Merkelová chce s Turky jednat o vstupu do EU. Ankara trvá na plnohodnotném členství

Německá kancléřka Angela Merkelová ve středu ujistila svého tureckého kolegu Recepa Tayyipa Erdogana, že Evropská unie chce dál "upřímně jednat" s Tureckem o jeho vstupu do EU.

Ankara však trvá jen na plnohodnotném členství, zatímco Merkelová dává přednost takzvanému privilegovanému partnerství. Už v úterý večer Erdogan v Berlíně prohlásil, že na členství bude Turecko čekat maximálně do roku 2023. Pak s ním unie už nemá počítat.

Jednání s Ankarou o přistoupení komplikuje kyperská otázka, neboť Turci řeckou část ostrova, která je členem EU, neuznávají. Merkelová chce přesto v dialogu "s otevřeným výsledkem" pokračovat.

"Tato jednání budou pokračovat nezatížená otázkami, které je třeba od základu vyjasnit. Německo podporuje tento proces," prohlásila podle agentury DPA na společné tiskové konferenci po skončení schůzky.

Turecko: Přijetí Kypru do EU byla chyba

Erdogan naopak potvrdil neústupnost v otázce Kypru. "Že byl jižní Kypr přijat do EU, byla chyba. A tato chyba dál pokračuje s narůstajícím efektem," konstatoval premiér Turecka, které je kandidátskou zemí EU už od roku 1999 a přístupové rozhovory vede od roku 2005. V posledních dvou letech ale zamrzly na mrtvém bodě.

Erdoganův ministr pro záležitosti EU Egemen Bagiş dnes na okraj návštěvy znovu zdůraznil, že pro Ankaru je přijatelné jen plnohodnotné členství v unii. "Turecko chce být plnoprávným členem, nic jiného nepřipustí," uvedl podle DPA. Dřívější návrh německé vlády na privilegované partnerství je podle něj "k smíchu". Merkelovou kvůli tomuto návrhu dnes kritizovali také němečtí opoziční zelení.

Erdogan dal rovněž během své dvoudenní cesty do Spolkové republiky najevo, že Turecko nebude na dohodu s EU čekat věčně. Jako konečnou lhůtu označil rok 2023, kdy Turci oslaví sto let své republiky. "Pokud se to pokusí protahovat až za tento termín, pak EU prohraje, minimálně přijde o Turecko," uvedl turecký premiér v úterý večer při vystoupení na konferenci.

Ještě předtím v německé metropoli slavnostně otevřel nové velvyslanectví své země, které se stalo největší ambasádou Turecka na světě. Honosná budova v diplomatické čtvrti má odrážet význam Německa pro Turecko.

Ve Spolkové republice žije okolo tří milionů lidí s tureckými kořeny, kteří tam tvoří největší menšinu a současně jsou nejpočetnější tureckou enklávou v Evropě. Kromě Turků nalezlo v Německu útočiště i mnoho Kurdů a příslušníků islámské komunity alávitů, kteří jsou v Turecku pronásledováni. Zhruba 3500 jich dnes v centru Berlína protestovalo proti Erdoganově politice s transparenty, které šéfa turecké vlády označovaly za diktátora, utiskovatele menšin či potlačovatele svobody slova.

"Musíme proti němu protestovat, protože v Turecku dnes sedí ve vězení novináři, alávité a další," citovala agentura Reuters Natalie Doganovou, která na manifestaci přijela až z Hamburku. "Turecko se chce připojit k Evropské unii, ale není na to absolutně připraveno, protože pošlapává lidské svobody," dodala. Nedostatky v dodržování lidských práv v Turecku konstatovala ve své poslední hodnotící zprávě i Evropská komise.