Animace: Piloti Jaku-42 žertovali, zkrátili si startovací dráhu a nechtěli poškodit letoun

Vyšetřovací komise Mezistátního leteckého výboru (MAK) zveřejnila závěrečnou zprávu o průběhu letu před havárií Jaku-42 u ruské Jaroslavle. Projděte se posledními momenty před startem letounu a podívejte se na animaci zachycující pád stroje.

Posádka nejdříve plní běžné úkony před startem. "Kolik podle tebe? Devět?" ptá se druhý pilot kapitána, který odpovídá, že "určitě osmičku", než pilot ohlásí "osm a půl". Podle deníku se posádka dohadovala o nastavení řízení letounu, nakolik neznala přesnou váhu stroje.

Následují hlášení o volné dráze a předběžném svolení ke vzletu, o nastavení motorů na nominální výkon, který se používá při nezatíženém letadle. Posádka se dohaduje, zda odstartovat ze vzdálenějšího konce dráhy, anebo z bližšího místa. Druhý pilot navrhuje první variantu, kapitán namítá, že bude složité se otáčet. Stroj startuje z poloviny dráhy a připravuje se tak o několik set metrů.

Druhý pilot pak dostává svolení vzlétnout. Letoun roluje na startovací dráhu. Do konce zbývá 2,5 kilometru, při předpokládané váze by mělo stačit 1200 metrů. Následuje start:

"74...76," hlásí kapitán. "74..76...Režim," říká o tři vteřiny později palubní mechanik.

"Čas, světla," žádá kapitán. "Světla, čas," opakuje mechanik.

"Posádka vzlétá. Hranice - 190," hlásí kapitán, čímž připomíná rychlost 190 kilometrů za hodinu, při které by se mělo přední kolo letounu odlepit od země. V opačném případě má posádka přerušit start a brzdit. Blíže neidentifikovaný hlas pokračuje: "Třeba je hranice 200."

"Vzlet 200," potvrzuje kapitán.

Podle vyšetřovatelů však zatížený letoun potřeboval startovací rychlost nejméně 210 kilometrů za hodinu.

"Jeden...dva," pokračuje dialog v kabině.

"Tři..čtyři...pět. Nominál," odpočítává kapitán vteřiny k dosažení nominálního tahu motorů.

"Na nominálním," potvrzuje mechanik. "Rychlost roste. Parametry v normě. 130...150..170..190," hlásí stoupající rychlost.

Podívejte se na poslední minuty před havárií:

V záznamu se však ozývá rostoucí hluk od předního kola, které se nemůže odlepit od země. Podle expertů totiž některý z pilotů bezděčně stlačil pedál brzdy. Přesnou odpověď "černé skříňky" nedaly. MAK si to vysvětlil starými návyky z kabiny Jak-40, kde jsou na podlaze kabiny pilotů opěrky pro podpatek.

V novějších typech Jak-42 takové opěrky nejsou, a pokud některý z pilotů ze zvyku nohu o neexistující opěrku - fakticky pedál - opřel, vyvolal brzdění. Možná sehrála roli utajovaná nemoc druhého pilota. Letoun tak současně startoval i brzdil.

"Zdvíhejte!" zní v kabině; piloti nejspíše přitahují kniply, aby přední kolo odtrhly od dráhy, ale to se neděje.

"210," hlásí mechanik rychlost, která však kvůli brzdění podvozku ke vzletu nestačí.

"Vzlet!" dožaduje se kapitán maximálního tahu motorů v okamžiku, kdy ke konci dráhy zbývá necelý kilometr.

MAK usoudil, že kdyby teď kapitán nařídil přerušit start, letoun by nejspíše přejel konec dráhy, ale bez vážnějších následků.

"220...230," hlásí mechanik rychlost, zatímco pokračuje boj motorů s brzdami. "Určitě jsme stabilizátor málo nastavili," tvrdí druhý pilot. "Vzlet, vzlet!" volá kapitán. "250," hlásí mechanik."Vzlet, stabilizátor!" křičí kapitán.

Letoun se dostává za konec startovací dráhy. O dvě vteřiny později kapitán nečekaně odtahuje knipl od sebe, čímž stláčí příď letounu k zemi - nejspíše se rozhodl přerušit start. Palubní mechanik, který si povšiml kapitánova gesta, sám přepojuje motory na nízký tah, aby se letadlo snadněji zastavilo. Rychlost klesá.

Pád ze šesti metrů

"Co to děláš?!" křičí druhý pilot. Podle expertů to míří ke kapitánovi - a oba piloti si v tu chvíli uvědomili, že přerušený start letoun silně poškodí a rozhodují se vzlétnout. Nastavují výšková kormidla na maximum a vší silou přitahují kniply k sobě. Možná v tu chvíli se jeden z nich naplno opřel do pedálů brzd, čímž rychlost stroje ještě snížil.

"Vzlet!!!" volá kapitán. Druhý pilot nadává mechanikovi, který znovu nastavuje všechny tři motory na maximální tah.

Letoun se 450 metrů za koncem dráhy odlepuje od dráhy. V kabině zní poplašný signál. Letoun, který už nezpomalují brzdy, se prudce vzpíná vzhůru, ale z výšky šesti metrů začíná padat. Kapitán křičí nadávku. "Andrjucha!" volá na něj druhý pilot. Kapitán kleje a o dvě setiny vteřiny později je záznam přerušen.