Schwarzenberg: Česko může přijít o téměř třetinu peněz z evropských fondů

Česko by mohlo v příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie na roky 2014 až 2020 přijít o zhruba 30 procent peněz, které mělo v kohezních fondech vyčleněno v nyní končícím sedmiletém období. V Bruselu to řekl šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg. Snížení se ale bude zřejmě týkat naprosté většiny zemí EU.

Pro roky 2007 až 2013 mohla ČR z fondů získat přibližně 26,7 miliardy eur, pokles by tak mohl představovat přibližně osm miliard eur.

Český ministr s kolegy z EU v Bruselu jednal o přípravách nového unijního summitu. Právě na něm se šéfové států a vlád "sedmadvacítky" budou od čtvrtka pokoušet na nové finanční perspektivě dohodnout.

Unijní prezident Herman Van Rompuy minulý týden předložil návrh, který hovoří o celkovém objemu dlouhodobého rozpočtu ve výši 973,2 miliardy eur. To proti původnímu návrhu Evropské komise představuje asi o 75 až 80 miliard eur méně.

Méně proti současnému rozpočtovému období nedostane jen ČR, bude se to zřejmě týkat prakticky všech zemí. To dnes zdůraznil i Schwarzenberg. "Samozřejmě zkráceni budeme - jako každý evropský stát,"podotkl ministr.

Nyní se bude ostře vyjednávat o tom, kolik na koho připadne. "Nikdo není spokojený samozřejmě, poněvadž všichni budeme oholeni. To nám musí být jasné," řekl Schwarzenberg.

To, že peníze pro ČR i pro další země v rámci politiky soudržnosti se proti současnosti zmenší, je zřejmé už dlouho. Podílí se na tom nejen plánované úspory, ale v českém případě i skutečnost, že ČR bohatne. To pak vede k poklesu peněz v této oblasti.

Francie hrozí vetem kvůli zemědělství

Herman Van Rompuy podle českého ministra zdůraznil, že krátit rozpočet, jak to požadují bohatší země unie, se ale nemůže týkat jen takzvané politiky soudržnosti. V jejím rámci míří pomocí strukturálních fondů peníze zejména pro chudší regiony Evropy. Úspory by se měly dotknout i společné zemědělské politiky, na kterou jde společně s politikou soudržnosti kolem 70 procent rozpočtu.

U zemědělství ovšem Francie či Rakousko avizovaly, že jsou připraveny rozhodnutí vetovat, nebude-li splňovat jejich požadavky. Vetem hrozí i Británie, která tvrdě tlačí na co největší úspory.

"Očekávám, že budou velmi tvrdá jednání," avizoval před summitem Schwarzenberg. Dosavadní ostré hlasy a postoje jsou ale možná prý jen děláním ramen, které by však nemuselo zabránit nutně tomu, že se summit nedohodne. "Je vůle a nutnost se dohodnout, takže očekávám, že to bude. A že to nebude lehké, to je jasné," podotkl.

Šéf české diplomacie neočekává, že by ČR mohla rozhodnutí vetovat. "Tady ne. Tady víme, že se všichni budou muset uskromnit. Nečekám, že by ČR mnohem více než všichni ostatní na to doplatila. Budeme všichni doplácet," dodal.