I britská vláda chystá tvrdé úspory. A poddaní Jejího Veličenstva jí věří

Dosud žádná vláda Jejího Veličenstva se v posledních desetiletích neodhodlala k podobně drsné léčbě státních financí. Během příštích několika let musejí všechna britská ministerstva snížit výdaje v průměru o jednu čtvrtinu. Hlavní cíl: srazit do roku 2015 deficit rozpočtu ze stávajících deseti procent na dvě procenta hrubého domácího produktu.

Británie se škrtům nemohla vyhnout, protože její rozpočtový deficit je nejvyšší ze skupiny nejvyspělejších zemí G7.

Filosofie premiéra Davida Camerona a ministra financí Johna Osborna zní: Státní finance mají dát do pořádku z 80 procent menší výdaje díky úsporám a z 20 procent lepší příjmy díky vyšší dani z přidané hodnoty.

Zpět do roku 1999

Léčebná kúra konzervativně liberální koalice má snížit podíl státu na britské ekonomice na úroveň roku 1999, tedy prvních let vlády labouristů. Ministr Osborne dal najevo, že pro něho neexistuje žádný „plán B“. Sázka je však vysoká. Někteří ekonomové se obávají, že by radikální úspory v době chabého hospodářského růstu mohly zemi přivést zpět k recesi.

Není tedy vyloučeno, že pokud se toto riziko ukáže jako reálné, mohla by vláda zvolnit tempo. Pružnost naznačil jeden z liberálně demokratických ministrů, když prohlásil, že plán úspor „není vytesán do kamene“.

Podle Simona Hayese z banky Barclays tempo snižování deficitu, jež nasadila již předchozí labouristická vláda Gordona Browna, zatím trhy uspokojilo. „David Cameron a John Osborne mají tedy určitý manévrovací prostor,“ soudí Hayes.

Šněrovačka státní správě

Škrty citelně zasáhnou státní správu. Během pěti let z ní má zmizet kolem půl milionu pracovních míst. Nemá však jít o čisté propouštění, většina pozic má zaniknout tak, že za odcházející do důchodu nebudou najímáni noví lidí. Ministr Osborne však zároveň připustil, že nějaká propouštění budou „nevyhnutelná“.

Úspory se nedotknou pouze státní sféry. Podle odhadů poradenské společnosti PricewaterhouseCooper zmizí i půl milionu míst v soukromém sektoru, který je na veřejnou správu napojen (počítačové firmy, stavebnictví).

Nejcitelnější budou škrty v sociální péči. Vláda je odhodlána zrušit domácnostem s nejvyššími příjmy rodinné přídavky, dávku, která byla univerzální od konce druhé světové války.

„Největším překvapením je oznámení, že věk odchodu do důchodu se u mužů i žen zvedne na 66 let,“ tvrdí politický analytik stanice BBC Nick Robinson

Pozor na inflaci

Hodně rozruchu vyvolaly chystané úspory v rozpočtu obrany. Objem škrtů má být sice pouze osmiprocentní, pozastaveny však budou velké investiční projekty, např. nákupy letadel s kolmou dráhou vzletu Harrier nebo špionážních letounů Nimrod.

Úspory by se neměly dotknout válečného nasazení v Afghánistánu, kde působí kontingent deseti tisíc britských vojáků převážně v provincii Hílmand.

Rázné úspory ve státních výdajích by svou politikou mohla částečně kompenzovat centrální banka. Premiér Cameron se ostatně sám označil za „daňového konzervativce a monetárního aktivistu“. Cenou by však mohl být růst inflace, která nyní v Británii dosahuje tří procent, a tak je vyšší než v jiných zemích Evropské unie.

Vláda sáhla po drastických škrtech nejen z obav, že za váhavost by ji ztrestaly finanční trhy. Podle průzkumů veřejného mínění má zatím podporu voličů, ty poslední pak ukazují, že 38 procent Britů si myslí, že konzervativci mají lepší hospodářskou politiku než labouristé, zatímco o opaku je přesvědčena pouze čtvrtina. Jak dlouho se tento pro vládu příznivý poměr udrží, bude záležet na tom, jak bude britské hospodářství snášet rázné přiškrcení vládních výdajů.