Obama podepsal nová pravidla pro vedení kybernetických válek

Prezident Spojených států Barack Obama podepsal nařízení upravující pravidla kybernetických válek, které může americká armáda a tajné služby vést v zahraničí. Prezidentský dekret stanoví, které operace musejí mít souhlas Bílého domu a jakými pravidly se mají řídit. Oznámila to ve středu s odvoláním na bezpečnostní experty agentura AP.

Obamův výnos je vrcholem dvouletého úsilí amerického ministerstva obrany vnést pořádek do využívání kybernetické "munice". Přichází zároveň v době, kdy USA začínají pracovat se svými spojenci na globálních pravidlech vedení počítačových válek. Podle AP jsou regule blízké pravidlům, která platí pro klasickou válečnou munici - od nasazení jaderných bomb až po elektronické sledování nepřítele.

Dokument Bílého domu vypočítává kybernetické nástroje, jichž může Pentagon použít v době míru a během vojenského konfliktu. Jde například o infikaci počítačovým virem nebo o kybernetický útok proti elektrické rozvodné síti nepřítele či proti jeho obranné infrastruktuře.

"Je to jiný svět, bomby už nepotřebujeme," řekl agentuře AP James Lewis, kybernetický expert Střediska pro strategická a mezinárodní studia.

Internetový prostor dokument definuje jako novodobé bojiště, kde je zapotřebí posílit síťovou obranu, chránit kritickou infrastrukturu a spolupracovat se spojenci. Dokument nebyl publikován, ale Pentagon se podle AP ke zveřejnění celé strategie chystá.

Směrnice Bílého domu například umožní vyslat testovací počítačový kód do sítě v cizí zemi, aby byla zjištěna její průchodnost.

Experti tuto praxi přirovnávají k pořizování průzkumných satelitních snímků v reálném světě ke zjištění možných příštích cílů. Kód sám o sobě nebude obsahovat ničivý virus; v případě budoucího konfliktu ale ukáže Pentagonu cestu k cíli, který má být s prezidentovým souhlasem zničen.

Pentagon chce také mnohem aktivněji chránit počítačové sítě výrobců zbraní, kteří disponují citlivými údaji o amerických zbrojních zakázkách.

Ministerstvo obrany už pokusně sdílí s několika firmami citlivá data o možném ohrožení, aby jim umožnilo bránit se případným útokům. Partnery Pentagonu mohou v budoucnu být i elektrárny, rozvodné sítě nebo finanční instituce.

"Musíme zavést přísný dohled, abychom zajistili, že žádná privátní data se nedostanou do nepovolaných rukou vlády," řekl nedávno člen Sněmovny reprezentantů Jim Langevin.

Příštím Pearl Harborem může být kybernetický útok

Podle expertů bude nasazení kybernetické "munice" součástí každého budoucího konfliktu. Podle odcházejícího šéfa Ústřední zpravodajské služby (CIA) Leona Panetty, který se přesouvá do funkce šéfa Pentagonu, musejí být Spojené státy "agresivní jak v ofenzivních, tak v defenzivních protiopatřeních".

Na nedávném slyšení v Kongresu Panetta prohlásil, že "je velmi pravděpodobné, že příštím Pearl Harborem může být kybernetický útok likvidující naše energetické systémy, naši síť, naše bezpečnostní, finanční a vládní systémy".

Vojenští experti zvlášť varují před možnými útoky, které přijdou z Číny, Ruska a východní Evropy. Situaci kromě toho komplikuje skutečnost, že hackeři zneužívají ke zprostředkování svých útoků "nevinné" cizí sítě ve třetích zemích.

Příkladem je útok v roce 2007, který poškodil vládní a firemní počítačové sítě v Estonsku. Tallinn z útoku obvinil Rusko, ale podle expertů Pentagonu byla značná část útoku vedena z území USA.