Bouře se šíří arabským světem. Protestuje už 16 zemí, oběti přibývají

Nepokoje v arabském světě

Aktuální zpravodajství, reportáže, rozhovory, videa, fotogalerie a další články o protestech, které se šíří arabským světem, najdete v našem speciálu.

Vlna protivládních protestů zasáhla za dva měsíce již 16 arabských zemí, ve kterých zahynulo podle odhadů přes 730 lidí (nejvíce, 365, v Egyptě). Protesty začaly v Tunisku loni 17. prosince, kde se kvůli špatným životním podmínkám upálil šestadvacetiletý mladík Muhammad Buazízí.

Kromě arabských zemí se demonstrovalo například i v Íránu, kde při tvrdém zákroku policie zahynuli 14. února dva lidé.

V Libyi už několik dnů bojují odpůrci Kaddáfího režimu s bezpečnostními složkamo. Na protivládní demonstraci střílelil do davu jednotky vládního režimu i žoldnéři z Čadu. Organizace Human Rights Watch (HRW) oznámila, že obětí je už nejméně 233.

Demonstranti se měli zmocnit několika vojenských objektů a zbraní včetně několika tanků. Sám vůdce Kaddáfí stále na vařejnosti nevystoupil, místo něj pronesl v televizi proslov jeho syn Sajf Islám. To jen podpořilo spekulace, že Kaddáfí uprchl do ciziny. 

Sajf Islám pohrozil demonstrantům, že povstání potlačí za každou cenu. Zároveň slíbil reformy a vyšší platy.

Libyjské úřady si v neděli povolaly zástupce Evropské unie v Tripolisu a pohrozily mu, že přestanou spolupracovat v boji proti nelegální imigraci, pokud bude unie nadále "podporovat" bezprecedentní demonstrace v zemi.

Příčiny protestů

Demonstranti zejména z řad studentů, státních zaměstnanců a mládeže protestovali či protestují především proti špatným životním podmínkám, vysoké nezaměstnanosti, korupci politiků, omezování lidských práv či za informační svobodu. Protestující pořádali pochody, demonstrace a shromáždění, na které se často svolávali pomocí mobilních telefonů a sociálních sítí, jako je Facebook či Twitter.

Dosud vlna protestů smetla dva prezidenty (v Tunisku a Egyptě), v Jordánsku byla jmenována nová vláda a jemenský prezident oznámil, že již nebude v dalších volbách kandidovat.

Projděte si přehled nepokojů v arabských zemích v posledních měsících
(země řazeny podle data začátku protestů, v prvním řádku odhady počtu obětí)

TUNISKO - 17. prosince - 219 obětí:

Autoritářský prezident Zín Abidín bin Alí, jenž byl v čele země od listopadu 1987, odstoupil po několikaměsíčních protivládních protestech 14. ledna. Později byl na bin Alího, který odjel do Saúdské Arábie, i jeho manželku vydán mezinárodní zatykač kvůli krádežím movitého i nemovitého majetku a nelegálnímu vývozu peněz do zahraničí. Dočasným prezidentem se stal předseda Sněmovny reprezentantů Fuád Mbazaa, "vládu národní jednoty" se zastoupením některých opozičních stran sestavil stávající premiér Muhammad Ghannúší.

Z dosud vládnoucího Demokratického ústavního sdružení (RCD) vystoupili všichni ministři a straně byla začátkem února pozastavena činnost. O život přišlo 219 lidí a 510 bylo zraněno.

ALŽÍRSKO - 28. prosince - 8:

V zemi se demonstrovalo zejména proti vysokým cenám již v prosinci 2010, další větší protesty začaly letos v lednu. Ty byly namířeny proti prezidentu Abdal Azízi Buteflikovi, jenž je u moci od roku 1999. Vláda slíbila zrušit výjimečný stav, který v zemi platí od února 1992. V zemi zahynulo při nepokojích osm lidí a na 800 bylo zraněno.

JORDÁNSKO - 14. ledna - 0:

Tisíce lidí demonstrovaly v Ammánu a dalších městech kvůli vysokým cenám paliv a potravin a zdržování politických reforem. Král Abdalláh II., jenž je u moci od roku 1999, začátkem února rozpustil vládu, nový premiér Maarúf Bachit sestavil kabinet začátkem února. Hlavní opoziční strana, Islámská akční fronta (IAF), se odmítla podílet na nové vládě a oznámila, že bude pokračovat v protestech a demonstracích.

MAURITÁNIE - 17. ledna - 1:

V polovině ledna protestovalo proti vysokým cenám několik tisíc lidí. Vláda prezidenta Muhammada uld Abdal Azíze, jenž je u moci od roku 2009, poté snížila ceny základních potravin o 30 procent.

OMÁN - 17. ledna - 0:

Proti korupci a vysokým cenám protestovalo v zemi na 200 osob. Sultán Kábus je u moci od roku 1970.

SÚDÁN - 17. ledna - 1:

Střety studentů a dalších protestujících s policií začaly v polovině ledna, několik lidí bylo zatčeno. Prezident Umar Bašír je u moci od roku 1989.

JEMEN - 18. ledna - 10:

Demonstrace opozice začaly po polovině ledna, 27. ledna požadovaly desetitisíce lidí odchod prezidenta Alího Abdalláha Sáliha, který je u moci od roku 1978. Prezident Sálih začátkem února oznámil, že nebude kandidovat v příštích volbách hlavy státu v roce 2013, a oznámil odklad parlamentních voleb stanovených na 27. dubna. Demonstrace poté pokračovaly a odpůrci prezidenta Sáliha požadovali rozsáhlejší reformní změny. Do 18. února v zemi zemřelo nejméně deset lidí.

EGYPT - 25. ledna - 365 obětí:

Protivládní protesty, největší projevy nespokojenosti v zemi od nástupu prezidenta Husního Mubáraka k moci v roce 1981, začaly 25. ledna. Heslem byla "vzpoura proti mučení, chudobě, korupci a nezaměstnanosti", demonstranti si stěžovali na ceny potravin, nedostatek pracovních míst a žádali odstoupení Mubáraka a rozpuštění parlamentu. Koncem ledna byl jmenován nový premiér Ahmad Šafík a viceprezidentem se stal šéf tajné služby Umar Sulajmán.

Začátkem února začal viceprezident Sulajmán jednat se zástupci opozice, mezi nimiž byli poprvé i členové dosud zakázaného Muslimského bratrstva. Mubárak po 30 letech odstoupil 11. února, moc převzala Nejvyšší rada ozbrojených sil (SCAF), jejíž hlavou je ministr obrany Muhammad Husajn Tantáví. SCAF poté pozastavila platnost ústavy a rozpustila parlament. Při protestech zahynulo 365 lidí.

SÝRIE - 26. ledna - 3:

V zemi se konaly demonstrace proti "korupci a tyranii", které byly namířeny proti prezidentu Bašáru Asadovi, jenž je u moci od roku 2000.

MAROKO - 30. ledna - 0:

Protesty proti vládě krále Muhammada VI., jenž je u moci od roku 1999, začaly koncem ledna. Vláda pomocí subvencí brání zvyšování cen základních potravin, protestující požadovali reformy a omezení pravomocí krále.

DŽIBUTSKO - 1. února - 2:

První protesty se konaly již 1. února, větší demonstrace proti režimu prezidenta Ismáíla Umara Guilláha, který je u moci od května 1999 (předtím ale v letech 1977-1999 vládl jeho strýc Hasan Gulád Aptidun), začaly 18. února. Při demonstracích 19. února byli zabiti dva lidé a dočasně zatčeni tři opoziční předáci.

IRÁK - 10. února - 3:

Menší protivládní demonstrace začaly 10. února, protestující požadovali lepší životní podmínky a kritizovali politiky. Premiér Núrí Málikí pak oznámil, že se v roce 2014 již nebude kandidovat v parlamentních volbách. Tři lidé byli zabiti 16. února ve městě Kút při střetech s policií.

SOMÁLSKO - 13. února - 5:

Menší protesty zejména za lepší životní podmínky si při střetech s policií vyžádaly 15. února pět mrtvých.

BAHRAJN - 14. února - 12:

Střety demonstrantů s policií začaly 14. února. Demonstranti požadovali, aby vláda vyřešila problémy nezaměstnanosti a zvýšila mzdy, a žádali demisi premiéra šajcha Chalífy bin Salmána Chalífy, který zastává svůj post od vyhlášení nezávislosti Bahrajnu v roce 1971. Opoziční šíitský opoziční blok Vifák (měl v parlamentu 18 ze 40 poslanců) odešel kvůli represím 17. února z parlamentu. Při střetech bylo zabito na 12 osob. 

LIBYE - 15. února - nejméně 104:

První sporadické protesty byly již v polovině ledna, větší protivládní demonstrace zejména na východě země začaly 15. února. Protestující se několikrát střetli s pořádkovými silami především ve městech Benghází a Bajdá, v některých městech naopak manifestovali stoupenci vládce Muammara Kaddáfího, který je u moci od září 1969.

Podle organizace Human Rights Watch (HRW) dosud zemřelo nejméně 233 osob.

KUVAJT - 18. února - 0:

Při srážkách mezi policií a Araby bez státní příslušnosti, kteří žádali plná občanská práva, bylo 18. února zraněno 30 lidí.