Rok vlády Putina: Dokázal zkrotit opozici, nespokojenost ale zůstala

Vylidněné ulice Moskvy provázely kolonu Vladimira Putina do Kremlu, kde se loni 7. května potřetí ujímal funkce prezidenta - díky změnám v ústavě na šest let. Návrat neslavila ulice, ale vládnoucí elita ve slavnostních sálech tradičního centra moci. Jako by podle kritiků šlo spíše o korunovaci cara než o nástup zvolené hlavy státu.

Rok poté poskytují průzkumy veřejného mínění smíšený obrázek: podle jedněch zůstává Putin v očích většiny krajanů požehnáním pro Rusko, podle druhých jsou Rusové unaveni vládcem třímajícím už 13 let kormidlo moci.

"Prezident Putin je člověk na svém místě. V roli prvního muže státu je úspěšný," napsal vládní list Rossijskaja gazeta o vyznění domácích průzkumů. "Před návratem do Kremlu jej podporovalo dvakrát více lidí než nyní," vyčetla naopak z průzkumu Deutche Welle. Paradoxně, obé může být rubem a lícem jedné mince.

Putinově třetímu zvolení do čela státu předcházely nevídané masové demonstrace. Po letech apatie statisíce Rusů protestovaly proti falšování voleb a vůbec dávaly najevo nespokojenost s režimem. "Rusko bez Putina!" skandovaly davy a média psala o vzpouře "syté" střední třídy i zrození občanské společnosti a věštila, že Rusko už nebude takové jako dříve.

Ale 4. března dostal favorit voleb téměř 64 procent hlasů a protestní vlna začala opadat. Žádného z požadavků davů - od propuštění politických vězňů po vypsání nových, svobodných voleb - se dosáhnout nepodařilo, a tak se přestalo na demonstrace chodit. Poslední velký protest asi 20 000 lidí se odehrál den před inaugurací a rozprášil jej zásah policie.

Represivní zákony proti demonstrantům

Rok poté se jako "nejhmatatelnější výsledek" Putinova třetího prezidentství podle agentury AFP jeví potlačení opozice.

K oslabení vzpoury přispěla reakce Kremlu v podobě série represivních zákonů proti demonstrantům i nevládním organizacím. V soudních procesech hrozí dlouhé roky ve vězení desítkám řadových demonstrantů i vůdcům protestů Alexeji Navalnému a Sergeji Udalcovovi. Za mřížemi zůstávají dvě punkerky z kapely Pussy Riot, které před volbami v hlavním pravoslavném chrámu zapěly "Bohorodičko, vyžeň Putina".

"Z protestního hnutí nic nezbylo. Ani případ Navalnyj nevedl k mobilizaci," konstatovala analytička Maša Lipmanová z moskevského centra Carnegie. "Rusko se stalo policejním státem a tato tendence se bude ještě posilovat," předpověděla. Veteránka sovětského a ruského disentu Ljudmila Alexejevová označuje Putinův návrat k moci za "protiústavní puč", Amnesty International hovoří o "honu na čarodějnice" a nejhorších represích od zániku SSSR.

Ačkoliv vztahy s USA ochladly, hlavně kvůli sankcím pro ruské úředníky zapletené do neobjasněné smrti právníka zahraničního fondu Sergeje Magnitského a ruské odvetě i v podobě zákazu adopcí ruských sirotků, k žádné dramatické roztržce nedošlo. Odpověď Západu na ruské dění podle Lipmanové velký dojem neudělala.

"Osvoboďte vězně ze 6. května," hlásá transparent vyvěšený v Moskvě na podporu všech lidí zatčených při loňských demonstracích.

Putin popírá obnovování "prvků stalinismu" a zdůrazňuje návrat k "řádu a kázni". Ale rozdává tituly "hrdiny práce" jako za sovětských dob. Minulý týden prezident za velké slávy v rodném Petrohradu otevřel novou scénu Mariinského divadla. "To není prostě divadlo, ale kulturní centrum světové úrovně," prohlásil po prohlídce stánku múz, jehož stavba pohltila více než dvojnásobek původních nákladů, v přepočtu asi 13,5 miliardy korun. Skoro jako dárek k prvému výročí návratu.

Porodnická centra, kam nevedou silnice

Ale o týden dříve zahynulo při požáru v psychiatrické léčebně 38 lidí. "Nic se nemění, stát se chová k bezmocným, ať staříkům, či nemocným, jako k přítěži," napsal liberální list Vedomosti. A jindy prokremelský týdeník Argumenty i fakty se pozastavil nad desítkami miliard utracených za stavby porodnických "supercenter", od kterých jsou však rodičky vzdáleny stovky kilometrů "necest" a žádného gynekologa v širém okolí nemají.

Spolutvůrce systému, někdejší dlouholetý ministr financí Alexej Kudrin, současné Putinově politice vyčítá polovičatost v ekonomice, privatizaci, v boji s korupcí, v politické reformě. I další ekonomové varují před zpomalováním hospodářského růstu a hrozbou recese. Ale zatím se zdá, že na řadě je další Putinův triumf - zimní olympiáda v únoru 2014 v Soči na jihu Ruska, která již nyní láme rekordy co se týče výše nákladů.