Německo může nasadit armádu i na svém území. Poprvé od druhé světové války

Německá armáda bude moci v budoucnosti použít vojenské bojové prostředky i při řešení kritické bezpečnostní situace na vlastním území a její pravomoci se v tomto směru rozšíří poprvé od druhé světové války. V pátečním očekávaném verdiktu o tom rozhodl německý ústavní soud.

Armádu tak bude možné nasadit například v případě vážné teroristické hrozby nebo přírodní katastrofy, soud však zároveň pro povolání vojenských jednotek stanovil velmi přísné podmínky.

Až dosud Německo striktně oddělovalo pravomoci policie a armády a to tak, že policii náleželo řešení vnitrostátních záležitostí, zatímco armáda se zaměřovala pouze na obranu státu před vnějším nebezpečím.

Země se tak snažila vyhnout neblahému dědictví nacistického státu, který armádu zneužíval v boji s "vnitřním nepřítelem".

Rozsudek pléna ústavních soudců klade velký důraz na to, aby použití vojenských prostředků bylo možné pouze ve skutečně krajních situacích "katastrofických rozměrů".

Armáda jako poslední záchrana

Nebude tedy možné nasazení armády posvětit kdykoli, když na řešení bezpečnostní situace či nenadálého neštěstí nebude stačit policie, a armáda má být volbou "poslední záchrany".

Soud v Karlsruhe navíc nařídil, aby o každém nasazení armády uvnitř německých hranic rozhodovala celá vláda. Jen v případě časové nouze může být rozhodnutí delegováno na jediného jejího člena.

Ústavní soudci, kteří v plénu rozhodovali teprve po páté od roku 1945, ale zároveň znovu zakázali sestřelení civilního letadla s pasažéry, i kdyby bylo v rámci teroristického útoku použitelné jako zbraň proti dalším občanům.

Podpořili tak předchozí rozsudek soudního senátu z roku 2006, který došel k závěru, že likvidace civilního letadla by byla porušením základního lidského práva na život, neboť nevinní cestující by se stali pouhým objektem státní akce.