Vojín, který dal informace Wikileaks, je vinný ze špionáže. Hrozí mu až 154 let

Vojenský soud v americkém Fort Meade v úterý uznal vojína Bradleyho Manninga vinným ze špionáže, které se dopustil předáním utajovaných dokumentů kontroverznímu serveru WikiLeaks.

V případu největšího úniku tajných informací v dějinách USA ale soud zároveň Manninga zbavil obvinění z napomáhání nepříteli, za které mohl obžalovaný dostat doživotní vězení.

Pětadvacetiletý Manning během procesu doznal, že serveru WikiLeaks na konci roku 2009 a počátkem roku 2010 předal statisíce zpráv z bojiště, diplomatické kabelogramy a videa.

Byl obžalován z osmi případů špionáže, pěti zločinů krádeže a dvou případů počítačového podvodu - pro každý z těchto činů počítá amerických trestní zákoník se sazbou deset let vězení. Kromě toho byl obviněn z pětinásobného porušení vojenských řádů.

Podle agentury AFP by soud teoreticky mohl Manninga odsoudit až ke 154 letům vězení.

Za motiv svého činu Manning označil snahu ukázat na americké válečné zločiny a "nečestnou diplomacii". Obhajoba minulý týden v závěrečné řeči Manninga vyobrazila jako naivního aktivistu, který žádné informace nepříteli prozradit nechtěl. Operoval prý výhradně s dokumenty, které americké vojáky nemohly přímo ohrozit.

Prokurátoři naopak popsali obžalovaného jako anarchistického hackera a slávychtivého zrádce, který bezhlavě rozhlásil tajné informace, jež přísahal chránit. Některé z nich se prý dostaly na stůl arciteroristy Usámy bin Ládina, než ho v roce 2011 v Pákistánu zabilo americké komando.

Obžaloba v procesu argumentovala tvrzením, že Manning napomáhal nepříteli. Podle žalobců dobře věděl, že dokumenty jím zveřejněné se dostanou do rukou teroristů z Al-Káidy. Pokud by soud tento argument uznal, vytvořil by podle právních expertů závažný precedens - Manning totiž přímo Al-Káidě žádné tajné dokumenty nedal.

Vojín Manning poskytl WikiLeaks kompromitující informace. Zradil pro slávu, tvrdí obžaloba - čtěte ZDE

Začal proces s vojákem, co předal informace WikiLeaks. Hrozí mu doživotí - čtěte ZDE

Pod obvinění z napomáhání nepříteli historicky spadaly kauzy takového ražení, jako například vyzrazování informací japonskému nepříteli v době druhé světové války, čínským komunistům za korejské války či hanojskému režimu v době války ve Vietnamu.

Manning nechal na WikiLeaks zveřejnit celkem 470 tisíc bojových hlášení z irácké a afghánské války, 250 tisíc tajných depeší amerického ministerstva zahraničí, několik videí z bojišť a mnoho dalších citlivých dokumentů. Serveru WikiLeaks je poskytl v době, kdy sloužil v misi v Iráku jako zpravodajský analytik. Většina materiálů se pak objevila v internetu.