Politickou krizi Bulharska mají vyřešit předčasné volby. Datum už prezident ohlásil

Bulhaři půjdou 12. května k předčasným parlamentním volbám, které mají vyřešit hlubokou vnitropolitickou krizi. Datum hlasování oznámil prezident Rosen Plevneliev.

Bulharskem již takřka tři týdny zmítají masové demonstrace proti cenám elektrické energie, politické situaci v zemi a chudobě. Vláda pod tlakem opozice a veřejnosti před týdnem padla a dvě nejsilnější strany odmítají sestavit kabinet, který by zemi dovedl k volbám.

"Nemohu připustit, aby se volby konaly bez toho, aby se na ně centrální volební komise připravila. Také nechci, aby se hlasovalo na Květnou neděli nebo Velikonoce – to jsou radostné a uctívané křesťanské svátky, které by neměly znepříjemnit politické vášně," vysvětlil Plevneliev během svého projevu v parlamentu. Původně média spekulovala, že by se volby mohly konat již v dubnu.

Konání předčasných voleb může ještě teoreticky zvrátit Hnutí za práva a svobody (DPS), které sdružuje příslušníky turecké a muslimské menšiny. Příští týden v úterý prezident tuto třetí nejsilnější parlamentní stranu požádá, aby se pokusila vytvořit přechodný kabinet, který by vládl do řádných červencových voleb.

DPS již ale prohlásila, že prezidentův mandát odmítne. Plevneliev ho chtěl jejímu vedení předat původně v pátek. Ale podle serveru 24chasa.bg zřejmě nemá zatím jasno, koho sestavením úřednické vlády pověří, až podle očekávání DPS mandát odmítne.

Ve středu pověřil Plevneliev sestavením nové vlády šéfa socialistické opozice Sergeje Staniševa, ten ale mandát stejně jako v pondělí expremiér Bojko Borisov obratem vrátil. Obě nejsilnější parlamentní strany trvají na předčasných volbách.

Někteří politologové již dříve upozornili na riziko toho, že volby mohou skončit patem a zvolením parlamentu, který nebude schopen rozhodovat. Borisovova strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB), která dosud byla favoritem červencového hlasování, o náskok před socialisty během demonstrací přišla.

Rostoucí preference navíc zaznamenávají radikální a populistické strany, takže žádný z obou nejsilnějších politických bloků nemusí mít dostatek poslaneckých křesel pro vytvoření stabilního kabinetu.

Aktivisty v demonstracích podporuje drtivá většina obyvatel, podle nedávného průzkumu Gallupova ústavu je to 92 procent Bulharů. Protesty nebyly namířeny jen proti Borisovově vládě, ale proti všem politickým stranám, které se v minulosti potýkaly se skandály. Kritizován byl i prezident.