V Pákistánu skončily krvavé volby. Vládu bude sestavovat expremiér Naváz Šaríf

Bývalý pákistánský premiér Naváz Šaríf vyhrál sobotní parlamentní volby a vyzval ostatní strany k "vyřešení problémů země". Jeho Pákistánská muslimská liga (PML-N) získala nejvyšší počet hlasů. Podle odhadu volebních výsledků se vítězná strana těsně přiblíží k dosažení parlamentní většiny a k sestavení vlády bude možná potřebovat jen podporu nezávislých poslanců či některé z menších stran.

Pákistánský tisk spekuloval, že Šarífova strana bude potřebovat silnějšího koaličního partnera a pokusí se sestavit vládu s PTI Imrana Chána nebo s dosud vládnoucí PPP. Pokud by ale Šaríf své dosavadní zisky potvrdil, může své dva nejsilnější soupeře odkázat do opozice.

Podle průběžných výsledků oznámených v neděli expremiér Šaríf získal 110 z 272 křesel. Pokud bude dosavadní trend pokračovat, má PML-N šanci na zisk zhruba 130 poslaneckých míst, což je jen o sedm méně, než potřebuje k zajištění parlamentní většiny. Nejsilnější strana dostane pak i nejvyšší podíl ze zbylých 70 mandátů, které jsou vyhrazeny pro ženy a příslušníky menšin.

Na druhém místě skončilo ve volbách překvapivě Hnutí za spravedlnost (PTI) Šarífova hlavního rivala, bývalého slavného hráče kriketu Imrana Chána, na jehož sliby boje proti korupci slyšeli především mladí voliči. PTI má zatím 26 křesel.

Dosud vládní Pákistánská lidová strana (PPP) nynějšího prezidenta Ásifa Alího Zardárího se patrně dočkala hořké porážky a má zatím zajištěno jen 21 mandátů. V dosavadním parlamentu měla 125 míst.

Třiašedesátiletý Šaríf byl už dvakrát pákistánským premiérem; naposledy ho v roce 1999 při vojenském převratu sesadil generál Parvíz Mušaraf. Šaríf poté strávil roky v exilu v Saúdské Arábii, než se vrátil do země v roce 2007. Ve volbách v následujícím roce skončila jeho strana druhá za vládní Pákistánskou lidovou stranou (PPP) a je považována za nábožensky konzervativnější.

V projevu před svými stoupenci v pákistánském městě Láhauru Šaríf zaujal smířlivý postoj ostře kontrastující s vyhrocenou rétorikou předvolební kampaně. "Měli bychom poděkovat Alláhovi, že dal PML-N další šanci sloužit vám a Pákistánu," prohlásil. "Vyzývám všechny strany, aby se posadily se mnou ke společnému stolu a řešily problémy země," dodal.

Mezi tyto problémy patří především klopýtající ekonomika, děsivá energetická krize, kvůli níž zemi postihují výpadky proudu až na 20 hodin denně, chronická korupce, nárůst islámského extremismu a násilí, i otázky další spolupráce a spojenectví s USA ve válce proti terorismu.

Nejkrvavější hlasování v dějinách

V zemi, která je jihoasijskou jadernou mocností, volební účast dosáhla téměř 60 procent z 86 milionů registrovaných voličů, což je podstatně víc než při minulých volbách v roce 2008.

Účast v historicky významných volbách byla obrovská. Volební komise se rozhodla prodloužit hlasování na některých místech o jednu až tři hodiny. Podle odhadů účast přesáhla 60 procent

Voliči se zjevně nenechali zastrašit násilnostmi, jež si jen v sobotu vyžádaly nejméně 40 mrtvých a desítky zraněných. Radikální hnutí Tálibán už během předvolební kampaně hrozilo útoky především stranám dosavadní vládní koalice.

Podle některých pozorovatelů byly sobotní volby nejkrvavějším hlasováním v dějinách země. Vláda rozmístila odhadem 600 000 příslušníků bezpečnostních sil, aby ochránila hlasovací místnosti i voliče.

Nejhorší útok se odehrál v přístavu Karáčí, kde vybuchly dvě nálože před sídlem sekulární Lidové národní strany (ANP); zahynulo 11 lidí a 40 dalších bylo zraněno.

V ulicích města se údajně ozývala střelba. K přestřelce došlo i v provincii Balúčistán, kde zahynuli čtyři lidé. Na severozápadě země v Péšávaru bylo při pumovém útoku zraněno osm osob.

V Karáčí se navíc podle volebních pozorovatelů objevily náznaky problémů, když si někteří voliči stěžovali na nepořádky a zastrašování. Místní volební komise pak vydala prohlášení, v němž přiznává, že "není schopna zajistit ve městě svobodné a spravedlivé volby". Podle agentury Reuters zatím není jasné, jaký praktický dopad toto prohlášení může mít.

Volby rovněž poznamenaly zprávy, že v kmenových oblastech Severního Vazíristánu nemohly jít volit ženy. Duchovní v mešitách místních měst je tlampači vyzývali, aby zůstaly doma, a v hlasovacích místnostech nebyly žádné ženy vidět.

Volby byly první od vzniku země v roce 1947, kdy zvolená civilní vláda dokončila celý mandát a předá moc dalšímu demokraticky volenému kabinetu. Dosavadní tři civilní vlády v zemi svrženy vojenským pučem. Mnozí voliči, unavení všudypřítomnou korupcí a znepokojení krvavými útoky extremistů, chtějí v zemi prosadit změnu, která by zajistila klid a ekonomický rozvoj.

Vývoj bedlivě sledují Spojené státy, které potřebují pomoc jadernými zbraněmi disponujícího Pákistánu v boji proti islámským ozbrojencům i při jednání o konci války v sousedním Afghánistánu.