Útočník Breivik u soudu: Dejte mi buď trest smrti, nebo mě propusťte

Těsně po deváté Anders Breivik vstoupil do soudní síně. Nezapomněl pozdravit fašistickým gestem zatnuté pěsti.

Prokuratura se začala zabývat Breivikovým tvrzení o existenci mezinárodního řádu templářských rytířů. Podle Breivika ho vytvořili militantní nacionalisté v květnu 2002. Hlavním podnětem pro založení bylo bombardování NATO v Srbsku v roce 1999.

Breivik tvrdí, že k prvnímu kontaktu mezi ním a budoucími členy organizace došlo náhodou, přes internet. Následně prý za nimi odjel do Libérie a Londýna - tam se měl potkat se třemi lidmi. Na otázky soudců, o jaké konkrétní osoby šlo, Breivik odmítá odpovědět.

Breivik prý do Libérie přijel v roce 2001, aby se zde setkal s militantním bojovníkem ze Srbska. "Bylo skutečně smrtelně nebezpečné tam na jih jet," komentoval svou cestu do Afriky. Zde prošel prověrkou a byl přijat do výcvikového tábora. Kontaktu s norskými nacionalisty se vyhnul, protože se bál, že jsou sledováni.

Srbský nacionalista se měl v Libérii skrývat před stíháním kvůli válečným zločinům. On i další srbští nacionalisté, s nimiž byl Breivik v kontaktu, měli údajně nabrat "několik stovek" lidí na "výcvik", který podle Breivika spočíval "v předávání znalostí či fyzickém výcviku". Obžalovaný však nechce sdělit jména konkrétních lidí ani konkrétní věci, které se na výcviku prováděly. Uvedl jen, že se zde "vyráběly bomby".

Breivik dnes není spokojen s výslechem a cítí se být zesměšňován.

"Vaším cílem je zpochybnit existenci této (templářské) sítě, že?" ptá se Breivik prokurátorky. Ta odpovídá, že si jen chce věci vyjasnit.

Prokurátor potvrdil, že razítko v cestovním pasu obžalovaného ukazuje, že se Breivik skutečně vydal do Libérie i do Londýna. Obžalovaný se kvůli tomu vysmívá psychiatrům, kteří tvrdili, že je šílený.

"Není to docela pozoruhodné, že jsem byl v Libérii? Takže není pravda, že to byla jen psychotická představa," poznamenal Breivik.

Zdá se, že dnes Breivikovi výslech vadí mnohem víc než včera.  Prokurátorka ho upozornila, že pokud nebude odpovídat na otázky, může to být použito proti němu.

"Rozumím, že jste otráven," říká mírně prokurátorka.

"Nejsem otráven!" odsekává jí Breivik.

Breivik prozradil, že se při cestě do Libérie vydával za zdravotního pracovníka organizace Unicef. S úsměvem ve tváři soudu vypravoval, jak obalamutil úředníky na letišti v Monrovii. Aby působil důvěryhodněji, vyzvedl si prý před cestou v Oslu brožury Unicefu. Libérijští úředníci ho však prý nechali projít bez problémů: "Když jim dáte peníze, nezajímalo by je ani, jestli u sebe máte heroin," uvedl Breivik.

Po dvacetiminutové pauze soud řeší, jak si poradit s tím, že Breivik na otázky týkající se jeho pobytu v Londýně nechce odpovídat.

Breivik si ihned po pauze stěžoval na způsob výslechu prokurátorky. "Vím o co vám jde," řekl Breivik. "Řekla jste si, že mě delegitimizujete a zbavíte důvěryhodnosti." Prokurátorka velice slušně odpovídá, že jen vede křížový výslech. Přes Breivikovy poznámky projevuje značnou trpělivost.

"Na muže, který tvrdí, že je mu jedno, co si o něm ostatní myslí, je neuvěřitelně citlivý," poznamenává na Twitteru reportérka deníku Guardian Hellen Piddová.

Určité podrobnosti ohledně Breivikovo údajném setkání s "templářskými rytíři" v Londýně 1. května 2002 přeci jen vyvstávají. Na "zakládajícím sněmu" spolku se setkal se čtyřmi členy a zmiňuje svého "anglického protestantského učitele". Breivik úporně odmítá sdělit jeho jméno či cokoli dalšího k setkání.

V manifestu o setkání v Londýně Breivik psal, že se ho účastnil i Srb, s nímž se obžalovaný setkal v Libérii. Nyní však Breivik tvrdí, že Srb v Londýně nebyl.

Manifest "byl jen propagace... prodáváme sny. Tak se to dělá, když chcete prodat ideologii a inspirovat ostatní," vysvětluje Breivik.

Soud nyní zkoumá Breivikovo prohlášení policii. Tři muže v Londýně - včetně "anglického učitele" - popisuje jako "jedny z nejskvělejších politických a vojenských taktiků" v Evropě. Společně prý přišli s "detailním, dlouhodobým plánem, jak získat moc v Evropě".

Soud se ptá na "anglického učitele", který podle Breivikova 1500stránkového manifestu používal přezdívku "Richard" podle anglického krále Richarda "Lví Srdce".

Těsně po loňském masakru pravicový, protimuslimský blogger s podobným jménem popřel, že by se kdy s norským útočníkem setkal.

Paul Ray, který píše blog pod jménem "Lví srdce", řekl, že patří do protimuslimské skupiny s názvem Starověký řád templářských rytířů, ale odmítl, že by se setkal s Breivikem a vraždy ho vyděsily. V telefonickém rozhovoru pro agenturu AP Ray řekl, že na setkání v roce 2002 v Londýně, který Breivik popsal, nebyl. Připustil ale, že Breivik zřejmě získal inspiraci pro některé ze svých myšlenek z jeho blogu.

Soud má pauzu na oběd.

Během poslední hodiny výslechu se účastníci soudu dozvěděli řadu detailů o schůzce v Londýně, která proběhla buď 30. dubna nebo 1. května 2002, shrnuje reportér deníku Daily Telegraph.

"Anglický učitel" Richard setkání pořádal, ale jelikož "válčil" spíš "od počítače", svěřil úkol sepsání manifestu Breivikovi. Obžalovaný se vyhýbal odpovědi na to, zda se na setkání odehrál i rituál, kde byli všichni "vysvěceni" jako "Templářští rytíři".

"S odstupem času vidím, že to bylo vysvěcení," řekl nakonec Breivik, který postip celé slavnostní ceremonie vymyslel.

Je téměř jisté, že Breivik v té době v Londýně skutečně byl, jelikož jeho kreditní karta byla použita v místní kavárně. Prokuratura si ale stále myslí, že "Templářští rytíři" jsou pouze výlodem Breivikovy fantazie.

Po návratu z Londýna se Breivik podle svých slov "rozhodl, že se pokusí vydělat 30 milionů norských korun (asi 98 milionů Kč), než mu bude třicet," aby mohl vytvořit neziskovou organizaci. Přestěhoval se ke své matce, aby ušetřil za nájem.

Po návratu poslal tisíce dolarů do Libérie. Na dotaz soudu, zda šlo o peníze pro Srba, Breivik odmítá odpovědět. Prokurátor se diví, jak se mohl Breivik odvážit poslat peníze na účet někoho, koho se snaží krýt.

Obžaloba se Breivika ptá, proč po návratu z Londýna zůstal v politice a Straně pokroku.

"Chtěl jsem vidět, jak daleko můžu zajít. Vždycky jsem doufal, že nastane chvíle, kdy se situace (tj. demokracie, vláda a tisk) změní. Kdyby norský tisk zastavil svou novinářskou kampaň, 22. červenec by se nikdy nestal."

Breivik již při včerejším slyšení nařkl tisk, že lidi, kteří říkají něco proti muslimům, nazývá rasisty. Řekl také, že se neúspěšně pokusil zaútočit na novinářskou konferenci v Norsku, kterou považoval za "legitimnější cíl než ostrov Utoya".

Na dotaz, zda po návratu z Londýna byl stále v kontaktu s templáři, Breivik odpověděl:

"Templářští rytíří nemají vůdce. Jsou organizováni tak, aby každý člen fungoval jako nezávislá buňka." Žalobce ho upozornil na rozporuplné výpovědi.

"Řekl jste, že jste byl velitelem buňky, kdy jste se vrátil z Londýna"

"To jsem řekl? Ne, tak to není," odpověděl Breivik.

Následně potvrdil informaci z manifesta, že se účastnil setkání v pobaltských zemích, na němž bylo 25-30 lidí. "Nebylo to však stereotypní pravicové setkání neprivilegovaných, výbušných a rasistických skinheadů," dodal.

Podívejte se video, kde obžaloba dnes ráno nastiňuje, na co se bude Breivika ptát.

Breivik je teď nervózní, nazlobený a musí se přemáhat, aby nevybuchl hněvem. Na každou nepříjemnou otázku odpovídá jednoduše "bez komentáře" a "Nechci mluvit o Londýnu, Libérii ani Balkánu."

Breivikova sebejistá arogantnost ze včerejška úplně zmizela. Je to pochvala žalobcům za jejich neústupnost při dotazování, píše komentátor deníku Daily Telegraph.

"Je zde cítit i něco dalšího. Vidíme muže, který obvykle reaguje na nepříjemnosti násilnou zuřivostí. Teď to nemůže udělat, takže má bojuje sám se sebou. S postupem času to se budemuset přemáhat stále víc a víc.

Soud si vzal na 20 minut přestávku.

Žaloba se ptá, co Breivik myslí pod pojmem "mučednictví".

"Bojovníka, který je pro dobro věci ochoten obětovat svůj život," odpověděl Breivik a dodal, že obdivuje Al-Káidu. Jeho cílem prý byli vytvořit její obdobu pro "křesťanské nacionalisty v Evropě". Řekl, že obdivuje Bin Ládinovo hnutí za jeho "brutální metody". Vzhledem k tomu, že neexistovaly dost dobré vzory v militantním nacionalismu, museli prý templáři hledat inspirace u osob na "straně militantního islámu".

Ironie takového výroku z úst fanatického protimuslimského aktivisty zřejmě Breivikovi uchází, komentuje deník Daily Telegraph.

Breivik tvrdí, že by buď měl být sproštěn viny nebo popraven. 21 let vězení považuje za "směšný" trest. Nevadilo by mu prý, kdyby v jeho případě v Norsku trest smrti opět zavedli a dodal, že je "ostuda", že od soudu odvolali přísedícího, který veřejně prohlásil, že by si pro Breivika trest smrti přál.

Na otázku, zda se na soud těšil, Breivik odpověděl: "Ne, hrozil jsem se ho," a pak se znovu rozzlobil: "Snažíte se mě zesměšnit. Chápu, o co vám jde, ale neskočím vám na to."

Na dotaz, kolik členů mají templářští rytíři v Evropě (v manifestu uvedl, že 15 až 80), Breivik odpovídá vágně - říká pouze, že víc než 15, ale neprozradí, jak se dostal k číslu 80.

Další otázky míří na Breivikův vztah k církvi. Obžalovaný odpovídá, že je členem norské státní církve, že ale nechce teokracii. Chce zachovat evropské dědictví křesťanů. Sám sebe popisuje jako "militantního křesťana".

"Nejsme křesťanští fundamentalisté. Templářští rytíři takoví nejsou," říká.

Breivik ještě dodává, že v Boha věří. Že věří v posmrtný život. Bibli prý četl, když chodil na základní školu, poté ale labouristé zrušili výuku náboženství, vysvětluje.

Sám sebe řadí k Norům. Sámové jsou podle něj etnickou skupinou, kterou uznává jako demorodé etnikum. Měli by ale prý uznat, že původními obyvateli Norska jsou Norové.

Breivik procestoval prý celé Norsko, kromě Bergenu, kde imigranti tvoří přibližně deset procent obyvatel. V Oslu je šťastný, dodává.

Právní zástupkyně obětí Mette Yvonne Larsenová se Breivika ptá, kdo ho při útocích inspiroval.

Co se týče způsobu, byla to Al-Káida. Ideologicky to byli všichni spisovatelé, kteří podporují násilné akce, odpovídá obžalovaný.

Larsenová se dále ptá, jestli v norské kultuře existují aspekty, které útoky z 22. července podporují.

"Absolutně, dobrá otázka," pochválí ji Breivik. Současní muži jsou prý zženštilí a jen málo z nich je odvážných. "Pokoušíme se znovu zavést staré principy," vysvětluje.

Právní zástupkyně obětí Breivikových útoků Mette Yvonne Larsenová (vlevo) se státní zástupkyní Ingou Bejer Enghovou:

Rozdíl mezi Al-Káidou a Breivikovou organizací je prý takový, že Al-Káida se rozpíná. "My jsme izolovaní," vysvětluje. "Chtěli jsme vyvolat konflikt dříve, než ztratíme demografickou většinu," opakuje znovu Breivik.

Proč se cílem jeho útoků stali právě labouristé, prý vyplývá z historie. Na otázku, aby mluvil podrobněji, Breivik odpovídá, že už je unavený a že odpoví zítra. V zápětí se napije z plastového kelímku vody.

Breivik odsuzuje hon na blogera Fjordmana, o kterém se ve svém manifestu zmiňuje více než stokrát. Podporuje prý demokracii a je proti násilí. Neinspiroval ho, to prý Al-Káida, uvádí Breivik.

Další otázka míří na multikulturalismus. "Rozdíl, mezi národním socialistou a mnou je, že já jsem mnohem liberálnější," říká obžalovaný.

Sám je prý ochotná akceptovat dvě procenta přistěhovalců.

A na otázku, co znamená termín militantní nacionalista, Breivik odpovídá, že jde o nacionalistu, který je militantní.

Kdo je ultranacionalista? "Fjordman je nacionalista, já jsem ultranacionalista," dodává Breivik s tím, že je důležité používat správné termíny.

Soudkyně Arntzenová ukončuje dnešní soudní jednání. Pokračovat budeme zítra, ohlašuje.

Obhájce Geir Lippestad něco šeptá svému klientovi, ten se usmívá.

Za několik minut proběhne naplánovaná tisková konference se závěry třetího dne jednání.

Novináři se ptají státních zástupců, co sledovali otázkami mířenými na údajnou síť templářských rytířů, o jejíž existenci mnozí pochybují.

Soud bude moci lépe posoudit, zda Breivik mluví pravdu nebo ne, říkají k tomu prokurátoři.

"Nebudeme průběžně vyhodnocovat situaci. To uděláme až ve své závěrečné řeci," trvá na svém prokuratura. Oba státní zástupci si ale myslí, že schůzky v Londýně, o kterých Breivik mluvil, neprobíhaly přesně tak, jak obžalovaný popisoval.

Breivik uvedl, že se vyšetřovatelé nesnažili vypátrat adresáty svého rozeslaného manifestu. Státní zástupkyně říká, že se všichni zapojení soustředili na nalezení možných kompliců.

Spojili jste se se srbskými úřady, ale dále jste se k tomu nevyjádřili... Nebudeme se k tomu vyjadřovat, stále přicházejí nové a nové informace.

Novináři: Breivik říká, řekl, že jste s nim mluvili jako s dítětem

Státní zástupkyně: Myslím si, že Breivik čte to, co vy napíšete. Proto jsou nějaké soudy omezené.

Novináři: Nemáte pocit, že byste měla být při výslechu tvrdší?

Státní zástupkyně: Používám různé styly, dnes jsem jich vyzkoušela několik.

Novináři: Překvapilo vás, že Breivik nechtěl odpovídat na tolik otázek?

Prokuratura: Jsme na to zvyklí.

Novináři: Myslíte si, že by se mělo něco dělat s extremistickým pozdravem, který Breivik provádí vždy, když přijde?

Prokuratura: Na to by měl odpovídat soud.

Novináři: Co říkáte na to, jak Breivik mluvil o dalších buňkách?

Prokuratura: Nemyslíme si, že existují žádné další buňky. Jestli pokračuje vyšetřování v této rovině? Na to nebudeme odpovídat.

Na otázku, zda Breivik něčím žalobce překvapil, prokurátoři odpovídají, že neslyšeli nic, na co by nebyli připraveni.

Prokuratura odpovídá na otázky:

Na základě první soudní zprávy jsme postavili obžalobu. Usilovali jsme o preventivní detenci jako trest. Proto jsme s novým psychiatrickým posudkem nemuseli obžalobu měnit.

Snažíme se osvětlit případ, ne posuzovat, zda byl při útoku příčetný nebo ne.

Máme důkazy, že Breivik byl v Libérii. Máme i důkazy (dvakrát na letišti platil kreditní kartou) i o jeho cestě do Londýna.

Novináři: Diskutovali jste s Breivikem, že by měl omezit svůj extremistický pozdrav?

Obhájci: Dostali jsme žádost od zástupce obětí, kterou jsme mu komunikovali.

Novináři: Můžete se vyjádřit k deseti emailovým adresám, které byly prověřeny?

Obhájci: Řekl nám o 31 adresách, deset z nich bylo podrobně vyšetřeno.

Novináři: Proč se Breivik obrací stále na svůj materiál? Proč nevychází ze vzpomínek?

Obhájci: On je prostě takový.

Novináři: Ten pozdrav každé ráno...

Obhájci: On také žertuje, vtipkuje - prostě vypovídá tak, jak chce. Odpovídá tak, jak si myslí, že odpovídat má.

Novináři: Měl podstoupit skenování mozku, už to proběhlo?

Obhájci: Ne, nechce sken hlavy. O zdravotním stavu bych neměla mluvit, ale žádné léky nebere

Reportér agentury AP se ptá obhájců, proč Breivik chce trest smrti, pokud bude shledán vinným. Obhajoba odpovídá, že to je prostě jeho způsob mluvy.

"On ví, že v Norsku trest smrti není," odpovídá Lippestad.

Jako poslední před novináře předstupují právní zástupci obětí. Jejich cílem je objasnit Breivikovy útoky. Jeho ideologie a názor na templářské rytíře nejsou prioritou, vysvětluje Mette Yvonne Larsenová.

Zároveň připouští, že i když zastupuje oběti a jejich rodiny, od velkého množství z těch, kteří požádali o pomoc, nemá zpětnou vazbu. Dostávají ale prý velké množství podpůrných emailů od právníků z celé země - většina z nich posílá návrhy otázek, které mají být Breivikovi položeny. 

Tisková konference je u konce.

Dnešní on-line reportáž z třetího dne soudního přelíčení je u konce. Sledujte s námi na IHNED.cz dění u soudu v norském Oslu zase zítra