Schwarzenberg chce otevřít novou oblast spolupráce USA a ČR

Americký institut v Praze

Česko stojí o to, aby v Praze vznikla pobočka některého z amerických think tanků, což jsou v zásadě instituty poskytující myšlenkové a názorové zázemí americkým politikům a administrativě.

V úterý se proto ve Washingtonu již sešel ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se zástupci republikánského ústavu American Enterprise Institute a čeká jej schůzka s odborníky z demokratického Brookings Institution. Na programu má také setkání se členy Aspen Institute. Své schůzky s americkými odborníky pak ve středu dopoledne završí setkáním se členy washingtonského Centra pro analýzu evropské politiky (CEPA).

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se ve středu sejde ve Washingtonu se šéfkou americké diplomacie Hillary Clintonovou. Jejich schůzku ovšem významně předznamená už středeční zasedání české vlády v Praze.

Jedním z hlavních témat schůzky Schwarzenberg – Clintonová bude Afghánistán, a pokud by český kabinet schválil navýšení tamního českého kontingentu, byl by to pro ministra Schwarzenberga skvělý vstup do následného rozhovoru s Hillary Clintonovou.

Silnější pomoc v Afghánistánu je nejnaléhavější požadavek, který administrativa prezidenta Baracka Obamy opakovaně vznáší nejen vůči Česku, ale také k ostatním členům spojenecké koalice. Při dubnové návštěvě v Praze o tom mluvila i Clintonová.

„I kdyby to vláda nestihla projednat, na podstatě to nic nemění,“ uvedl Daniel Koštoval, zástupce českého velvyslance ve Washingtonu. Při jednání s Clintonovou bude Schwarzenberg počítat s navýšením jako s hotovou věcí.

Více vojáků jako hotová věc

Ministr obrany Alexander Vondra navrhuje, aby Česko poslalo do Afghánistánu dalších 170 vojáků, čímž by celková síla českého kontingentu v příštím roce dosáhla 730 příslušníků. Vondra zároveň navrhuje, aby sněmovna a Senát neschvalovaly výjezdy vojáků do zahraničí jako dosud na rok dopředu, ale na dvě léta s výhledem na další jeden rok.

Kromě Aghánistánu, což je téma spadající do již tradiční společné obranné a bezpečnostní agendy, chce Schwarzenberg na schůzce s Clintonovou otevřít celou novou oblast budoucích česko-amerických vztahů, jíž by měla být širší ekonomická a vědecko-technologická spolupráce.

„Katalyzátorem“ by zde podle české diplomacie ve Washingtonu mohla být aktuální účast firmy Westinghouse v tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Zároveň by podle české strany mělo jít o obecnější a dlouhodobější rozvoj ekonomické agendy, než jsou „ad hoc“ témata a projekty.

Dosavadní reakce americké strany ovšem nebyla jednoznačná. Firma Westinghouse v prvních měsících od svého loňského vstupu do temelínského tendru zaostávala za konkurenty – francouzskou Arevou a rusko-českým konsorciem Atomstrojexport. Podle české diplomacie ve Washingtonu se však Westinghouse v poslední době do soutěže vložil již velmi vážně.

Lehké nebylo ani získat si pozornost Obamovy administrativy, která byla podle české diplomacie ve Washingtonu dlouho „uzavřena do svých problémů“. Aktuálně je administrativa i nervózní z listopadových voleb do Kongresu, některé projekty odkládá až po nich. Širší česko-americké ekonomické fórum, jež se původně plánovalo do doby současné Schwarzenbergovy návštěvy, se tak pravděpodobně uskuteční až v prosinci.

Z Česka by měla na toto fórum přijet delegace v čele s ministrem průmyslu Martinem Kocourkem. Zájem a úroveň zastoupení z americké strany pak může být prvním testem, jak se Schwarzenbergova výzva o otevření nové „ekonomické“ kapitoly ve vztazích s USA na americké straně ujala.