Jak se žije v Evropě? Varšava, to je taková Amerika u sousedů

Kdyby se Zdeněk Tůma stal pražským primátorem, mohl by odjet sbírat zkušenosti do Varšavy. Tamní čerstvě znovuzvolená primátorka Hanna Gronkiewiczová-Waltzová také bývala šéfkou centrální banky. Tím ale veškeré podobnosti končí, protože polští starostové a primátoři jsou voleni přímo, od čehož se odvíjí jejich silný mandát.

Vláda hlavnímu městu je startovací drahou pro velkou politiku. Lech Kaczyński by se nestal polským prezidentem, kdyby předtím nebyl varšavským primátorem. Funkci primátora chvíli po něm zastával i premiér Kazimierz Marcinkiewicz.

Kaczyński se v duchu svého tradičního důrazu na historii Polska do srdcí Varšavanů zapsal hlavně vybudováním muzea Varšavského povstání.

Byla to až Gronkiewiczová-Waltzová, kdo se rozhodl řešit nejpalčivější problém města a začala stavět druhou linku metra, která povede pod řekou Vislou a věčně ucpanými mosty. Předcházet tomu budou ovšem dva roky neprůjezdného města kvůli stavbám. Varšavané, zvyklí se kvůli nespolehlivé veřejné dopravě jezdit auty, nyní skřípou zuby.

Varšava se urbanisticky vlastně pořád nevzpamatovala z druhé světové války, kdy byla prakticky srovnána se zemí. Symbolem města je stalinistický Palác kultury, i když diskuse, zda by se spíš neměl zbourat, se čas od času vrací.

V prestižním žebříčku polských měst polského vydání časopisu Newsweek, které vedle ekonomiky hodnotí i kvalitu života, je před Varšavou Wroclaw. Varšava jasně vede v hodnocení kvality vzdělání a v ekonomice – nejlépe placená místa jsou v hlavním městě, kde sídlí i většina největších polských nebo poboček zahraničních firem.

Tady se také vytváří velká část polského HDP – město je součástí Mazovského vojvodství, které v roce 2008, ze kdy jsou poslední čísla, tvořilo 21,5 procent celopolského HDP. A hlavní město tvoří 60 procent ekonomického výkonu celého vojvodství. V posledních letech ale není Mazovské vojvodství nejrychleji rostoucím polským regionem.

Prosklená supermoderna vedle betonového nádraží

Poláci se rádi shlížejí v Americe, politicky, kulturně i ekonomicky. Varšava toho může být důkazem, protože mrakodrapy tam rostou jako houby po dešti a při pohledu z předměstí Praga, které jediné za řekou Vislou zůstalo ve válce alespoň částečně ušetřeno, vypadá panorama centra opravdu jako downtown středně velkého amerického města.

Rodilí Varšavané nedají většinou na své město dopustit, ti, kteří sem přišli za prací, vědí, že jinde se dá žít lépe, ale tak dobrou práci nedostanou. I člověka, který sem přijede jen na pár hodin, uhodí do očí jeden z kontrastů v centru: supermoderní prosklené nákupní centrum Zlaté terasy se značkovými obchody stojí hned vedle starého komunistického betonového nádraží, v jehož podchodech prodávají drobní prodejci u stánků všechno možné jako za časů socialismu.