Do důchodu půjdeme až v 70 letech, možná ještě později, zvažuje Brusel

Lidé musí více a déle pracovat, zní z Bruselu. Současná situace je kritická a bez podstatných reforem penzijních systémů členských států ztratí EU na konkurenceschopnosti. Ve střednědobé perspektivě by se odchod do důchodu měl zvýšit až na 70 let, tak jako je tomu například v Japonsku.

Plán, který v červenci nastínil maďarský komisař pro práci a sociální věci László Andor, už má konkrétní obrysy. Podle informací serveru Spiegel Online v Evropské komisi koluje strategický dokument, jehož cílem je vytvořit tlak na společný postup při řešení situace.

Aby bylo možné při rostoucí délce průměrného věku dožití u evropského obyvatelstva zajistit stabilitu penzijních systémů, mají podle dokumentu státy na výběr ze tří možností: buď se musí zvýšit odvody do důchodových fondů, plošně snížit penze nebo zvýšit hranici odchodu do důchodu. Právě třetí variantu chce Andor prosadit.

Předem je přitom jasné, že najít podporu pro jednotnou úpravu nebude lehké. Komise totiž v důchodové otázce nemá rozhodovací kompetence, může pouze vydat doporučení. I proto Andor, mimojiné profesor ekonomie, zatím volí opatrný postup: "O posunu hranice odchodu do důchodu musí rozhodnout každý členský stát."

V současnosti odcházejí lidé v EU do penze v průměru v 61,4 letech, přestože zákonem stanovená lhůta je v řadě zemí mnohem vyšší. V evropském srovnání nejdříve končí s pracovní kariérou Francouzi: v průměru začnou pobírat rentu už v 59 letech.

K diskusi o potřebě zvýšit hranici odchodu do důchodu výrazně přispěla řecká krize, která do velké míry vznikla kvůli štědrému sociálnímu systému. Řecká vláda tak musela ustoupit tlaku EU: schválila výrazné škrty v důchodovém systému a zvýšila odchod do penze z 61,5 na 65 let. Jinak by pro svou ekonomiku od EU nezískala záchranný balíček ve výši 110 miliard eur.

Nejdále jde zatím Velká Británie: v roce 2046 půjdou všichni Britové do důchodu až v 68 letech. Na ostrovech zároveň plánují od října 2011 zrušit povinný odchod do penze, tak aby lidé mohli pracovat i po jejím dosažení. Opatření může snížit tlak na rozpočet země, protože více lidí bude platit daně a zároveň nebude mít nárok na státní důchod. Zastánci vládního plánu tvrdí, že by to mohlo britskému hospodářství přinést miliony liber.

I to je ale málo, říkají ekonomičtí experti a zástupci průmyslových svazů. "Pokud se podíváme na stále vyšší věk dožití a zároveň klesající porodnost, je jasné, že důchod v sedmdesáti letech prostě musí přijít," tvrdí ředitel Institutu německého hospodářství (IW) Michael Hüther. "Potřebujeme více flexibility, co se týká pracování ve stáří. Musíme umožnit, aby lidé mohli pracovat i po sedmdesátce."

"Chtějí se jen zviditelnit..." 

Přitom právě v Německu v současnosti probíhá o penzijní reformě bouřlivá diskuse. Ministryně práce Ursula von der Leyenová (CDU) totiž naznačila, že by plánovaná hranice odchodu do důchodu v 67 letech, které má být postupně dosaženo do roku 2029, měla být ještě zvýšena. 

Sociální demokraté dokonce prosazují zrušení reformy, kterou sami ve velké koalici kancléřky Merkelové v roce 2007 pomáhali prosadit. Hlavním motorem byl přitom tehdejší ministr práce Franz Müntefering. Ten ale ve vedení strany skončil a nový předseda SPD Sigmar Gabriel teď chce hranici ponechat na 65 letech.

"Není možné od roku 2012 začít zavádět penzi v 67 letech, dokud se nepodaří zvýšit podíl zaměstnanosti u lidí v předdůchodovém věku. Jinak reforma nebude ničím jiným než seškrtáním důchodů," tvrdí Gabriel.

Von der Leyenová označuje výpad SPD jako pokus zviditelnit se "v okurkové sezóně" a oponuje: "V posledních pěti letech se podařilo zvýšit podíl zaměstnanosti u lidí mezi 60 a 64 lety na 40 %. Vzhledem k velkému množství dobře vzdělaných lidí ve starším věku a stále vzrůstajícímu nedostatku pracovní síly nemusí být člověk prorokem, aby mohl říct, že tento trend bude pokračovat," řekla ministryně.