Slovenská tajná služba prodávala majetek pod cenou, stát přišel o miliony eur

Slovenská armádní tajná služba po aféře s odposlechy novinářů čelí nařčením z machinací s majetkem, při kterých stát prý přišel o miliony eur. Podle listu Sme to vyplývá z utajované zprávy, kterou redakce získala od anonymního zdroje. Šéf vojenské tajné služby Ľubomír Skuhra novinářům tvrdil, že dokumenty byly vytvořeny s cílem zdiskreditovat funkcionáře této instituce.

Vojenská rozvědka podle materiálu zejména v letech 2008 až 2010 za první vlády nynějšího premiéra Roberta Fica nezákonně přesouvala majetek na jiné organizace a osoby, které údajně byly blízké vedení této tajné služby.

List uvedl, že armádní rozvědka pod vedením Juraje Šeba například koupila nemovitosti, investovala do jejich opravy, pak je označila za nepotřebné a za výrazně nižší cenu prodala. Do machinací se prý zapletl i tehdejší šéf vojenské kontrarozvědky Skuhra, který se po sloučení obou vojenských tajných služeb na začátku letošního roku stal šéfem nově vzniklého vojenského zpravodajství.

"Účelová manipulace"

Podle Sme rozsáhlá vyšetřovací zpráva pocházející patrně z dílny vojenské tajné služby obsahuje také smlouvy, faktury a další informace. "Dokumenty, které kolují na veřejnosti, jsou zmanipulovány a byly účelově vytvořeny k tomu, aby byli diskreditováni současní funkcionáři vojenského zpravodajství," reagoval Skuhra. Dodal, že v případě zveřejnění obsahu dokumentů by mohly být ohroženy životy agentů.

Ministr obrany Martin Glváč doplnil, že dokumenty nezná a že případ je potřebné prošetřit. "Jakmile se prokáže jakékoliv obvinění, půjde každý pryč," řekl Glváč, jenž je vysokým představitelem vládních sociálních demokratů. Originály dokumentů o údajných machinacích tajné služby byly podle něj skartovány za předchozí vlády. Opozice vyzvala premiéra, aby Glváče odvolal kvůli tomu, že Skuhru jmenoval do čela vojenského zpravodajství. Bývalý šéf armádní kontrarozvědky Šebo je nyní vojenským přidělencem Slovenska v Číně.

Existenci vyšetřovací zprávy potvrdili bývalí ministři i expremiérka Iveta Radičová, za jejíž vlády dokument údajně vznikl. K obsahu spisu se Radičová z důvodu jeho utajení odmítla vyjádřit. V roce 2011, kdy byla premiérkou, zase propukla aféra s odposlechy novinářů armádní kontrarozvědkou. V reakci na tyto odposlechy parlament loni schválil zákon, kterým se armádní rozvědka a kontrarozvědka spojily do jedné instituce.