Kosovští Srbové chystají exodus do Ruska. Úřady evidují na 20 tisíc zájemců

O získání ruského občanství a případné vystěhování do Ruska usiluje v současnosti již asi 20.000 kosovských Srbů. Řekl to ruský diplomat v Bělehradě Oleg Buldakov pondělnímu vydání srbského deníku Blic. Velvyslanectví předalo požadavek jako celek Státní dumě (parlamentu) do Moskvy a očekává zásadní rozhodnutí příslušných orgánů v tomto směru.

V Kosovu žije podle odhadů 130.000 až 150.000 Srbů. O vystěhování do země "velkého pravoslavného bratra" usilují v hlavně obyvatelé srbské enklávy na severu Kosova, na rozdíl od ostatních příslušníků etnika rozptýlených v dalších obcích na kosovském území. Severokosovští Srbové zásadně odmítají osamostatnění Kosova a již několik měsíců blokují dva hraniční přechody mezi Srbskem a Kosovem na svém území, protože odmítají uznat vznik hranice.

Srbská vláda je tak mezi dvěma mlýnskými kameny: také většina obyvatel Srbska odmítá uznat nezávislost Kosova a požaduje dokonce, aby v této otázce vláda neustoupila ani za cenu, že tím zhatí přijetí Srbska do EU.

Přesto si část srbských politických sil uvědomuje realitu a snaží se změnit politiku Bělehradu v kosovské otázce. Vzhledem k převládajícím náladám obyvatel ale narážejí na problémy s odpadlíky, a to i mezi členy vlády.

Vedení vládního Srbského hnutí obnovy (SPO) varovalo svého ministra pro diasporu a náboženské záležitosti Srdjana Srećkoviče, že bude vyloučen, pokud nebude ve vládě obhajovat politiku strany v kosovské otázce.

SPO se nedávno připojila k opoziční liberálně demokratické straně (LDP) Čedomira Jovanoviče s požadavkem, aby vláda uznala reálný stav věcí, tedy faktickou ztrátu Kosova, a svou dosavadní politiku vůči této bývalé provincii změnila.

Srećković naproti tomu tvrdí, že grémium strany takovou změnu politiky neprojednalo, a proto platí dosavadní kurz podpory hlavní vládní síly, Demokratické strany (DS) prezidenta Borise Tadiče a premiéra Mirka Cvetkoviče.

Ti spolu s jinými silami ztrátu Kosova neuznávají a podporují kosovské Srby v jejich akcích odporu vůči vládě v Prištině. SPO musí "vystupovat konstruktivně a nevybočovat ze státní politiky", uvedl Srećković.

Kompromis v nedohlednu

Vláda se za této situace sice pod tlakem EU snaží formálně obnovit dialog s Prištinou, představitelé srbské menšiny v severním Kosovu ale jakýkoli kompromis odmítají. Také nejnovější návrh, aby na hraničních přechodech působili celníci evropské mise EULEX za asistence srbských a kosovských kolegů, smetli severokosovští Srbové jednoznačně ze stolu. Jakákoli přítomnost kosovských celníků či policistů je podle nich faktickým uznáním nezávislosti Kosova.

Zájem o ruské občanství a snad i vystěhovalectví v řadách kosovských Srbů ale naznačuje, že ani oni sami nevěří v možnost trvale udržet své postoje a připravují si možnost odchodu jinam, třeba i mimo Srbsko, které je možná jednou "zradí", míní komentátoři.