Za tragédii Tu-154 u Smolensku nemůžeme. Chybovali polští piloti, tvrdí Rusové

Moskva v úterý opět odmítla polské výhrady k ruskému vyšetřování loňské letecké katastrofy u Smolenska. Zatímco podle polské státní komise k pádu vládního letadla s prezidentem Lechem Kaczyńským na palubě přispěly i nedostatky na smolenském letišti Severnyj, ruští experti z Mezistátního leteckého výboru (MAK) dnes opět trvali na tom, že katastrofu zavinily chyby polských pilotů a vady letiště nesehrály roli.

"Hypotéza o nefungujícím radiolokačním přistávacím systému je nepodložená. Komise nezjistila vady v práci letiště. Nedostatky ve vybavení letiště příčiny katastrofy neovlivnily," prohlásil dnes Alexej Morozov, předseda technické komise MAK, která havárii vyšetřovala. Na letiště si nestěžovaly ani posádky ruských a polských letadel, které před havárií vládního letounu ve Smolensku přistály.

Se závěry ruského vyšetřování byla Varšava natolik nespokojena, že minulý pátek zveřejnila vlastní verzi havárie. Podle Morozova však nešlo o nic nového, polské výhrady obsahovala i lednová zpráva MAK o příčinách neštěstí, přičemž MAK neopominul nedostatky ve vybavení letiště.

"Bezprostřední příčinou katastrofy bylo to, že posádka nepřijala rozhodnutí přeletět na záložní letiště, ačkoliv nejednou byla informována o velice špatném počasí na (smolenském) letišti," zdůraznil Morozov. Polská zpráva je podle něj jen "vnitřní polská záležitost".

MAK přičítá vinu za havárii i tomu, že piloti byli vystaveni nátlaku nadřízených, o čemž svědčily návštěvy ředitele protokolu a velitele vojenského letectva v pilotní kabině. Varšava to však odmítá, podle Poláků šlo nejvýše o "nepřímý tlak". Morozov naopak dnes odmítl polská tvrzení o nátlaku nadřízených na ruské dispečery, kteří letiště navzdory husté mlze neuzavřeli. Podle Morozova však jedině kapitán zvláštního letu mohl rozhodnout o tom, zda přistane či nikoliv.

Při smolenské havárii loni v dubnu zahynuli spolu s prezidentem Kaczyńským také jeho manželka a dalších 94 lidí. Delegace cestovala do Smolenska, aby v nedaleké Katyni uctila památku tisíců Poláků, které tam v roce 1940 povraždila tajná sovětská policie NKVD.

Katastrofa se v Polsku stala i součástí urputného vnitropolitického zápasu mezi vládou a opozicí vedenou bratrem zesnulého prezidenta Jaroslawem Kaczyńským.