Nejasný osud Kesongu: Poslední Jihokorejci opustili společnou průmyslovou zónu

Posledních sedm Jihokorejců opustilo společnou průmyslovou zónu Kesong, kde zůstávali po jejím uzavření počátkem dubna. Komplex Kesong byl založen roku 2003 na území KLDR a financovaný převážně Jižní Koreou, byl posledním symbolem spolupráce obou Korejí z dob sbližování.

Navzdory četným krizím ve vztazích mezi Soulem a Pchjongjangem nebyla průmyslová zóna Kesong nikdy vyklizena. Její osud ale teď zůstává nejasný. Zbývajících sedm Jihokorejců jednalo v Kesongu o dosud nevyplacených mzdách náležejících jejich severokorejským kolegům. Podle Soulu šlo také o daňové otázky a osud zboží, které je v Kesongu uskladněno.

Podle agentury AP před návratem posledních Jihokorejců z Kesongu přejelo korejskou hranici auto vezoucí peníze pro vyplacení mezd severokorejským pracovníkům.

Severní Korea počátkem minulého měsíce zabránila jihokorejským pracovníkům ve vstupu do oblasti a zablokovala dodávky surovin a potravin. Všech 53 000 severokorejských dělníků, kteří v Kesongu pracovali, bylo z průmyslové zóny odvoláno. Možnost odejít měli také Jihokorejci - ze zhruba 700, kteří tou dobou v zóně byli, se ale několik desítek rozhodlo setrvat. Postupně ale odcházeli i ti, až v Kesongu zůstalo jen sedm manažerů.

Uzavření Kesongu bylo nejvýznamnějším krokem, který Pchjongjang uskutečnil na protest proti jihokorejsko-americkému vojenskému cvičení, jež skončilo 30. dubna. A také na protest proti sankcím, které na Severní Koreu kvůli únorovému jadernému testu uvalila Rada bezpečnosti OSN.

Obě Koreje měly z provozování průmyslového parku Kesong značný prospěch. Severní Korea získávala cenné valuty v hodnotě několika miliard dolarů ročně, zatímco jihokorejské firmy využívaly levné pracovní síly ke zvýšení konkurenceschopnosti svých výrobků.