Švýcaři se postavili proti zlatým padákům pro manažery. V referendu zamítli bonusy

Milionové prémie nebo takzvané zlaté padáky pro vysoce postavené manažery se mohou brzy stát pro společnosti sídlící ve Švýcarsku minulostí. Obyvatelé alpské země v neděli rozhodli v referendu o tom, že posílí práva akcionářů, kteří budou moci o odměnách rozhodovat, a případně je výrazně snížit nebo úplně zrušit. Vyplývá to z propočtů částečných výsledků hlasování, které zveřejnila švýcarská média.

V ženevském kantonu, kde referendum skončilo v poledne, s návrhem podle průzkumu institutu GFS souhlasilo přes 67 procent lidí. Stejný podíl hlásí i kantony Vaud či Fribourg.

Konečné výsledky ale budou známy teprve v neděli večer, protože například v kantonu Curych se hlasuje až do 18:30 SEČ.

Referendum, které hrozí okleštěním štědrých manažerských příjmů, se koná na základě občanské iniciativy. Za "návrhem proti zlodějně", jak se soubor opatření nazývá, stojí podnikatel a nezávislý poslanec Thomas Minder.

Plán, který má zajistit rozumnou výši odměňování managementu, se týká společností obchodovaných na burze, jež mají sídlo ve Švýcarsku.

Konec obřích bonusů

Kromě domácích firem tak v případě schválení bude mít značný vliv i na ty zahraniční: na švýcarském území má sídlo kupříkladu americká ropná společnost Transocean, koncern Tyco nebo potravinářská společnost Aryzta.

Minderův návrh chce akcionářům zajistit lepší postavení při rozhodování o firmě: vedení by podle něj mělo vlastníky beze zbytku informovat o platech vedoucích pracovníků a pravidelné hlasování akcionářů o výši odměn by bylo pro firmu závazné.

Pokud by tedy akcionáři rozhodli třeba o zrušení "zlatých padáků", obřích bonusů pro odcházející manažery, muselo by je vedení poslechnout. V případě porušení pravidel by podle návrhu hrozilo dotyčným až tři roky vězení nebo pokuta až do výše půlročního platu.

Ačkoli proti návrhu vedly ostrou kampaň pravicové strany a hospodářský svaz Economiesuisse, podle kterých by nová pravidla poškodila konkurenceschopnost země, ukazovaly průzkumy jasnou převahu jeho podporovatelů.

Veřejné mínění ve Švýcarsku stejně jako jinde není nakloněno vyplácení astronomických odměn, a to zejména od vypuknutí ekonomické krize v roce 2008.

V poslední době veřejnost rozezlila například zpráva o tom, že odcházející předseda představenstva farmaceutické firmy Novartis Daniel Vasella má podle smlouvy obdržet během pěti let 72 milionů švýcarských franků (asi 1,5 miliardy korun).

Vasella kvůli mediálnímu tlaku odměnu odmítl. Krátce nato se pozornost zaměřila na šéfa firmy Tyco Edwarda Breena, který podle médií loni vydělal 30 milionů franků (asi 625 milionů korun).