Proč Obama spustil předvolební kampaň tak brzy? Potřebuje miliardu dolarů

Obrazem

Kdo se postaví Obamovi? Republikáni sází na mormona, prostopášníka či neústupnou lady zobrazit

Barack Obama v pondělí odstartoval svou kampaň za znovuzvolení do čela Spojených států. Vstup na scénu to ale nebyl nijak pompézní – na jeho webových stránkách se objevil volební spot a o několik desítek minut později prezidentovi příznivci dostali mail, ve kterém je na zahájení upozorňoval. Nic víc.

I když se prezidentské volby budou konat až za dvacet měsíců, a mimochodem, je to jen o tři týdny dříve, než začínal se svou kampaní Bill Clinton, americká média se vesměs shodují: Obamův start se dal čekat. Od chvíle, kdy se Obama oficiálně zapsal na listinu kandidátů, může totiž začít shromažďovat peníze od dárců.

Jak s odvoláním na dva své zdroje uvedl server CNN, prezidentův předvolební tým doufá, že se mu podaří získat celkem jednu miliardu dolarů. Minule mu jeho stoupenci darovali necelých 750 milionů dolarů, takže současný cíl rozhodně není nereálný.

Protože díky zákonům mohou najaté zájmové skupiny, které pro Obamu peníze získávají, dostat od jednoho subjektu dotaci jen ve výši 2500 dolarů, bude to práce dost obtížná. A na to je potřeba poměrně dost času. Nejoptimističtější prognózy hovoří o tom, že každá skupina by do kampaně mohla přinést 350 tisíc dolarů.

Před čtyřmi lety do čela země kandidoval muž, který na pozadí války v Afghanistánu a Iráku tvrdil, že lidé "mohou společně změnit svět" a "zachránit planetu". Tentokrát si ale Obama zvolil realističtější a propracovanější cestu, komentuje jeho kandidaturu stanice ABC News. Což jen podtrhuje jeho skvěle zpracovaný předvolební spot. Jde přece o obyčejné lidi, o obyčejné Američany, včetně Hispánců a mladých lidí. Na video k Obamově kampani se podívejte ZDE.

Pondělní prohlášení Baracka Obamy ale hojně kritizují představitelé z řad republikánů. Podle nich se prezident zajímá jen o své vlastní vítězství, finanční problémy národa ho netrápí, píše list New York Times.

Barack Obama byl zvolen 44. prezidentem Spojených států amerických na podzim 2008. V době inaugurace do funkce hlavy státu schvalovaly jeho jednání více než dvě třetiny Američanů, od té doby však míra popularity postupně klesala. "Způsob, jakým Barack Obama vykonává zaměstnání prezidenta" dnes podle institutu Gallup schvaluje méně než polovina Američanů.

Na nejnižší hodnoty se jeho popularita propadla v létě 2010, kdy se USA potýkaly s ropnou havárií v Mexickém zálivu, největší ekologickou katastrofou v novodobých dějinách země, a kdy za sebou vláda měla půlrok plný kontroverzních opatření: vyslání dalších vojáků do Afghánistánu, schválení reformy zdravotnictví a zákony zavádějící novou regulaci ve finančním sektoru.

"Je příznačné, že Obama je více ceněn ve svých osobních vlastnostech než v politice. Například z lednového průzkumu CNN plyne, že 60 procent Američanů označuje Obamu za čestného a důvěryhodného, přičemž jen 47 procent dotázaných s ním obecně souhlasí v otázkách, o které se zajímají," napsal politický komentátor CNN John Avlon.