Policie v Bahrajnu tvrdě potlačila demonstrace: Nejméně pět mrtvých, stovky zraněných

Nejméně pět demonstrantů bylo zabito a stovky utrpěly zranění při středečním zásahu bahrajnských bezpečnostních sil proti tisícům protivládních demonstrantů na Perlovém náměstí v Manámě. Vůdce šíitské opozice v parlamentu obvinil vedení země z "vyhlazovací války".

"Je to vyhlazovací válka. Něco takového se děje jen za války a to není přijatelné," citovala agentura Reuters z prohlášení předního představitele šíitského opozičního bloku v parlamentu Abdal Džalíla Chalíla z největší šíitské strany Sdružení národní muslimské dohody (Vifák).

Slzný plyn i ostré náboje

Policie použila k rozehnání demonstrantů slzný plyn a údajně i ostré náboje. Státní televize BNA přinesla záběry zcela vyklizeného Perlového náměstí, které bylo v minulých týdnech centrem protivládních protestů. Policisté strhávali stany zbylé po demonstrantech, kteří obsadili toto náměstí 19. února, aby požadovali politické reformy. Bahrajnská televize ale popřela zprávy, že bezpečnostní síly použily proti demonstrantům zbraně a letadla.

Policie údajně také obklíčila zdravotnický komplex Salmáníja a další nemocnice. Podle Chalíla jsou proto zranění a mrtví odnášeni do soukromých domů a pohřebních ústavů. Chalíl v této souvislosti vyzval kvalifikované lékaře, aby se vydali do nejbližšího zdravotnického střediska pomoci ošetřovat zraněné.

K masovým demonstracím v Bagdádu a Basře na podporu bahrajnských většinově šíitských demonstrantů vyzval na středeční odpoledne irácký radikální duchovní Muktada Sadr. "Chceme projevit svou solidaritu s našimi bratry v Bahrajnu. Zabíjení nevinných musí skončit," citovala Sadra agentura Reuters.

Bahrajnský král šajch Hamad bin Ísá Chalífa vyhlásil výjimečný stav den poté, co státy z oblasti Perského zálivu vyslaly své vojáky na pomoc bahrajnskému režimu. Je mezi nimi 1000 Saúdských Arabů a 500 policistů ze Spojených arabských emirátů.

Bahrajnci demonstrují od 14. února, jejich protesty jsou motivovány nespokojeností většinových šíitů s vládou sunnitské rodiny Chalífů. Žádají ustavení konstituční monarchie a rezignaci krále, který je u moci od roku 1999. Mnozí chtějí odchod celé jeho sunnitské dynastie, jež zemi vládne od konce 18. století. Většina Bahrajnců vyznává šíitský islám a tvrdí, že je systematicky utlačována.

Policie zasahovala i v Jemenu a Sýrii

Policie ve středu zasahovala také proti demonstrantům v Jemenu a v Sýrii. V jemenském městě Hudajdá zranila podle očitých svědků a nemocničních zdrojů agentury Reuters nejméně 150 lidí, když slzným plynem, gumovými projektily a údajně i ostrou střelbou rozehnala pokojné demonstranty, požadující odchod prezidenta Alího Abdalláha Sáliha. V centru Damašku demonstrovali podle agenturních zpráv desítky rodičů politických vězňů.

V jemenském přístavu Hudajdá u Rudého moře se spolu s pořádkovými policisty a příslušníky zvláštních sil, většinou v civilu, údajně vrhli na protivládní demonstranty také prezidentovi stoupenci. Na Sálihovy odpůrce házeli kameny a bili je holemi.

"Hlavní nemocnice (ve městě) je teď zcela přeplněná," řekl agentuře Reuters lékař Muhammad Muadžim.

V Sýrii se 26. ledna konaly demonstrace proti "korupci a tyranii", které byly namířeny proti prezidentu Bašáru Asadovi, jenž je u moci od roku 2000. O život přišly údajně tři lidé.

Od té doby nebyly ze Sýrie hlášeny žádné masivní demonstrace, i když také syrská opozice naplánovala na začátek února svůj Den hněvu po vzoru Tuniska, Egypta a dalších arabských zemí. Její výzva ale nebyla vyslyšena.

Prezident Bašár Asad, který zdědil v roce 2000 nejvyšší úřad po třech desetiletích vlády svého otce, od té doby pomalu odbourává ekonomické restrikce sovětského stylu povolováním vstupu zahraničních bank, otevíráním dveří dovozům a posilováním soukromého sektoru. Nespojuje však liberalizaci ekonomiky s politickými reformami a kritici režimu v Sýrii jsou stále zavíráni do vězení, což vyvolává kritiku mezinárodních organizací na ochranu lidských práv.