Le Penová jde ve šlépějích otce. Jako umírněný "klon" má prezidentské ambice

Politická hvězda Marine Le Penové vyšla v roce 2003, kdy ji její otec dosadil do vedení krajně pravicové Národní fronty (FN), a od té doby stoupá. Umírněnější podoba Le Pena je totiž jedním z důvodů, proč jsou názory FN přijatelnější pro stále víc pravicových voličů. Už teď se o ní píše jako o žhavé kandidátce na příští francouzskou prezidentku. V pátek byla zvolena do čela FN, oficiálně má být výsledek vyhlášen v neděli.

Dvaačtyřicetiletou advokátku zná francouzská veřejnost dobře od dob, kdy po šokujícím postupu Le Pena do finále prezidentských voleb v roce 2002 otce často a úspěšně zastupovala v televizních debatách. Podobá se mu nápadně nejen v obličeji, ale i výrazným projevem. Proto jí někdy francouzští novináři přezdívají "klon".

Podle mnohých názorů představuje tato členka Evropského parlamentu (od července 2004) novou, mírnější tvář extrémní pravice. Samotná by svou stranu označila za "vlasteneckou, která vyjadřuje velké znepokojení nad přistěhovalectvím, islamizací a chrání kulturní zájmy a národní identitu".

Francouzi na usměvavé političce, která výrazně zapracovala na svém vzhledu, oceňují, že na rozdíl od svého otce se svými protivníky v debatách diskutuje a naslouchá jim. Mohla by prý zabodovat i tam, kde hlasy FN dosud chyběly, u žen.

Skandál. Přirovnala okupaci k muslimům na ulicích

Sice sdílí otcův populismus, podle pozorovatelů ale zatím neupadala do rasistických excesů nebo zlehčování tragédií druhé světové války.

I jí se ale už podařilo vyvolat skandál. Začátkem prosince srovnala německou okupaci Francie za druhé světové války s tím, jak se muslimové na některých místech ve Francii modlí na ulici, protože v mešitách není dost místa. Nyní ji vyšetřuje prokuratura v Lyonu kvůli podezření z podněcování k rasové nenávisti.

"Je to okupace částí území, čtvrtí, v nichž se aplikuje náboženský zákon. To je okupace. Pravda, nejsou tu tanky ani vojáci, ale přesto je to okupace a těžce doléhá na obyvatele," řekla údajně. Nedávno se též zastala novináře Érika Zemmoura, souzeného za rasistické výroky na adresu Arabů.

Jako věrohodnou osobu ji začali Francouzi vnímat poté, co prezident Nicolas Sarkozy potvrdil výroky FN o tom, že přistěhovalci mohou za nárůst kriminality a Francouzům hrozí ztráta národní identity. Značná část pravicových voličů se totiž těchto věcí obává.

Překvapivě se zastala Židů

Le Penová odmítá nařčení svého otce z atisemitismu a sama před časem překvapila francouzské Židy, když se jich zastala po útocích islámských radikálů. Právě na ty má nyní Národní fronta nejvíce spadeno, většinu jejích voličů totiž tvoří chudí Francouzi žijící u přistěhovaleckých ghett, kteří trpí kriminalitou tamních gangů. S tím má Le Penová bohaté zkušenosti - po studiích práv šest let působila v Radě regionu Nord-Pas-de-Calais, kde jsou tyto problémy na denním pořádku. Od loňského jara tam opět zasedá.

Nejmladší dcera Jeana-Marieho Le Pena se narodila 5. srpna 1968 v Neuilly-sur-Seine. V letech 2004-2010 zasedala v regionální radě Île-de-France, od roku 2008 je radní v okrsku Hénin-Beaumont. Do FN vstoupila v roce 1986.

Ve své autobiografii Proti proudu (2007) na několika místech obhajuje svého otce, s jehož politikou vždy bezvýhradně souhlasila. O Le Penově výroku, že "plynové komory byly jen detailem druhé světové války" například říká: "Můj otec, dítě války, relativizuje."

Dvakrát rozvedená matka tří dětí nesplňuje ideální ultrapravicový model ženy rodící děti a pobíhající kolem plotny. Katolickým fundamentalistům, kteří tvoří značnou část členů strany, se nemůže líbit, že podporuje právo na potrat a je zanícenou zastánkyní sekulárního státu. Na veřejnosti má pověst "ženy z lidu," a dokonce i levicoví novináři s ní často zacházejí v rukavičkách.

V prosinci se ale umístila na předním místě průzkumu, v němž Francouzi odpovídali na otázku, kdo z veřejných osobností jim jde nejvíc na nervy.