Na Floridě zavládl smutek s posledním raketoplánem. 27 tisíc lidí přijde o práci

Floridská kvetoucí turistická oblast a ráj zaměstnání pro americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) známý jako "vesmírné pobřeží" se snaží zvládnout smutek, trpkost i strach z budoucnosti v době, kdy se chýlí ke konci americký program raketoplánů. Pravděpodobně v pátek totiž odstartuje poslední raketoplán z USA.

Tři desetiletí lidských letů do vesmíru s kultovním programem raketoplánů byla hnacím motorem růstu pobřežního města Titusville. Ovšem konec jeho slavných dní se blíží s posledním letem raketoplánu Atlantis, který bude posledním letem raketoplánu vůbec.

Poslední mise odstartuje škrtání zhruba 27 tisíc pracovních míst přímo či nepřímo spojených s raketoplány, uvedli místní úředníci.

Obyvatelé truchlí

"Je to opravdu skoro stejné jako přijít o člena rodiny," řekla Marcia Gaedckeová, prezidentka obchodní komory oblasti Titusville, podle níž obyvatelé zažívají dobře známé fáze truchlení. "Prošli jsme si popřením - že se to přece nestane. A taky vztekem, že se to děje právě nám," řekla agentuře AFP. "Ty raketoplány jsou pro nás jako lidé. Mají osobnost a my na ně myslíme jako na členy rodiny."

Stejně jako mnoho dlouhodobých obyvatel Titusvillu je Gaedckeová osobně spojená s programem raketoplánů: její otec, bratr i sestra pracovali v Kennedyho vesmírném středisku. A ona sama tam byla také nějaký čas zaměstnaná. "Každá místní rodina má přesně stejný nebo podobný příběh," dodala.

Místo ztratí 40 procent lidí v oblasti

Nyní se ale pětačtyřicetitisícové město připravuje na ztrátu 40 procent z 8000 pracovních míst, z nichž mnohá zastávali dobře placení a vysoce vzdělaní obyvatelé. Míst, která přímo závisela na Kennedyho vesmírném středisku, a zmizí spolu s raketoplány.

V jedné z oblíbených restaurací, kde se současní i bývalí zaměstnanci Kennedyho vesmírného střediska rádi scházejí, zavládla po dotazu na konec raketoplánů pochmurná nálada.

"Je velmi smutné to vidět," řekla důchodkyně Betty Fordová, která v Kennedyho středisku pracovala jako dokumentová manažerka. Sledovala prý prakticky každý start do vesmíru ještě před prvním letem raketoplánu v roce 1981 včetně misí Gemini, Mercury a Apollo v 60. letech minulého století. "Sledovala jsem vesmírný program po většinu života," dodala. A na dotaz, co plánuje dělat při posledním startu posledního raketopláu, ale odpovědět odmítla. "To je dost soukromá věc," řekla jen.

Konec éry raketoplánů

Strach o budoucnost

V baru King's Duck Inn, kam si zvykli zaskočit na skleničku nebo dvě po službě technici a inženýři, z nich někteří byli před časem propuštěni, jsou mnozí dost naštvaní. "Nevíme, jaká bude budoucnost," řekl Garry Broughton, bývalý inženýr smluvní společnosti United Space Alliance, který před časem přišel o práci, kterou dělal 32 let. "Všechno, co víme, je, že čím dál tím víc lidí denně přichází o práci," dodal.

Nesouhlasí prý ani s rozhodnutím prezidenta Baracka Obamy zrušit program Constellation, který měl vrátit člověka na Měsíc, a namísto toho se soustředit na nové projekty, díky nimž by se lidé mohli dostat na Mars nebo na nějaký asteroid.

"Nebylo to dobré rozhodnutí, zabilo tisíce pracovních příležitostí," řekl Broughton. "Nevíme, kam dojdeme. Víme jen, že budeme platit Rusům, aby brali naše lidi do vesmíru." Jakmile program raketoplánů skončí, budou se moci astronauti celého světa "svézt" do vesmíru jen ruskými raketami Sojuz za 51 milionů dolarů na osobu.

"Následujících pět let bude velmi krušných," řekla Melissa Stainsová, prezidentka obchodní komory v pobřežním městě Cocoa Beach, které leží nedaleko Kennedyho vesmírného střediska. Vzhledem k tomu, že příští americké vesmírné lodi jsou vzdálené minimálně čtyři roky, budou podle ní mít dokonce i soukromé společnosti, jako je Boeing, SpaceX a další, problém zaplnit ekonomické prázdné místo, které po sobě ukončený program raketoplánů zanechá.

"Před časem NASA propustila 450 lidí a SpaceX jich najal pět. Takže to rozhodně není totéž," prohlásila Stainsová.