Zaútočíte na Sýrii, zničíme Izrael, tvrdí íránské Revoluční gardy

Prezident Asad ale podle státní tiskové agentury SANA oznámil, že "Sýrie se bude bránit jakékoliv agresi." Podle jeho rozhovoru s listem Al-Achbár očekává vítězství.

"Od začátku krize čekáme na chvíli, kdy se objeví náš skutečný nepřítel. Vím, že vaše morálka je dobrá, že jste připraveni čelit jakékoli agresi a bránit vlast," citoval list slova, která prý Asad pronesl před syrskými představiteli.

Britský list The Guardian ve středu napsal, že syrská armáda možná chystá nasazení sebevražedných letců. K útokům na americká letadla je prý připraveno 8000 lidí. Listu to sdělil syrský důstojník, který slouží na základně protiletadlové obrany u Damašku. 

Před útokem varuje i Írán. Šéf místních republikánských gard Mohamad Ali Džafari řekl, že by znamenal "bezprostřední zničení Izraele" a stal by se "druhým Vietnamem". Přidal se k němu i šéf íránského generálního štábu Hasan Firuzabádí, podle něhož by Izrael skončil v plamenech. 

Za poslední dva týdny opustilo překročilo iráckou hranici 50 tisíc Syřanů. Je to jedna z největších uprchlických vln od počátku syrských bojů.

Aerial view of Jordan's 120,000-capacity Zaatari camp housing Syrian refugees. It is closing its doors this week. pic.twitter.com/4Y9qMkaRzX

— Mahir Zeynalov (@MahirZeynalov) August 29, 2013

Syrský generální štáb se kvůli zprávám o možné intervenci stahuje z Damašku, informují místní obyvatelé a opoziční zdroje. Svědci viděli nákladní automobily u několika armádních budov, zjevně převážející dokumenty a lehké zbraně.

Útok se může odložit

Západ útok na Sýrii se možná odloží až na příští úterý. List The Guardian uvádí, že důvodem jsou potíže, se kterými se při prosazování intervence potýká v parlamentu premiér David Cameron. Ruští experti si zase podle agentury RIA Novosti myslí, že úder nepřijde před summitem skupin, který se uskuteční 5. a 6. září v Petrohradu. 

Britské letectvo přesunulo na základnu Akrotiri na Kypru šest stíhacích letounů Typhoon. Jde prý výhradně o opatření k ochraně britských zájmů. "Nebyla tam poslána, aby se zúčastnila vojenské akce proti Sýrii," uvedlo ministerstvo.

Ruské námořnictvo mezitím vyslalo do Středozemního moře dvě válečné lodě. Jde prý o dlouho plánovaný krok a s vojenským zásahem v Sýrii, kterým Západ v posledních dnech hrozí, to nijak nesouvisí, tvrdí armáda.

Cameron má problémy

Britští poslanci ve čtvrtek mají hlasovat o vládním požadavku na náležitou reakci na použití chemických látek syrským režimem. Cameron dal pro velký odpor labouristů poslancům ještě druhou možnost - tou má být druhé hlasování, které proběhne až po zveřejnění výsledků inspektorů OSN. Označil za "nemyslitelné", aby britská vláda spustila vojenskou akci proti vůli silné opozice v Radě bezpečnosti. 

Vláda podle agentury zveřejnila zpravodajský materiál týkající se nasazení chemických zbraní v Sýrii minulý týden. Stojí v něm, že zpravodajci nepochybují o tom, že šlo o chemický útok. A také, že je za ním "s velkou pravděpodobností" syrská vláda, což potvrzují "určité" tajné informace.

Downing Street také vydala prohlášení k legalitě případné akce. "Právním základem pro vojenskou akci by byla humanitární intervence. Cílem je zmírnit utrpení obyvatelstva odstrašením od dalšího používání chemických zbraní nebo jeho zastavením," stojí ve vládním prohlášení. K vojenské akci navíc podle dokumentu neexistuje žádná praktická varianta.

Obama se ještě nerozhodl

Spojené státy jsou přesvědčené, že minulý týden v bojích na předměstí Damašku to byla syrská vláda, kdo použil chemické zbraně. Americké tajné služby to zatím nejsou schopny potvrdit, prezident Obama má ale jasno.

Důkazy prý nenasvědčují tomu, že by jednotky opozice takový druh zbraní nebo prostředky, jak je získat, měly vůbec k dispozici, prohlásil ve středu prezident Barack Obama.

I přes informace médií, která v posledních dnech hovořila o rychlém a krátkém útoku americké armády, tyto zprávy nepotvrdil.

"Ještě jsem se nerozhodl," prohlásil Obama během rozhovoru v pořadu NewsHour na stanici PBS s tím, že situaci velmi intenzivně řeší se svým bezpečnostním týmem, na vypuknutí otevřeného konfliktu ale prý zájem nemá.

Upozornil také, že pokud syrský režim skutečně stojí za útokem z minulé středy, který si vyžádal stovky obětí, pak "tu musí být mezinárodní důsledky". 

Varovný výstřel

"Chceme, aby Asadův režim pochopil, že použitím chemických zbraní ve velkém měřítku proti vlastnímu lidu, proti ženám  i dětem, nejen že porušuje mezinárodní normy a kritéria slušného chování, ale také vytváří situaci, v níž jsou napadeny národní zájmy USA - a to musí přestat," uvedl Obama.

Bílý dům zatím žádné konkrétní důkazy o použití chemických zbraní nepředložil. Barack Obama nicméně prohlásil, že "přesně nastavený, omezený" úder, nikoli dlouhé angažmá jako v Iráku, by mohl stačit k tomu, aby vyslal jasný signál, že použití chemických zbraní nelze tolerovat.

Kdyby syrské chemické zbraně padly do špatných rukou, mohlo by to ohrozit americké národní zájmy. "Varovný výstřel" by prý z dlouhodobé perspektivy mohl mít pozitivní dopad na americkou národní bezpečnost.

Někteří američtí zákonodárci tvrdí, že pokud nedojde k útoku na Spojené státy nebo země nebude v mimořádném ohrožení, musí jakoukoli vojenskou akci schválit americký Kongres. Demokraté i republikáni ve středu vyvíjeli tlak na to, aby Bílý dům vysvětlil, jak případná vojenská akce proti Sýrii povede k zajištění amerických cílů.

Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů John Boehner v dopise zveřejněném ve středu Obamu požádal, aby Kongresu a veřejnosti osobně vysvětlil mimo jiné i to, jak vojenská akce zabrání budoucímu použití chemických zbraní a jak bude součástí širší americké politiky a strategie.

Obama by se měl ale prý především vyjádřit k tomu, "na jakém základě by jakékoli použití síly bylo právně ospravedlnitelné". V jedné ze 14 otázek se ptá také na to, zda má Bílý dům v úmyslu požádat Kongres o více peněz, kdyby se případná vojenská akce prodloužila a byla rozsáhlejší oproti původním plánům.

Činitelé Obamovy administrativy zdůrazňují, že používání a možné šíření chemických zbraní je hrozbou pro národní bezpečnost. Podle nejmenovaného zdroje agentury Reuters během čtvrtka zástupci americké vlády seznámí se situací kolem Sýrie vedoucí představitele Kongresu.

OSN chce další čtyři dny

Na snímku vlevo je jeden z inspektorů OSN při vyšetřování

 Generální tajemník Pan Ki-mun nejdříve požádal o další čtyři dny pro své inspektory, kteří okolnosti útoku z minulého týdne prověřují přímo v Damašku.

Nyní prohlásil, že důkazy budou shromažďovat do pátku, v sobotu ráno ze Sýrie odjedou. 

Britský parlament bude o možné intervenci v Sýrii jednat na mimořádné schůzi ve čtvrtek. Jednat o postupu proti režimu Bašára Asada bude také Francie, která se chystá přijmout vůdce syrské opozice Ahmada Džarbu.

Francouzský prezident François Hollande chce politické řešení krize, předcházet mu ale má zastavení násilí intervencí zvenčí. "Musíme učinit vše pro to, aby krize mohla být řešena politicky. To se ale nepodaří, pokud opoziční koalice nebude přijatelnou alternativou a jestliže svět neskoncuje s násilím, k němuž patří i chemický útok," řekl Hollande po setkání s předsedou syrské opoziční koalice Ahmadem Džarbou.

Rusko už několikrát pohrozilo, že vojenská intervence bude mít katastrofální důsledky. Jednat o rezoluci OSN je podle něj předčasné.

Do východní části Středozemního moře vyslalo dvě válečné lodě, napsala ve čtvrtek agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný armádní zdroj.

Čína volá po mobilizaci proti útoku

Ve vodách bude operovat raketový křižník Moskva a do boje proti ponorkám je nasazeno ještě jedno plavidlo. Během podzimu by pak měl do oblasti připlout další raketový křižník Varjag.

Ruská armáda ale popírá, že by vyslání lodí nějak souviselo s hrozbami Západu. Prý jde jen o součást dlouho plánované výměny lodí ve Středozemí. Ruské ministerstvo obrany se k těmto informacím zatím oficiálně nevyjádřilo.

Před odvetou varovaly také země Latinské Ameriky jako Kuba, Ekvádor, Bolívie, Venezuela a Brazílie. "Útok proti Sýrii by měl velmi vážné následky pro oblast Blízkého východu, která je již tak neklidná," uvedlo v prohlášení kubánské ministerstvo zahraničí. Podle něj by se jednalo o porušení principů OSN a mezinárodního práva.

Čína mezitím před vojenským úderem prosazuje diplomatické kroky. Místní oficiální tisk ve čtvrtek dokonce vyzval k mezinárodní mobilizaci proti ohlašovanému zásahu v Sýrii, píše agentura AFP.

"Mezinárodní společenství by mělo být trpělivější a nenechat se balamutit americkými zpravodajskými službami," napsal pod titulkem Žádná omluva pro údery například deník China Daily. Zásah bez mandátu OSN by podle něj jen zhoršil situaci v arabské zemi.

Do Perského zálivu míří letadlová loď USA

"Světové síly, které jsou proti vojenské intervenci, by se měly spojit a zabránit tomuto západnímu útoku v Sýrii," uvedl čínský list Global Times. V případě takového útoku by podle něj tyto síly měly otevřeně podpořit Damašek. "Je nutné, aby Rusko a Írán počítaly s přímou vojenskou pomocí (syrskému režimu)," dodal list.

Americké námořnictvo nicméně přesouvá své torpédoborce blíže směrem k syrským břehům a posiluje i pozice v Perském zálivu. Do Arabského moře připlula letadlová loď Harry S. Truman, aby zaujala místo letadlové lodi Nimitz. Nimitz, která je nyní v Indickém oceánu, se měla původně vrátit domů, podle posledních rozkazů má ale zatím zůstat tam, kde je.

Ve východní oblasti Středozemního moře zatím čekají čtyři torpédoborce: USS Gravely, USS Barry, USS Ramage a USS Mahan.

Proti zásahu je Rusnok i Zeman

Premiér v demisi Jiří Rusnok je proti zvažovanému úderu na Sýrii a nepodporuje ho ani prezident Miloš Zeman. "Jsem si jist, že zdaleka ne celá Severoatlantická aliance žádá tento útok. Neopírá se o žádný právní základ," řekl premiér novinářům během své návštěvy Moravskoslezského kraje.

"Pro nás je Sýrie zemí velmi citlivou, máme s ní dlouholeté vztahy, ten konflikt nás netěší, ale nevěříme příliš tomu, že by tato ojedinělá akce mohla něco vyřešit. Naše skepse trvá," řekl ministerský předseda.

Rusnok připomněl, že Česká republika je jednou z mála aliančních zemí, která má i nadále otevřený zastupitelský úřad v Damašku a působí v oblasti aktivně i pro své spojence.

Podle Zemana by vojenská operace nebyla přiměřená. "Myslím si, že v Sýrii je na jedné straně sekulární diktátor a na druhé straně náboženští fanatici vedení Al-Káidou, a z tohoto důvodu nevidím vojenský zásah v Sýrii jako přiměřený, protože to není žádná válka mezi dobrem a zlem, ale válka mezi dvěma zly," řekl ve čtvrtek Zeman.