USA rozbily síť pašeráků. Ruské tajné službě dodávala vojenské technologie

Americké úřady rozbily síť, jejíž členové údajně dodávali vyspělou vojenskou technologii ruské armádě a tajné službě. Ve středu o tom informovalo ministerstvo spravedlnosti USA. Podle Moskvy ale jsou americká obvinění vůči Rusům z vývozu vojenských technologii z USA "kriminálního charakteru" a netýkají se špionáže.

Federální prokurátoři v Brooklynu obvinili jedenáct údajných členů skupiny a firmy sídlící v texaském Houstonu a v Moskvě z toho, že protizákonně vyváželi mikroelektroniku ze Spojených států a dodávali ji ruské armádě a Federální bezpečnostní službě (FSB), která je nástupkyní sovětské tajné služby KGB. Podle žalobců jde o technické součástky, které se dají využívat pro vojenské a špionážní účely. Používají se v radarových a sledovacích systémech, systémech pro navádění raket nebo rozbuškách.

Mezi obviněnými je i jistý Alexander Fišenko, naturalizovaný Američan původem z Kazachstánu, který čelí obvinění z praní špinavých peněz a z toho, že ve Spojených státech působil jako agent ruské vlády. Je majitelem houstonské firmy Arc Electronics Inc. Jejím prostřednictvím prý nakupoval technicky vyspělé součástky, jejichž vývoz americké úřady přísně kontrolují kvůli jejich možnému využití pro vojenské účely.

Moskva: Nejedná se o vyzvědačství

Američtí vyšetřovatelé při více než dva roky trvajícím rozplétání pašerácké sítě na její členy nasadili telefonní odposlechy a sledovali jejich elektronické pošty. Podařilo se jim například zajistit dopis, v němž si laboratoř pro vývoj elektroniky spadající pod FSB stěžuje, že jisté mikročipy získané od houstonské firmy prostřednictvím její moskevské pobočky jsou vadné a je třeba je vyměnit.

Moskva se dlouho zdržovala oficiální reakce, než náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov prohlásil, že obvinění vznesená proti ruským občanům z vývozu vojenských technologií mají kriminální charakter a netýkají se vyzvědačství. "Již jsme získali možnost konzulárního setkání s jedním z obviněných a pracujeme na tom, aby se konzul mohl setkat i s dalšími uvězněnými," dodal. Situaci hodlá Moskva nadále pečlivě sledovat. "Situace je značně nejasná. Budí vážné znepokojení," řekl. Vybídl rovněž americké úřady k bezpodmínečnému respektování práv a zájmů ruských občanů.

Ministr zahraničí Sergej Lavrov zase z návštěvy Pákistánu vzkázal, že je ještě předčasné hovořit o ruských občanech mezi zatčenými. "Američané nám sdělili, že zatkli 13 lidí a deset z nich jsou občané USA, zbývající pak občané bývalých socialistických zemí," řekl.

Dřívější informace hovořily o jedenáctce odhalených špehů, z nichž třem se údajně podařilo zatčení uniknout. Jeden z nich, Sergej Klinov, mezitím agentuře Interfax potvrdil, že je v Moskvě, ale zdržel se jakékoliv dalšího vyjádření. Zatčeným prý hrozí tresty až 55 let vězení.

Rusko odmítá spojitost s americkými volbami

Lavrov také odmítl spekulace ruských politiků, že špionážní skandál vypukl záměrně, jakkoli výklady se liší: podle jedné verze má před prezidentskými volbami pomoci republikánskému kandidátovi Mittu Romneymu, který v Rusku vidí hlavního protivníka USA a kritizuje stávajícího prezidenta za přátelení s Moskvou. Podle druhé varianty má skandál naopak předvést ostražitost tajných služeb za Baracka Obamy. "Nevidím jakoukoliv souvislost mezi touto otázkou a předvolební kampaní," prohlásil Lavrov.

Ruští experti nevylučují, že v daném případě může jít spíše o průmyslovou špionáž soukromých firem než záležitost státní rozvědky. Agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj ze zbrojního průmyslu uvedla, že podniky, zapletené do skandálu, nefigurují v registru ruských zbrojovek, čítajícího celkem 1355 konstrukčních kanceláří, výzkumných ústavů, podniků a dalších organizací, může však jít o zprostředkovatelské firmy. Ruské zbrojovky totiž 60 až 70 procent součástek - v některých případech až 90-95 procent - nakupují u zahraničních výrobců. "V naprosté většině případů se součástky a další zařízení kupuje na otevřených trzích," tvrdil zdroj.

Ruská média připomněla, že předchozí velký špionážní skandál vypukl v létě před dvěma lety, ale skončil výměnou špionů a vzájemné vztahy nijak nepoznamenal.