Manning dostal 35 let vězení. Ztratil jsem naději na spravedlivý soud, řekl Snowden

Vyšetřování mladého vojína Bradleyho Manninga, který serveru WikiLeaks předal tisíce tajných armádních dokumentů a diplomatických depeší, trvalo více než tři roky. Ve středu dopoledne americký vojenský soud během dvou minut konečně rozhodl a poslal Manninga na 35 let do vězení.

Prokuratura původně požadovala minimálně 60 let. Prokurátor Joe Morrow vyzval soudkyni Denise Lindovou, aby poslala "jasný vzkaz každému vojákovi, který by uvažoval o krádeži utajovaných informací" a chtěl Manningův čin zopakovat.

Součástí trestu je i propuštění "beze cti" z americké armády a propadnutí části jeho platu.

Tvrdé podmínky vazby

Po vypršení třetiny trestu může Manning požádat o podmínečné propuštění. Do výkonu trestu se přitom započítává doba strávená ve vazbě během vyšetřování případu, tedy 3,5 roku.

Soud zároveň odsouzenému odpustil 112 dní vězení kvůli příliš přísným podmínkám vazby. Ty poprvé popsal Manning minulý rok v listopadu. Mluvil o těžkých chvílích strávených na v temné cele o velikosti asi 1,8 na 2,5 metru i o převozu z Kuvajtu, kdy neměl žádné informace o tom, co s ním bude.

Obhajoba tvrdí, že v cele byl zamčen třeba 23 hodin v kuse a několik nocí musel spát podle nařízení zcela nahý.

Pětadvacetiletému Manningovi hrozil dokonce doživotní trest, pokud by se prokázalo, že napomáhal nepříteli USA.

Server WikiLeaks v první reakci označil rozsudek za "strategické vítězství", protože Mannings by mohl být podmínečně propuštěn na svobodu už za méně než devět let.

Už minulý týden se vojín během soudního slyšení na vojenské základně Fort Meade omluvil Spojeným státům, že je poškodil. Byl si prý vědom, co dělá, netušil ale, že předáním dat WikiLeaks způsobí nějaké škody.

Podle prvních komentářů v amerických médiích soudkyně přihlédla patrně k Manningově mládí, k naivitě, s jakou provedl svůj čin, a hlavně k vyjádření lítosti nad tím, že poškodil svou vlast. Po jejím oznámení výše trestu vojínovi příznivci na horní galerii vykřikovali hesla jako: "Budeme za tebe dál bojovat Bradley!" nebo "Ty jsi náš hrdina".

Právě na nevyzrálé osobnosti mladého vojína stavěli i jeho obhájci. V tvrdých válečných podmínkách měl prý problémy s vlastní identitou a postavil se do role spasitele.

Prokuratura o něm naopak mluvila jako o slávychtivém zrádci, který zkompromitoval americkou diplomacii a ohrozil život vojáků na válečných misích v Iráku a Afghánistánu.

Bradley Manning serveru Juliana Assange v letech 2009 a 2010 předal na 700 tisíc utajovaných dokumentů, které postahoval z armádních počítačů během své vojenské služby.

Jako motiv přitom uvedl, že chtěl poukázat na "americké válečné zločiny a nečestnou diplomacii". Obhajoba trvá na tom, že dokumenty, které stahoval, nemohly nijak přímo ohrozit americké vojáky.

Snowden: Ztratil jsem naději na spravedlivý soud v USA

Edward Snowden, který vyzradil médiím tajný americký program na sledován internetové komunikace, prostřednictvím svého advokáta okomentoval rozsudek, který padl na Manningem.

"I kdyby ho snad někdy napadlo vrátit se do USA v naději, že se bude zodpovídat před spravedlivým soudem, nyní už takové plány nemá," řekl jeho advokát Anatolij Kučerena. Se Snowdenem prý o Manningově kauze hovořil, Američan se o ni zajímá.

Snowden se od června skrývá před americkou spravedlností v Rusku. Stanout před americkým soudem nehodlá, v případě odsouzení by mu hrozilo 30 let vězení.

"Dostane-li Manning 35 let za to, že zveřejnil informace o vraždách mírumilovných lidí, jak spravedlivý by asi byl soud v případu Edwarda Snowdena?" zeptal se advokát Kučerena. "Motivy jsou americkým soudcům lhostejné: vyzradil jsi informace, musíš sedět," dodal.

Připravujeme podrobnosti