesy, jako je čištění výfukových plynů či fotosyntéza zelených rostlin.
Dílo oceněných expertů dnes pomáhá například při vývoji léků.
Rychlost světla
"Chemické reakce probíhají rychlostí světla... skryté zvědavým zrakům vědců. Nositelé Nobelovy ceny za chemii 2013 umožnili zmapovat tajemné cesty chemie využitím počítačů. Detailní znalost chemických procesů umožňuje optimalizovat katalyzátory (automobilů), léky či sluneční baterie," konstatovala švédská akademie.
"Dílo Karpluse, Levitta a Warshela je průlomové, protože dokázali spojit klasickou (newtonovskou) fyziku se zásadně odlišnou kvantovou fyzikou. Předtím si chemici museli vybrat vždy jen jednu z nich," dodala akademie.
Loni Nobelovu cenu za chemii dostali Američané Robert Lefkowitz a Brian Kobilka za přelomové objevy v oblasti buněčné chemie, konkrétně za výzkum buněčných receptorů a přenášení signálů od hormonů.
Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oznámením Nobelovy ceny za lékařství. Tu získali za výzkum přenosu hormonů, enzymů a dalších klíčových látek v buňkách a mezi buňkami Američané James Rothman, Randy Schekman a vědec německého původu Thomas Südhof.
V úterý švédská akademie sdělila, že letošní Nobelova cena za fyziku připadá za teoretický objev částice známé jako Higgsův boson britskému fyzikovi Peteru Higgsovi a belgickému vědci Françoisi Englertovi. Ve čtvrtek se svět dozví laureáta ceny za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí bude vyhlášena Nobelova cena za ekonomii.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist