Přísně tajné dokumenty Edwarda Snowdena: Američané špehovali kanceláře EU v USA i Bruselu

Americká tajná služba Národní agentura pro bezpečnost (NSA) cíleně sledovala Evropskou unii i německou vládu. Rozsah tajných operací v Německu měl být údajně srovnatelný s akcemi v Iráku nebo Číně.

Napsal to německý zpravodajský portál magazínu Der Spiegel s tím, že Američané nainstalovali odposlouchávací zařízení na unijním zastoupení ve Washingtonu a že také pronikli do příslušné počítačové sítě. Útokům údajně byly vystaveny i kanceláře v New Yorku a Bruselu.

Podle tajných dokumentů NSA sehrává při monitorování internetu klíčovou roli také německý Frankfurt nad Mohanem. Město leží na páteřních internetových sítích, což NSA umožňuje sledovat datový provoz se státy, jako je Mali nebo Sýrie, ale i s východní Evropou.

Magazín Der Spiegel se odvolává na dokumenty někdejšího technika amerických tajných služeb Edwarda Snowdena, jenž vyzradil výzvědné praktiky rozvědky a který se nyní skrývá před americkou justicí. Ze zmíněných tajných listin, do nichž Der Spiegel nahlédl, vyplývá, že sledováním nebyli vystaveni jen občané EU, ale i unijní kanceláře.

O bezodkladné vysvětlení žádá Washington německá a francouzská vláda i Evropská komise.

České ministerstvo zahraničí zatím nebude podnikat žádné kroky. "Není k tomu důvod. Máme málo informací," řekl pro IHNED.cz ministr v demisi Karel Schwarzenberg. Podle předsedy TOP 09 nejsou nijak ohroženy ani diplomatické vztahy mezi ČR a USA. "Zatím si nemáme na co stěžovat. Nikdo nevnikl na naše teritorium, nikdo nepřekročil naše hranice s nepřátelskými úmysly, nikdo nás nepřepadl," dodal Schwarzenberg.

V jednom z dokumentů NSA ze září 2010, který nese označení "přísně tajné", se popisuje, jak tajná služba napadla diplomatické zastoupení unie ve Washingtonu. Agenti v unijním centru nainstalovali takzvané štěnice a infiltrovali počítačovou síť, takže Američané získali přístup nejen k poradám v unijních prostorách, ale také přístup k elektronické poště a interním dokumentům v počítačích.

Útoky na zařízení EU tak podle Der Spiegel ukazují na další rovinu špionážních aktivit Spojených států. Obdobným způsobem americká rozvědka pronikla údajně i do unijního zastoupení při OSN. Ve zmíněném zářijovém dokumentu jsou podle Der Spiegel označeni Evropané jako cíl.

Američané jsou podle všeho zodpovědní i za odposlechovou operaci, která se uskutečnila v Bruselu. Před zhruba pěti lety upoutalo pozornost unijních bezpečnostních expertů vícero nezdařených telefonátů. Incident se týkal unijní budovy Justus Lipsius, kde sídlí Evropská rada a Rada ministrů EU. Stopa volajícího přivedla experty do bruselského sídla NATO. Podrobná analýza údajně ukázala, že telekomunikační útoky směřovaly z chráněného zařízení NATO, které používala NSA.

V budově Justus Lipsius má každý členský stát unie prostory, kam se mohou ministři uchýlit například k poradám. Tyto prostory jsou vybaveny telefonní a internetovou linkou.

Klíčový uzel v Německu

V Německu údajně Američané sledovali i komunikaci spolkové vlády, možná se nezastavili ani před úřadem spolkové kancléřky Angely Merkelové, napsal Der Spiegel. Německo bylo v tajném programu označeno za partnera "třetí kategorie" a vystaveno bylo podrobnějšímu sledování než kterákoli jiná země Evropské unie. Rozsah monitorování byl prý srovnatelný s Čínou, Irákem nebo Saúdskou Arábií.

Podle německého časopisu jen ve Spolkové republice monitoruje americká špionáž půl miliardy telefonních hovorů, e-mailů a textových zpráv. Denně zpravodajské služby USA sledují kolem 20 milionů německých telefonních hovorů a deset milionů internetových souborů.

V "rušných" dnech se počet prověřovaných telefonních spojení zvyšuje až na 60 milionů. Do databází NSA se ukládají takzvaná metadata, tedy technické charakteristiky komunikace, nikoli její obsah.

Politické kruhy v Německu se podle médií ze zpráv o špehování jen obtížně vzpamatovávají. Německá ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusserová-Schnarrenbergerová je podle agentury DPA v šoku. "Pokud jsou zprávy médií správné, připomíná mi to nepřátelské akce z dob studené války," řekla dnes ministryně novinářům. "Je nepředstavitelné, že naši partneři ve Spojených státech považují Evropany za nepřátele," dodala.

Šéf sociálnědemokratické frakce ve Spolkovém sněmu Thomas Oppermann prohlásil, že "stát nesmí provádět cokoli jen proto, že to je technicky možné". Právě toho se podle Oppermanna dopouštějí USA, a to bez ohledu na to, zda je cílem přítel, nebo soupeř.

Spolkové státní zastupitelství v Karlsruhe na jihozápadě Německa se už podle informací magazínu Der Spiegel začalo činností zahraničních rozvědek zabývat. Mluvčí úřadu potvrdila, že vyšetřovatelé shromažďují všechny dostupné údaje a data o sledovacích programech Prism, Tempora a Boundless Informant. Zda úřad zahájí oficiální vyšetřování, je zatím nejasné.

Ve Francii podle časopisu Der Spiegel Spojené státy monitorují denně asi dva miliony dat. "Francie dnes požádala Washington, aby objasnil zprávu německého magazínu o tom, že NSA odposlouchávala kanceláře EU a sledovala počítačovou síť," prohlásil v neděli francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. "Tato činnost, pokud se potvrdí, je naprosto nepřijatelná."

Materiály, které Snowden médiím předal, informují o tajném protiteroristickém programu, který nese krycí název Prism. V jeho rámci získávají NSA a Federální úřad pro vyšetřování (FBI) z centrálních serverů devíti velkých internetových společností údaje z elektronické pošty, fotografie a další dokumenty, které lze využívat ke sledování lidí a jejich styků. Program zahrnuje také odposlechy.

EU chce okamžité vysvětlení

Evropská unie trvá na "vyčerpávajícím objasnění" zpráv o odposlechu kanceláří EU americkými tajnými službami. Podle britské stanice BBC to prohlásil šéf Evropského parlamentu Martin Schulz. "Jménem Evropského parlamentu žádám vyčerpávající objasnění a urychlené dodání dalších informací od amerických úřadů," uvedl v prohlášení Schulz. Evropa by podle něj měla "urychleně" dostat další informace od amerických úřadů.

"Jsou-li tyto informace pravdivé, je to nechutné. Spojené státy by měly spíš špehovat vlastní tajné služby než své spojence," přidal se lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn.

"Okamžitě jsme kontaktovali americké úřady ve Washingtonu a Bruselu s požadavkem, aby podaly vysvětlení k obviněním, jež se objevila," řekla v neděli novinářům mluvčí EU. Bruselu se podle ní dostalo slibu, že USA obvinění prověří a budou Evropu informovat o výsledku. Než se tak stane, Brusel nebude záležitost komentovat.

Američané sledovali ruského prezidenta Medveděva. Zachytili jeho tajnou komunikaci - čtěte ZDE

Podle analytiků BBC není úplně jasné, k jakým informacím se americké zpravodajské služby v EU mohly dostat. Podrobnosti o názorech Evropy na obchodní a vojenské záležitosti by ale mohly být užitečné americkým politikům, kteří s evropskými partnery jednají.