Obvinění jedenácti osob ze špionáže pro Rusko v USA je podle ruského ministerstva zahraničí (MID) nepodložené a celá situace politováníhodná. "Podle našeho názoru není podobné jednání ničím podložené a sleduje nepěkné cíle," uvedlo ministerstvo v prohlášení.
Veřejné vystoupení amerického ministerstva spravedlnosti, které v pondělí zadržení údajných špionů oznámilo, označilo MID za událost připomínajcí "špionážní strasti" z dob studené války.
Ministerstvo zdůraznilo, že všeho lituje o to více, že vztahy mezi oběma zeměmi se v poslední době zlepšují. Zprávu o zatčení MID studuje, obsahuje podle něj vzájemně si odporující skutečnosti.
Lavrov: Nevím, o čem je řeč
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov během své návštěvy Izraele prohlásil, že k celé věci zatím nemá dostatek informací. "Nevysvětlili nám, o čem je řeč. Doufám, že nám to vysvětlí," uvedl na adresu Američanů.
Mluvčí premiéra Vladimira Putina se k celému "špionážnímu skandálu" odmítl vyjádřit, mlčí také zahraniční rozvědka (SVR).
Deset mužů a žen bylo zatčeno v pondělí v Bostonu, New Yorku, New Jersey a Virginii, nyní čelí obvinění ze špionáže a praní špinavých peněz, za což jim hrozí pět, respektive dvacet let vězení. Podle amerických úřadů je většina zadržencýh ruské národnosti, oni sami ale tvrdí, že jsou z Peru, Kanady či USA.
Jedenáctý člen skupiny označované jako "Ilegálové" byl v úterý zadržen na Kypru při pokusu nastoupit do letadla směřujícího do Budapešti.
Elegantní načasování
Místopředseda bezpečnostního výboru Státní dumy Vladimír Kolesnikov prohlásil, že celý skandál je vyvolán ve snaze narušit vztahy mezi USA a Ruskem. Podle jeho názoru totiž není náhodou, že zatčení přišlo krátce po návštěvě prezidenta Dmitrije Medveděva v USA, která potvrdila, že vztahy mezi oběma zeměmi se zlepšily.
"Bohužel, v Americe jsou lidé, kteří žijí se starou přítěží, v dobách studené války a dvojích standardů. A proto to oteplení, které přišlo s nastoupením mladých prezidentů, (...) je těmito kruhy vnímáno - mírně řečeno - jako neadekvátní," cituje z jeho vyjádření agentura RIA Novosti.
V podobném duchu se vyjádřil i Lavrov. "Jediné, co mohu říct, je to, že okamžik, kdy k zatčení došlo, byl vybrán velmi elegantně," konstatoval.
Špička ledovce
Ruská i americká média nicméně upozorňují, že celá aféra může přejít v diplomatickou roztržku. Během pondělního projednávání případu u federálního soudu na Manhattanu prohlásil žalobce Michael Farbiarz, že odhalení skupiny je jen "špičkou ledovce" a upozornil, že ruské tajné služby systematicky a dlouhodobě provádějí nelegální operace na americkém území.
Soud také zamítl propustit pět ze zadržených na kauci a protože obžalovaní prohlásili, že namají dostatek peněz na právníka, byl jim přidělen. Rozhodnutí soudu u dalších pěti údajných špionů zatím nebylo zveřejněno.
Jako na běžícím pásu. Agentem FBI se může Američan stát za pár měsíců - čtěte ZDE
Ruští špioni chtěli proniknout ke špičkám české armády - čtěte ZDE
Agenti byli podle zdrojů z USA organizování SVR, v USA žili dlouhodobě pod falešnou identitou a snažili se dokonale splynout s americkou společností. Někteří vystupovali dokonce jako páry. Jejich úkolem bylo infiltrovat se do politických kruhů ve Spojených státech a získat informace o zbraních, diplomatické strategii a politickém vývoji. Neměli však za úkol shánět přísně utajované informace, upozornilo americké ministerstvo spravedlnosti.
Všichni pracovali v civilních zaměstnáních bez viditelných kontaktů se zahraničními vládami. Jedna z žen, narozená v Peru, působila jako redaktorka vlivného deníku El Diario/La Prensa vycházejícího španělsky. Přispívala do něho komentáři vyznívajícími kriticky vůči americké vládě.
Poslední vážná diplomatická krize mezi Ruskem a USA se datuje do března 2001. Americké ministerstvo zahraničí tehdy vyhostilo šest ruských diplomatů z USA a dalším 45 nařídilo opustit území. Byla to odveta za zneužití amerického agenta pro špionáž ve prospěch Ruska. Moskva vypověděla čtyři americké diplomaty a nařídila dalším 46 americkým diplomatům opustit Rusko do 1. července. Bylo to nejmasovější vyhoštění od roku 1986, kdy tehdejší prezident USA Ronald Reagan odvolal přes 50 agentů KGB.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist