V Afghánistánu padlo od roku 2001, kdy Američané a jejich spojenci zahájili invazi do této země, už přes 2000 zahraničních vojáků. Vyplývá to z neoficiální statistiky zveřejněné na internetu. 60 procent padlých jsou Američané. Podle srpnových údajů OSN stoupá počet civilních obětí.

Podle stránky http://icasualties.org/oef/, která eviduje boje v Afghánistánu, padlo od začátku války 2002 zahraničních vojáků. 1226 z nich byli Američané, Británie přišla o 331 lidí. Prozatím nejtragičtější byl pro NATO loňský rok s 521 mrtvými, od letošního ledna už ale padlo 434 cizích vojáků. Nejhorší měsíční bilance vůbec byla zaznamenána v červnu, kdy jich přišlo o život 102. Nejvíc z nich v provinciích Hílmand a Kandahár.

V Afghánistánu je nyní díky posilám na 150.000 příslušníků zahraničních armád. Příští léto chtějí ale USA zahájit stahování.

Oběti v Afghánistánu zdaleka nedosahují počet mrtvých z Iráku, i když tamní konflikt trval kratší dobu. Od americké invaze z roku 2003 v Iráku zahynulo 4723 zahraničních vojáků, z nichž 4405 byli Američané.

Stahování z Iráku už USA zahájily a do konce srpna hodlají mít v zemi jen 50.000 vojáků. Pozornost se nyní zaměřuje na konflikt v Afghánistánu.

Podle srpnové zprávy OSN za tamní boje platí životy stále víc cizinců. Za první půlrok letošního roku jich zemřelo 1271, což je v porovnání se stejným obdobím loňského roku o 31 procent víc.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist