Fotbal je pro Afghánce tím, čím je kriket pro Indy nebo hokej pro Čechy - náboženstvím. A Islam Amiri je jejich modla. Před jeho skromným bytem v Kábulu na něj čekají desítky lidí, někteří i uvnitř. "Vyprávěj nám historky ze zápasů," prosí starší muž Amiriho, který se steží může do vlastního bytu dostat. "Vždyť jste to všechno viděli v televizi," odpoví s úsměvem Amiri.

Moment, který zachytil časopis TIME, je pro Afghánistán i Amiriho příznačný. Vztah Afghánců k fotbalu a Amirimu je trochu šílený, ale zároveň plný obdivu. Když se tamní fotbalový tým vracel s prvním velkým vítězstvím z turnaje Jihoasijské fotbalové federace v Nepálu, vítal je národní stadion, který zaplnily desítky tisíc lidí.

Fotbalisté totiž došli k prvnímu velkému mezinárodnímu titulu a zemi, která se pomalu sbírá z desetiletí válek, tak dodali potřebnou vzpruhu.

Zbývá vám ještě 70 % článku