Ruský obchodník se smrtí dostal 25 let vězení. A pokutu 15 milionů dolarů k tomu

K 25 letům vězení odsoudil ve čtvrtek newyorský soud ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta. Ten je obviněn z pokusu prodat zbraně teroristické skupině v Kolumbii, za což mu hrozilo až doživotí.

Soudkyně mu kromě toho uložila pokutu 15 milionů dolarů. Obhajoba se chce proti rozsudku odvolat.

Porota amerického federálního soudu loni v listopadu přijala verzi vyšetřovatelů, že But hodlal prodat zbraně kolumbijské levicové gerile Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) i s vědomím, že tyto zbraně budou použity proti Američanům.

Za členy FARC se vydávali američtí a thajští agenti, kteří Buta v roce 2008 v Thajsku zatkli. Po vydání do Spojených států v roce 2010 pak byl But obviněn ze spiknutí za účelem zabít občany USA, obchodování se zbraněmi a z poskytování materiální podpory teroristické organizaci.

But, jenž si vysloužil přezdívku "obchodník se smrtí", všechna obvinění popírá a tvrdí, že zcela legálně provozoval nákladní leteckou dopravu. "Nikdy jsem nechtěl nikoho zabít, nikdy jsem nechtěl prodat zbraně," řekl u soudu před vynesením rozsudku. Krátce poté, co prokurátor začal číst rozsudek, nečekaně vykřikl: "Je to lež! "

Podle prokurátorů But na schůzce v Bangkoku s domnělými členy FARS souhlasil, že prodá 100 raket země-vzduch a 5000 pušek AK-47. Agenti údajně tehdy Butovi řekli, že zbraně budou použity k útokům na americké piloty pomáhající kolumbijské vládě. But údajně odpověděl: "Máme stejného nepřítele".

Agenti, kteří se vydávali za členy FARS, svědčili u soudu ve prospěch obžaloby. Stejně svědčil i Butův obchodní partner Andrew Smulian. I na ně se But obrátil a vykřikl:"Ať vám Pán Bůh odpustí. Jemu se budete zodpovídat, ne mně."

Soudkyně uvedla, že trest 25 let, a nikoli doživotí, jak žádali prokurátoři, je dostačující a vhodný trest, protože není žádný důkaz, že by byl But obviněn z pokusu uškodit Američanům, kdyby ho neoslovili američtí agenti vydávající se za kolumbijské rebely.

Není také důkaz, že by se snažil zapojit do teroristické organizace, ale prodával v minulosti zbraně "nejkrutějším režimům světa".

Humanitární pomoc i zásoby pro Američany

Podle obhajoby But nikdy nechtěl prodat zbraně, chtěl prodat jen dvě nákladní letadla. Jeho právníci se proti rozsudku odvolají a chtějí prý s americkou vládou, která podle nich pronásleduje nevinného člověka, bojovat do posledních sil.

But byl odsouzen jen v souvislosti s prodejem zbraní, ale americké úřady tvrdí, že se podílel na pašování zbraní už od 90. let minulého století a dodával je diktátorům a do konfliktních oblastí v Africe, Jižní Americe a na Blízký východ.

Podle zpráv médií But současně dodával humanitární pomoc do různých koutů světa a vozil příslušníky OSN do zemí zmítanými konflikty. Podle týdeníku The Economist a dalších médií se podílel i na zásobování Američanů v Afghánistánu a Iráku.

Butův osud se stal inspirací pro americký film z roku 2005 Obchodník se smrtí, kde dodavatele zbraní všeho druhu ztvárnil herec Nicolas Cage.