Brusel rozšířil sankce vůči Bělorusku. Na seznamu nežádoucích osob už je na 250 lidí

Evropská unie přidala na seznam nežádoucích osob další jména běloruských politiků a podnikatelů. Podle opozičních aktivistů ale nejsou evropské kroky dostatečné a žádoucí dopad na režim prezidenta Alexandra Lukašenka mít nebudou.

"Reálné sankce vyhlášeny nebyly," řekl běloruskému opozičnímu listu Belaruski partyzan jeden z hlavních opozičních vůdců, šéf hnutí Mluv pravdu! Uladzimir Njakljajev.

"K důraznějším sankcím se EU neodhodlala, aby dál nezhoršila už beztak špatné vztahy s běloruskými úřady," soudí Njakljajev, bývalý kandidát na úřad běloruského prezidenta. Brusel podle něj očekává, že si mírnými sankcemi v Minsku vyprosí propuštění politických vězňů.

"Lukašenko ale touto cestou nepůjde, je si příliš jist podporou Kremlu," uvedl dále. Pokud ale podle Njakljajeva prezident své oponenty z vězení nepropustí, "může riskovat, že pro evropské vůdce se svoboda běloruské opozice stane věcí osobní cti".

Evropští ministři v Bruselu rozšířili seznam osob, jimž nebudou vydávána víza ke vstupu do schengenského prostoru. Na seznamu politiků, podnikatelů a soudců, v jehož čele je sám Lukašenko, je nyní kolem 250 lidí.

Podle bývalého běloruského prezidenta Stanislava Šuškeviče, který patří k nejdůraznějším kritikům Lukašenkova režimu, by nejsilnější sankcí proti Minsku bylo zjednodušení vízové povinnosti pro běloruskou mládež.

"Ať jsou víza do schengenského prostoru bezplatná, aby se k vám studenti mohli kdykoli vydat," vzkázal Šuškevič do Bruselu. Za víza do EU dnes Bělorusové platí 60 eur (asi 1500 korun), což je vzhledem k silnému znehodnocování běloruského rublu poměrně vysoká částka.

Agentura BelaPAN napsala, že hlavním osobami v nově rozšířeném sankčním seznamu EU jsou podnikatelé Juryj Čyž a miliardář Anatol Tarnavski, který ve svém podniku zaměstnává Lukašenkovu snachu. Na seznam společností bojkotovaných Evropskou unií se ale nedostaly ty z jejich firem, které udržují obchodní styky se zeměmi EU, zejména se Slovinskem a Lotyšskem.

Evropští velvyslanci jsou nežádoucí

Bělorusko na rozšíření seznamu reagovalo slovy, že přítomnost velvyslanců zemí Evropské unie v Minsku je nežádoucí. Mluvčí běloruského ministerstva zahraničí uvedl, že vláda "je nucena okamžitě zahájit soubor odvetných kroků".

Seznam nežádoucích představitelů totalitního režimu rozšířila EU už letos v únoru a vyvolala tak spirálu odvetných kroků, v jejichž důsledku Minsk demonstrativně opustili diplomaté všech členských zemí Evropské unie. Z české ambasády tehdy odejel i velvyslanec Jiří Karas.

Běloruský mluvčí Andrej Savinych prohlásil, že o návrat evropských ambasadorů do Minska Bělorusko nestojí. "Přítomnost velvyslanců zemí, které za rozšíření sankcí hlasovaly, nepovažujeme za nezbytnou," konstatoval na tiskové konferenci.

Rozhodnutí EU podle něj odkládá normalizaci vztahů a obnovení vzájemného dialogu. "Evropští politikové jsou v zajetí konfliktního uvažování, stali se rukojmími logiky nátlaku a vydírání," dodal Savinych.

Únorový odjezd velvyslanců vyvolalo rozhodnutí Minska vyhostit ze země polského velvyslance a šéfa stálé mise EU. Bělorusko tak reagovalo na rozšíření seznamu osob vystavených sankcím, který se v únoru z rozhodnutí EU rozšířil na víc než 230. Dnes jich přibylo dalších dvanáct.