Do spuštění první íránské jaderné elektrárny zbývají týdny. Pomohli Rusové

První jaderná elektrárna v Íránu, na jejíž výstavbě se významně podílelo Rusko, bude uvedena do plného provozu v nejbližších týdnech. V Moskvě to ve čtvrtek novinářům řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.

V elektrárně v Búšehru v neděli poprvé proběhl zkušební provoz v minimálním režimu bez připojení k rozvodné síti. "Konečné spuštění je otázkou několika týdnů," cituje Rjabkova agentura Reuters. "Postupujeme dle harmonogramu, který jsme s íránskou stranou upřesnili po známých problémech z letošního února," dodal podle agentury ITAR-TASS ruský diplomat.

Oznámení přichází ve chvíli, kdy Írán obdržel to nejdůležitější - novou dodávku jaderného paliva právě z Ruska, napsala ve středu státní agentura IRNA. Mluvčí Íránské jaderné agentury Hamíd Chádim Káimí potvrdil, že od ruské strany minulý týden elektrárna přijala leteckou zásilku 33 tun paliva. Už v letech 2007 a 2008 do elektrárny Rusko dopravilo 90 tun paliva v osmi jednotlivých dodávkách.

Búšehr má výkon 1000 megawattů a pokrýt by měl 2,5 procenta íránské spotřeby elektrické energie. Západní mocnosti ale již nějakou dobu budování elektrárny opakovaně kritizují. Především kvůli neprůhlednému jadernému programu Íránu. Rusko výhrady ale odmítá s tím, že každá země má právo na mírový jaderný program.

Projekt jaderné elektrárny v Búšehru se datuje až do roku 1974, kdy došlo ke kontraktu ohledně výstavby reaktoru se společností Siemens. Německý partner ale z projektu o pět let později vycouval, kvůli Íránské islámské revoluci, jejímž výsledkem byla vláda islámských šíitských fundamentalistů.

V roce 1992 Írán podepsal miliardovou smlouvu o dokončení stavby s Ruskem. Práce začaly v roce 1995 a měly skončit za čtyři roky. Opakovaně zpožděné dodávky konstrukce a vadné součástky ale konečné datum ještě posunuly.

Opět odloženo, kvůli počítačovému viru

Po ukončení výstavby Írán musel spuštění elektrárny ještě několikrát odložit. Minulý rok se spekulovalo o tom, že by za problémy mohl stát počítačový virus Stuxnet vyvinutý Spojenými státy a Izraelem.Ten byl prý objeven v několika laptopech zaměstnanců elektrárny.

Letos v únoru Írán na doporučení dohlížejících ruských odborníků musel z "bezpečnostních důvodů" vyjmout palivo z reaktoru, aby podrobil palivové tyče novým technickým testům.