Za prohru nacistů u Stalingradu nemohla zima, ale Hitlerova touha po zostuzení Stalina

I když se obvykle traduje, že nacisty na východní frontě porazila zima, není to zcela pravda. „Němcům spíš než třeskuté mrazy v zimě vadily plískanice a jarní tání,“ říká Ivo Pejšek z Vojenského historického ústavu.

Pro přesun vojenské techniky byl problém dostat se přes rozblácené nezpevněné sovětské silnice. „Z cest se staly vlastně močály, naopak v zimě, když byla půda pěkně zmrzlá, byl posun o dost rychlejší,“ dodává.

Také u Stalingradu (nynějším Volgogradu), kde se bojovalo mezi srpnem 1942 a únorem 1943, nebyla tím hlavním důvodem nezdaru zima. I když třicetistupňové mrazy boje německým jednotkám neulehčily.

„Němci vůbec nepočítali, že by se válka mohla odehrávat v zimě, i když se nedá říct, že by na to nebyli připraveni, teplé kabáty nachystané měli. Nevhodné podmínky to byly především pro techniku, která mrazy trpěla. Nakonec, německá, rumunská, maďarská a italská armáda, které se útoku na Stalingrad účastnily, byly armády středoevropské, připravované na úplně jiné podmínky,“ říká Pejšek. Ostatně, Němci sami při útoku na SSSR v roce 1941 počítali, že Stalinovu zemi pokoří za pár týdnů.