Bývalý německý prezident se po rezignaci skrývá v klášteře, píše německý tisk

Aférami stíhaný bývalý německý prezident Christian Wulff odešel po své rezignaci do kláštera. Dvaapadesátiletý silně věřící katolík, který v nedávné době prodělal ledvinovou koliku, vyhledal církevní exil, aby se dal zdravotně do pořádku.

Wulff se podle listu Bildu do blíže neupřesněného kláštera stáhl krátce po své abdikaci před více než třemi týdny. Svůj pobyt tam přerušil minulý čtvrtek, aby se zúčastnil slavnostní vojenské rozlučky s úřadem na berlínském zámku Bellevue. Jak dlouho plánuje za klášterními zdmi zůstat, není podle listu jasné.

Bývalý prezident se již od konce loňského roku nacházel pod obrovským tlakem médií a veřejnosti. Tehdy začaly na světlo světa vyplouvat detaily o jeho nadstandardních stycích s vlivnými podnikateli z doby, kdy byl ještě premiérem spolkové země Dolní Sasko.

Díky těmto kontaktům získal výhodnou půjčku na dům a nechával si od nich také platit dovolené. V únoru požádalo státní zastupitelství poslance o zbavení imunity hlavy státu, aby mohlo Wulffa začít vyšetřovat. V reakci na to prezident rezignoval.

Ani poté ale kritika jeho osoby neutichla. Nevoli části politiků i běžných Němců vyvolal svým rozhodnutím přijmout tradiční vojenský hold na rozloučenou s úřadem. Kvůli nesouhlasu s jeho konáním ceremonii bojkotovala asi polovina pozvaných hostů, včetně všech žijících německých exprezidentů. Několik stovek lidí slavnostní akci narušovalo troubením na vuvuzely.

Velké emoce vyvolalo také přiznání doživotní prezidentské renty Wulffovi, ačkoli ve funkci strávil pouhých 20 měsíců místo obvyklých pěti let. Wulff má nárok na roční penzi ve výši zhruba pěti milionů korun, na kancelář s asistentem a služební auto s řidičem, které rovněž hradí stát.

S tím se však politici, zejména ti opoziční, nechtějí smířit a plánují Wulffovy prebendy alespoň osekat zásahem poslanců. Pokud totiž exprezident požádá o přidělení kanceláře a další privilegia s ní spojená, musí mu je schválit ministerstvo financí a rozpočtový výbor Spolkového sněmu.