Breivikovým útokům šlo předejít, policie několikrát chybovala, tvrdí nezávislá komise

Pumovému útoku proti vládním budovám v centru norské metropole Osla, který loni 22. července spáchal atentátník Anders Behring Breivik, se dalo zabránit.

Pokud by policie nechybovala, bylo také možné Breivika zastavit dříve, než na ostrově Utöya nedaleko norské metropole postřílel 69 převážně mladých lidí.

Vyplývá to z téměř 500stránkové zprávy nezávislé komise, která uplynulý rok zkoumala okolnosti Breivikových teroristických útoků, jež si celkem vyžádaly 77 obětí.

Ve zprávě označené NOU 2012:14, která obsahuje šest hlavních závěrů a 31 doporučení norské společnosti, se uvádí, že útoku v centru Osla bylo možné předejít prostřednictvím lepších bezpečnostních opatření.

Předsedkyně komise Alexandra Bechová Gjörvová v této souvislosti hovořila zejména o nenaplnění plánu z roku 2004, podle něhož měla být vládní ulice uzavřena pro veřejnost. Pokud by se tak stalo, musel by podle Bechové Gjörvové atentátník svůj čin uskutečnit jinde.

Pomalá reakce

Komise, která hovořila s celkem 800 osobami a hodnotila také množství fotografií, videí i dalších materiálů, rovněž dospěla k závěru, že policisté mohli Breivika zadržet dřív. Již v 15:35, tedy asi deset minut po explozi bomby v centru norské metropole, měli docela přesný popis útočníka.

Jeden chodec policii upozornil, že spatřil podezřelého muže, který vypadal jako policista a měl v ruce pistoli. Muž se prý pohyboval sám a nasedl do šedé dodávky.

Tato informace ale kvůli chaotické situaci zůstala 20 minut na operační centrále, aniž si jí někdo všiml. Kdyby policie reagovala rychleji, mohlo možná Breivika zastavit policejní auto, které v 15:57 minul, nebo strážci zákona ze stanice, okolo níž projel o šest minut později.

První výročí Breivikova masakru v Norsku

Dalších 7
fotografií

Podle Bechové Gjörvové, která zdůraznila, že vinu za událost nese pachatel, měla být policejní akce mnohem cílevědomější a rozsáhlejší. Kvůli pochybením, mezi něž patří neaktivování plánu z ledna 2011, který měl zabránit teroristům v pohybu z místa na místo, vzniká prý prostor k rezignaci příslušných osob.

Špatné technické vybavení

Bechová Gjörvová kritizovala také zastaralé informační technologie, které policie používá, a uvedla, že v den atentátu museli strážci zákona své kolegy do služby svolávat manuálně. Vážné nedostatky se projevily i zpožděním při zásahu na ostrově Utöya. Policisté k němu totiž nezamířili nejkratší cestou a nejprve se vydali k nedalekému ostrovu Geitöya, když oba ostrovy zaměnili.

Norský deník Verdens Gang uvedl, že speciální jednotky Delta neměly při cestě za Breivikem mapu a jediným navigačním zařízením, kterým se řídily, byl ruční přístroj GPS. Policisté byli očividně přesvědčeni, že cesta na ostrov bude krátká, proto také malý gumový člun plně naložili. Do člunu se ale kvůli přetížení dostala voda, navíc měl problémy s motorem, a proto policisté museli nakonec sehnat jiné dva čluny.

Přímo na ostrově byl již podle komise policejní zásah velice efektivní a strážci zákona při něm projevili odvahu. Dobrá byla také péče o přeživší atentátů a příbuzné ze strany zdravotnických zařízení bezprostředně po útocích. Příznivě hodnotila komise i komunikaci vlády s veřejností po krveprolití.

Komise dále uvedla, že policie mohla přijít na stopu Breivika před 22. červencem 2011, kdyby měla lepší metodiku práce a širší záběr. Nemá však důkazy, že by tímto policie mohla útokům předejít. Mezi šestici hlavních závěrů komise zahrnula také bod kritizující nedostatek kroků, které by předešly případným novým atentátům.

Norská vláda zřídila desetičlennou Komisi 22. července několik týdnů po atentátech - 12. srpna 2011. V uplynulém roce se objevila řada kritik týkající se pomalé a zpočátku i chaotické reakce norských bezpečnostních sil na útoky.

V den útoků nejprve v 15:26 explodovala bomba ve vládní čtvrti v Oslu. V 17:26 dostala policie zprávu o střelbě na Utöyi, teprve v 18:25 ale přistáli členové speciálních jednotek Delta na ostrově a v 18:32 bez jediného výstřelu Breivika zadrželi.