Jazykový zákon v praxi: Slovensko již dvěma ženám odebralo občanství

Zpočátku to vypadalo jako utopie. Kdo by se k nabytí jiného občanství přiznával? Nepočítalo se ale s poctivostí lidí. Před několika dny na svoji čestnost doplatily dvě Slovenky. Dobrovolně se přiznaly, že nabyly i občanství jiné - jedna maďarské, druhá italské.

Úřady zareagovaly na jejich doznání promptně a slovenské občanství oběma ženám odebraly. Jejich identitu nyní chrání přímo ministerstvo vnitra.

"Ne, jméno opravdu nesdělím. O občanství přišly na základě zákona, který byl přijat předchozí vládou a platí. Je to pravda, dvě dámy nahlásily, že získaly občanství jiného státu a pokud musíme dodržet zákon, tak jsme jim slovenské občanství museli odejmout. Přišly o něj," potvrdil HN mluvčí ministerstva vnitra Gábor Grendel.

Zároveň také vysvětlil, že stát ustoupil od pokuty téměř 3320 euro, kterou je potrestán každý, kdo si občanství jiného státu zvolí a zatají to. "Pokutu jsme neudělili, protože obě dámy nabytí jiného občanství dobrovolně oznámily," doplnil Grendel.

Zákon o ztrátě občanství prosadila za bývalé Ficovy vlády nacionalistická SNS po té co premiér Viktor Orbán oznámil, že míní udělit občanství všem Maďarům i těm žijícím v zahraničí bez trvalého pobytu. Na Slovensku vzbudil jeho návrh doslova hysterii.

Okamžitě zasedl parlament a přijal protizákon, který všechny, kteří maďarské občanství získají připraví o občanství slovenské. O jiných zemích se nehovořilo, ale bylo okamžitě jasné, že pokud bude chtít Slovensko dodržet literu zákona, bude muset odebírat občanství nabytá například sňatkem, dlouhodobým pobytem apod.

Nová slovenská vláda se tímto "trucpodnikem" zabývala ještě před koaliční dohodou. Oznámila, že připravuje návrh, který veškerá omezení ruší. Za svými sousedy je ale trochu pozadu. Maďarsko totiž oznámilo, že chce krajanům poskytnout i volební právo.

Nový šéf diplomacie Mikuláš Dzurinda zatím nechtěl o novém nápadu sousedů hovořit. Prohlásil jen, že se vyjádří až po té, co bude mít všechny návrhy "na stole".

S českým občanství mají lidé, kteří na Slovensku pracují, problémy odjakživa. Zatímco v Česku si na evropské normy například lékaři zvykli okamžitě. Ti slovenští se je snaží obcházet jak se dá.

Slovenským občanem kvůli lepšímu zacházení

Paní Gabriela žije na Slovensku 30 let. Nikdy si ale slovenské občanství nevzala. Nyní před důchodem zvažuje, že svou situaci změní. Jako česká občanka má totiž velmi ztíženou pozici. K lékařům jezdí do Česka, ve výjimečném případě ji na Slovensku ošetří na pohotovosti.

Vždy ji ale slovenští zdravotníci berou jako něco méněcenného. Někteří dokonce připomínají, že ubírá péči těm, kteří to skutečně potřebují. A to bez ohledu na to, že s evropskou zdravotní kartičkou má na pomoc nárok, protože pojišťovny si takové úkony vzájemně proplácejí. Ze statistik vyplývá, že své povinnosti si česká pojišťovna plní o mnoho lépe než její slovenská kolegyně.

Slovenské zdravotnictví ale je pozadu i v jiných směrech. Zatímco v českých čekárnách není o Slováky s dokladem (kartou pojištěnce EU) nouze, často naštvaní slovenští lékaři dávají svůj názor bez ostychu najevo. Musejí mít totiž zvláštní "cédéčko" kam se nechtění pacienti z jiných evropských zemí musejí zaznamenávat.

V posledních instrukcích všeobecné zdravotní pojišťovny byli Češi zařazeni mezi bezdomovce. Takže ve většině ordinací se buď český pacient nevykazuje (ale také nemá stoprocentní potřebnou péči), nebo se prostě napíše na jméno jiné, ovšem za stejných podmínek.

Není divu, že zde dlouhodobě žijící Češi také o slovenském občanství uvažují. I v těchto případech jejich snahy brzdí český zákon, který hrozí, že by o české občanství přišli.