Ve finských volbách zvítězili konzervativci. Senzací ale jsou euroskeptičtí Praví Finové

Konzervativní Národní koaliční strana (KOK) se ziskem 20,4 procenta hlasů zvítězila ve finských parlamentních volbách před druhými sociálními demokraty.

Nečekaný úspěch ale zaznamenala národně orientovaná, euroskeptická a populistická strana Praví Finové. V parlamentu získala desítky nových mandátů, zatímco všechny ostatní strany o poslanecká křesla přišly.

Praví Finové se v konečném pořadí umístili těsně třetí s 19 procenty hlasů, které jim vynesly 39 mandátů - po minulých volbách jich měli šest. Vítězná KOK má 44 mandátů, což je o šest méně než při minulých volbách.

Největší ztrátu zaznamenal Finský střed (KESK) premiérky Mari Kiviniemiové, který spolu s KOK tvořil do voleb středopravou vládní koalici. S 15,8 procenta hlasů obsadil až čtvrté místo a v parlamentu ho bude zastupovat 35 poslanců - o 16 méně než dosud.

Vláda by mohla být už v polovině května

Druhé místo ve volební statistice patří sociálním demokratům, kteří mají zisk 19,1 procenta hlasů a budou mít 42 poslanců. Ve srovnání s volbami v roce 2007 přišli o tři mandáty. Žádná další strana nezískala přes deset procent hlasů.

Podle finských médií by mohla být příští vláda sestavena ve druhé polovině května. Pokud volební komise výsledky oficiálně potvrdí, bude sestavením nové vlády pověřen vůdce konzervativců z KOK Jyrki Katainen.

Zemětřesení na finské politické scéně může mít podle analytiků dramatický vliv na podobu budoucí finské politiky. Ve dvousetčlenném parlamentu se dosavadní koalice KOK a KESK neobejde bez dalšího partnera. Jak národně orientovaní Praví Finové, tak i sociální demokracie mají ale výhrady k evropské politice dosavadní vlády.

Ve hře je osud záchranného fondu eurozóny. Na rozdíl od řady jiných zemí má finský parlament právo hlasovat o jeho podobě, což by v případě silných pozic euroskeptiků mohlo zablokovat snahy o stabilizaci evropských financí. Bez finského hlasu se eurozóna neobejde.

Pokud totiž ze systému záchranného fondu kterákoli země vypadne, systém se zhroutí a evropská dluhová krize se tak ještě zhorší v době, kdy se po Řecku a Portugalsku objevují noví kandidáti na finanční pomoc, například Španělsko nebo Itálie.

Finsko se zavázalo ručit v hlavním záchranném fondu eurozóny částkou ve výši osmi miliard eur (194 miliard korun). "Musíme přestat s rozdáváním peněz cizím státům. Je nás jen 5,5 milionu, prostě si to nemůžeme dovolit," komentovala v závěru kampaně situaci kandidátka Pravých Finů Tuula Kuusinenová.

Čekáme na pozvánku k vyjednávání o koalici

Šéf Pravých Finů Timo Soini označil volební den za "historické datum pro dějiny Finska" a dodal, že očekává pozvání ke koaličním rozhovorům.

Představitelé dosavadní středopravé koalice uklidňují finské veřejné mínění, že obávat se protievropsky zaměřeného parlamentu není třeba. Budou-li Praví Finové přizváni do koalice, budou prý muset zmírnit svou protievropskou rétoriku.

Finská sociální demokracie, další koaliční kandidát, sice není proti Evropské unii, ale nesouhlasí se způsobem, jakým eurozóna řeší kritickou finanční situaci Řecka a Portugalska. Podle analytiků je tak možné, že bez ohledu na podobu budoucí koalice bude její součástí euroskeptická strana.

Výsledky parlamentních voleb:

Národní koaliční strana - 20,4 procent hlasů; 44 mandátů (v roce 2007 měla 50 mandátů)

Sociální demokracie - 19,1 procent hlasů; 42 mandátů (v roce 2007 měla 45 mandátů)

Praví Finové - 19 procent hlasů; 39 mandátů (v roce 2007 měli 6 mandátů)

Finský střed - 15,8 procent hlasů; 35 mandátů (v roce 2007 měla 51 mandátů)