Sýrie přijala ruský plán, jak předejít útoku USA. Přinese jen smrt a zkázu, vzkázala opozice

Rusko společně se Sýrií pracuje na konkrétním a účinném plánu, jak by mohlo mezinárodní společenství získat kontrolu nad chemickými zbraněmi, které má Damašek k dispozici.

Velký pokrok v jednáních ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova dokresluje i to, že teprve před několika hodinami své snahy oznámil světu.

"Ruská strana v současné chvíli pracuje na přípravě účinného, jasného a konkrétního plánu, a proto doslova v tomto okamžiku kontaktujeme syrskou stranu," uvedl Lavrov na tiskové konferenci po setkání s libyjským ministrem zahraničí Muhammadem Abdalem Azízem.

A Sýrie ruský návrh údajně už přijala, oznámil podle agentury Interfax syrský ministr zahraničí Valíd Mualim.

Odstranit americkou agresi

"Absolvovali jsme včera (v pondělí) velmi přínosné jednání s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a on přišel s návrhem ohledně chemických zbraní. Večer jsme s ruskou iniciativou vyslovili souhlas," prohlásil.

Šéf syrské diplomacie prý souhlasil, protože realizace návrhu "by odstranila důvody pro americkou agresi".

Plán podle Lavrova vzešel ze setkání s americkými kolegy a z vyjádření Johna Kerryho, který podotkl, že útoku se lze vyhnout, pokud se Sýrie chemických zbraní vzdá. Mluvčí ruského prezidenta přitom později sdělil, že o této věci hovořil Vladimir Putin s Obamou během summitu G20 v Petrohradě minulý týden.

Podle Lavrova se veřejnost podrobnosti už "brzy" dozví.

Finální verzi dohody bude Rusko ladit společně s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem a zástupci Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW).

Americký prezident Barack Obama iniciativu Moskvy označil za možný "průlom", podle něj je ale nejprve potřeba zjistit, jak vážně je míněna a zda nejde jen o zdržovací taktiku. V každém případě chce nadále tlačit na Asadův režim hrozbou vojenského útoku, řekl v rozhovoru pro stanici CNN.

Ruský návrh řešení přivítaly také Írán a Čína. Naopak syrská opozice prohlásila, že jde pouze o "politický manévr, který je jen zbytečným odkladem a nepřinese syrskému lidu nic než smrt a zkázu".

Rusové obrátili, to je dobré

Francie mezitím oznámila, že v úterý předloží Radě bezpečnosti OSN návrh rezoluce vyzývající Sýrii ke zveřejnění jejího chemického arzenálu a odsuzující srpnový chemický útok na předměstí Damašku.

Západní činitelé ruský krok uvítali, avšak s jistými obavami, že by mohl znamenat pouhou zdržovací taktiku s cílem odvrácení amerického zásahu.

"Ruský ministr zahraničí učinil návrh... To nemůže být zneužito jako pouhý manévr, který by nás odvedl od našeho cíle. Proto jsme převzali iniciativu," řekl francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius, jehož země podpořila možný útok na Sýrii a je také jedním z pěti stálých členů RB OSN. Dodal, že je obrat Rusů "velmi dobrý".

Podle Fabiuse je ovšem nalezení a zničení "více než 1000 tun chemických zbraní" velmi složitým úkolem.

Pětibodový návrh rezoluce požaduje po Damašku "neprodleně" odkrýt rozsah jeho chemického programu a předat chemické zbraně mezinárodnímu společenství k likvidaci. Varuje také před "vážnými následky", pokud by syrská vláda neuposlechla.

Rezoluce, která předpokládá mezinárodní inspekce a kontroly likvidace chemických zbraní, podle Fabiuse spadá pod kapitolu 7 Charty OSN, takže umožňuje případnou vojenskou akci k jejímu prosazení.

Návrh rezoluce má obsahovat také otevřené odsouzení chemického útoku z 21. srpna, při němž nedaleko Damašku zahynulo podle Spojených států přes 1400 lidí. Rezoluce bude obsahovat výzvu, aby ti, kdo jsou za útok zodpovědní, stanuli před Mezinárodním trestním soudem (ICC).

Britský ministerský předseda Cameron ruský návrh vítá, ovšem požaduje, aby Rusko a Sýrie dokázaly, že návrh myslí upřímně. "Ruská vláda a Asadův režim musí ukázat, že iniciativa je myšlena vážně a upřímně," prohlásil Cameron. Podle něj zůstává ještě spousta otázek nezodpovězených a proces reakce na syrský chemický útok se nesmí vléci donekonečna.

Zásahu nevěří ani Obamova rodina

Obama v pondělí večer absolvoval sérii rozhovorů pro šest nejvýznamnějších amerických televizních stanic. V každém se opětovně pokoušel přesvědčit veřejnost i Kongres, aby útok proti režimu syrského prezidenta podpořily.

Podle šéfa Bílého domu je pondělní výzva ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova směřující k mezinárodní kontrole a zničení syrských chemických zbraní "potenciálně pozitivní", je na ni však třeba nahlížet spíše skepticky.

Spojené státy musí nový návrh s Ruskem a mezinárodním společenstvím ještě prodiskutovat a zjistit, zda "můžeme dospět k něčemu, co je vynutitelné a seriózní", prohlásil Obama, který o syrské krizi na summitu G20 v Petrohradu krátce mluvil i s Vladimirem Putinem.

Prezident při rozhovoru pro stanice PBS a NBC News přiznal, že jeho manželka Michelle je proti vojenské akci v Sýrii. "Moje vlastní rodina... Jsou velmi ostražití a nedůvěřiví," prohlásil.

Obama to NBC: "if you ask Michelle, "Do we-- do we want to be involved in another war?" The answer is no."

— Sam Stein (@samsteinhp) September 9, 2013

On sám by prý dal také raději přednost mírovému řešení. I nadále chce ale o nutnosti vojenského úderu přesvědčovat Kongres. Zda se mu to nakonec podaří, netuší.

"Neřekl bych, že jsem si jistý," prohlásil prezident. Hlasování stejně jako názor americké veřejnosti prý bere "velmi vážně", o tom, zda nařídí případný úder i bez souhlasu Kongresu, se však dosud nerozhodl a učiní tak až po samotném hlasování.

Většina Američanů podle posledních průzkumů zásah odmítá bez ohledu na Obamovu mediální ofenzivu a důkazy o Asadově chemickém útoku, které přinášejí americké tajné služby. Americké ministerstvo zahraničí tvrdí, že při srpnovém útoku zemřelo na předměstí Damašku přes 1400 lidí a že má důkazy o tom, že Asadova armáda použila nervový plyn sarin.

Nejistou má Obama pozici i v Kongresu. Podle analytiků je pravděpodobnější schválení úderu v Senátu, zatímco hlasování v dolní komoře bude podle všeho těsnější. Nerozhodnutá je podle průzkumu agentury AP téměř polovina členů Sněmovny reprezentantů.

Myslíme to vážně

Pokud by Washington upustil od současné vojenské hrozby, podle Obamy by veškeré snahy na jakoukoli vážně míněnou dohodu byly nereálné.

"Fakt, že americká administrativa i já jsme řekli, že to myslíme vážně, podle mě přispěl k některým velmi zajímavým rozhovorům," řekl Obama ve zjevné narážce na pondělní jednání ministrů zahraničí Ruska a Sýrie o možné likvidaci Asadova chemického arzenálu.

Část kongresmanů nechce vojenský zásah podpořit proto, že nevidí v Asadově použití chemických zbraní v blízkovýchodní zemi jakoukoli hrozbu pro bezpečnost USA a Američanů. Obama v rozhovoru pro CNN prohlásil, že chemické zbraně "představují významnou hrozbu pro celý svět, a zvláště pro USA".

Kvůli obavám z možné reakce na americký útok izraelská armáda v posledních dnech zahájila vojenské cvičení na Golanských výšinách poblíž hranic se Sýrií (na snímku).

Izrael už dříve prohlásil, že odpovědí na akci USA může být právě úder na jeho území. Obyvatelé si proto do odběrných míst hromadně chodí pro plynové masky a armáda už povolala také zálohu.

Na ruský návrh se zatím představitelé Izraele dívají skepticky. Logistika předání chemických zbraní hromadného ničení je nejasná, uvedl Šéf zahraničního a obranného výboru izraelského parlamentu Avigdor Lieberman.

Damašku se nedá věřit

Už v pondělí před jednáním se Sýrií varoval i izraelský prezident Šimon Peres. Jednání podle něj budou "náročná" a Damašku "se nedá věřit".

Ruský návrh usilující o odevzdání zbraní podpořila ale Čína, která dlouhodobě volá po diplomatickém řešení.

"Vzhledem k tomu, že tento návrh může přispět ke zmírnění napětí v Sýrii a že je součástí politického řešení syrské krize s cílem nastolení míru a stability v Sýrii i v celém regionu, mělo by ho mezinárodní společenství podpořit," řekl mluvčí ministerstva zahraničí.

A přidal se i Írán. Ruská iniciativa by podle mluvčí íránské diplomacie mohla přispět k zastavení militarismu v regionu. Jakákoli akce týkající se chemických zbraní by měla podle ní zajistit, aby tyto zbraně nebyly dostupné rebelům, které Írán nazývá "teroristy".

"Existují obavy ohledně vlastnictví zbraní hromadného ničení v rukou teroristů," konstatovalo íránské ministerstvo. "Myslíme si, že jakákoli iniciativa (ohledně chemických zbraní) by měla zahrnovat i teroristy," dodala.