Armáda se zuby nehty snaží udržet moc v Egyptě. Odráží nástup Muslimského bratrstva

Následující dny a týdny rozhodnou o tom, kterým směrem se Egypt rok po svržení prezidenta Husního Mubáraka vydá. V zásadě se nabízejí dva scénáře: buď se u moci udrží vojenské velení, nebo se miska vah zhoupne směrem k Muslimskému bratrstvu.

Emoce provází už sčítání hlasů v prezidentských volbách. Zatímco islamisté prohlašují, že vyhrál jejich kandidát Muhammad Mursí, stoupenci bývalého premiéra Ahmada Šafíka, kterému je nakloněna armáda, Mursího prvenství zpochybnili.

Uvolněnou funkci prezidenta, která je v Egyptě nejdůležitější, prozatím de facto zastává vůdce armády Muhammad Husajn Tantáví a je zjevné, že se vojsko své moci nehodlá jen tak vzdát.

Minulý čtvrtek zasadilo bratrstvu těžký úder, když se mu díky rozhodnutí ústavního soudu podařilo rozpustit dolní komoru egyptského parlamentu, kterou po loňských volbách obsadili právě islamisté.

V reakci na rozhodnutí soudu v neděli armáda vydala dočasnou "ústavní deklaraci", která jí poskytuje rozhodující pravomoci po dobu rozpuštění parlamentu, včetně moci legislativní a kontroly nad státními financemi.

V deklaraci, o níž televize nezveřejnila příliš podrobností, by měly být dále stanoveny pravomoci nového prezidenta a také role, kterou generálové sehrají při tvorbě nové ústavy. Deklaraci chce vedení armády blíže představit v pondělí na tiskové konferenci.

Muslimské bratrstvo nečeká na oficiální volební výsledky a oslavuje.

Dalších 9
fotografií

Kvůli tomu, že se armáda rozhodla ponechat si legislativní pravomoci a hlavní slovo při stanovení prezidentských pravomocí, na výsledku voleb podle egyptského tisku stejně mnoho nezáleží.

Kdo je bratrstvo

Proti silné armádě však stojí nejstarší a největší opoziční skupina v Egyptě, která má širokou podporu mezi střední vrstvou a jejíž členové šéfují mnoha profesním organizacím v zemi.

Muslimské bratrstvo, které založil v roce 1928 egyptský teolog Hasan al-Banná, razí zásadu, že islám není jen náboženství, ale způsob života. Jeho stoupenci si zpočátku kladli za cíl zbavit zemi "zhoubných" západních vlivů.

Na rozdíl od armády bratrstvo neprosazuje pokračování sekulární společnosti, ale návrat k pravidlům obsaženým v koránu. I když oficiálně odmítá používat násilných prostředků k dosažení svých cílů, byly její odnože obviňovány z útoků, včetně zavraždění egyptského ministerského předsedy v roce 1948. Mnozí si myslí, že hnutí je jen předvojem militantního islamismu.

Pobočky bratrstva se nachází v zemích Blízkého východu, v severní či východní Africe nebo dokonce v USA.