Je to bůh, stále se dojímá žena kvůli Kim Čong-unovi. Z KLDR uprchla před 11 lety

Pro okolní svět jsou záběry severokorejské státní televize téměř komické - plačící vojáci běžící za Kim Čong-unem do mrazivého moře, staré ženy ječící při pohledu na mladého vůdce a Severokorejci štvoucí psy na nepříliš kvalitní figurínu jihokorejské prezidentky. Ale když se na ně dívá Če Jong-i, nahrnou se jí slzy do očí a rty se jí začnou nekontrolovatelně chvět národní hrdostí.

Če už není Severokorejka, přeběhla do Jižní Koreje před jedenácti lety a zřekla se totalitního režimu, napsal zpravodajský server CNN. V KLDR zažila hlad, brutalitu režimu, a proto i s dcerou utekla v naději na lepší život ve svobodném světě. Ale když se dívá na KCTV, jediný severokorejský televizní kanál, který obyvatelé mohou sledovat, přemáhá ji moc propagandy, v níž vyrostla.

"Jsou to bozi," říká na adresu severokorejské nejsvětější trojice Kim Čong-una, jeho otce Kim Čong-ila a dědečka Kim Ir-sena. Slzy jí tečou po dokonale nalíčené tváři a polyká vzlyky. "S tím tam jste vychováváni od narození. Ještě teď cítím to volání srdce. Myslela jsem, že jsem tenhle pocit už zapomněla, protože je to tak dlouho. Ale když to teď vidím, mám pocit, že jsem zpátky v Severní Koreji. Nevím, jak to mám vyjádřit. Je vážně skvělý a já cítím, že bez něj všichni zemřeme."

Není to divadýlko

Če se odmlčí a požádá o sklenici vody. Snaží se vzpamatovat. "Vím, že je to upřímné," dodává při pohledu na skupinu vojáků, kteří zpívají před Kimem s obličeji zčervenalými emocemi a slzami stékajícími po tvářích. "Tohle není lež. Není to divadýlko. Je to skutečné. Kdyby se cokoli stalo, obětují své životy a skočí dokonce i do ohně."

Vypadá teď, jako by upadla do transu z jiného světa, není schopná odpovídat na otázky stejně jasně, jako to dělala, než začala hrát severokorejská televize. Dívá se na dětské pořady, kde je vždycky zlý Američan nebo jihokorejský padouch, jehož je třeba porazit. V hlavním čase jsou pak obvykle vysílány válečné filmy nebo romantické příběhy, v nichž Severokorejci porazí americké imperialisty.

Če se rozesměje, když se na obrazovce objeví pořad, který si pamatuje z dětství - animovaný akční film, v němž roztomilá severokorejská kočka porazí zlé jihokorejské krysy.

Pohled na ni, jak se vrací zpátky do doby, kdy žila v Pchjongjangu, ukazuje způsob, jakým si severokorejský režim udržuje zdánlivě neochvějnou moc nad svými lidmi.

"I kdybych se tohle pokusila vysvětlit, nemyslím, že by to lidi tady pochopili. Mysleli by si, že to není opravdové," říká a sleduje přitom zpravodajský záběr, na němž oddaní občané mávající květinami běží k mladému vůdci své země. "Ale tohle je pravda. Je to pravda. Nedokážeme myslet sami za sebe. Když Severokorejci sledují zprávy o svém drahém vůdci, věří jim. Žijeme kvůli němu."