José Barroso s podporou většiny europoslanců na úterním zasedání EU zdůraznil, že postup Francie v romské otázce není správný. Podle některých politika Nicolase Sarkozyho porušuje unijní právo. A kritickým hlasům se nevyhnula ani Evropská komise, která se prý k problému nestaví dost aktivně.
"Každý v Evropě musí respektovat zákon a vlády musí respektovat lidská práva. A to včetně práv menšin," prohlásil šéf Evropské komise José Barroso. Jak vzápětí dodal, v EU "není místo ani pro rasismus, ani pro xenofobii".
Jak uvedla komisařka Viviane Redingová, komise chce vytvořit speciální skupinu zabývající se romskou otázkou. Jejím cílem bude mimo jiné hodnotit, nakolik členské země využívají fondů EU k integraci této menšiny.
Komise již nyní zkoumá slučitelnost francouzského postupu s právem EU. Vyžádala si prý také podrobné informace přímo z Paříže, ty jí ale zatím nebyly dodány.
Europoslance na zasedání ale postup komise neuspokojil. "Jsem hluboce zklamán... Když poslouchám, co dnes řekla komise," řekl socialistický poslanec Hannes Swoboda. "Myslím, že to je skandální," dodal s tím, že mu nejvíce vadí neschopnost Bruselu říci, zda Francie zákony porušuje, nebo ne. A podobně se vyjádřili také zelení, liberálové nebo komunisté.
Francouzský ministr pro imigraci odložil svatbu, kvůli výhrůžkám na Facebooku - čtěte ZDE
Odsouvat, nebo integrovat? Evropský parlament řeší, co si počít s Romy - čtěte ZDE
Již ve čtvtek budou zákonodárci hlasovat o rezoluci k tomuto tématu. Připraveno je několik návrhů, jak by text mohl vypadat. Většina z nich je vůči Francii ale hodně kritická.
Paříž od samého počátku, kdy začala bourat nelegální romské osady, prohlašuje, že to vše je součástí bezpečnostní politiky. A kritici Sarkozymu krok vyčítají - prý chce jen zvýšit svou popularitu, kterou radikálním krokem u obyvatel Francie získává. Jeho politiku i přes masivní protest schvaluje více než polovina občanů.
Popularita francouzského prezidenta v posledních měsících totiž stále klesá. Podle odpůrců vlády se tak jen snaží odpoutat pozornost od hojně komentovaných škrtů či kritizované důchodové reformy.
Francie si ale stojí za tím, že Romové zemi opouštějí dobrovolně. Každé rodině, která s odjezdem souhlasí, poté věnuje příspěvek ve výši 300 eur za dospělého člověka a sto eur za každé dítě. Přesto postup pobouřil jak organizace hájící lidská práva, tak i OSN.
Jen od ledna letošního roku tak vrátila okolo osmi tisíc Romů, kteří v zemi pobývali bez povolení. Z Evropy se mezitím ozývají podobné hlasy, především z Itálie a Německa, které s ilegálně postavenými tábory také bojují.
Dobrovolná masová deportace
"Je jasné, že Romové ve Francii nejsou vyháněni na jednotlivém základě. Jde o masové deportace... Nemůžeme připustit kolektivní tresty," podotkla zákonodárkyně za zelené Franziska Kellerová.
S negativními hlasy ale nesouhlasí státní tajemník pro evropské záležitosti v úřadu francouzského ministra zahraničních věcí Pierre Lellouche. "Vyjádření europoslanců považuji za zcela přehnaná a nespravedlivá... Francie jen uplatňuje lisabonskou smlouvu, evropské právo a směrnici (EU) z roku 2004," prohlásil.
Přidal se také francouzský lidovecký poslanec Jean-Pierre Audy. Jak řekl, jeho země je vůči lidem, kteří tam pobývají legálně, štědrá. "Svoboda nemůže existovat bez pořádku, jinak je to anarchie," dodal.
"Nevědí, co se děje uvnitř osad..."
Slovenská socialistická europoslankyně Monika Flašíková-Beňová zase podotkla, že z vystoupení zástupců komise je evidentní, že nemají ponětí o tom, co se děje v romských osadách. "Co se děje ve Francii, je jen vrcholem ledovce," dodala.
Naproti tomu europoslanec Jan Březina tvrdí, že postup Paříže je jen dokladem selhání její politiky integrace menšin. "Vždy jsem považoval za nespravedlivou zavedenou praxi navážet se ohledně porušování práv Romů do menších a slabších států, jako je ČR. Takže rozhodně neuškodí, když si roli lidskoprávního otloukánka vyzkouší i velký a silný stát typu Francie," komentoval úterní debatu Březina.
A jak dodává, aroganci prezidenta Sarkozyho potvrzuje také fakt, že na schůzku věnované azylové politice pozval jen některé země. "Okázalé nepřizvání Česka k jednacímu stolu tento trend jenom potvrzuje. Naše diplomacie by se s takovým chováním neměla smířit," dodal.
