Medveděv předal Komorowskému dokumenty o Katyni

Katyň-tragické místo polských dějin

Katyň: Symbol genocidy, válečných zločinů i mistrné propagandy

Katyň byla tragédie, ale neobviňujte za ni celý ruský národ, řekl Putin

„Nová Katyň“ je šancí pro skutečné smíření mezi Polskem a Ruskem

Ruský prezident Dmitrij Medveděv v sobotu předal úřadujícímu polskému prezidentovi Bronislavu Komorowskému 67 svazků dokumentů o masakru v Katyni před 70 lety. Uvedla to státní televize Rossija-24. Rusko souhlasilo jako projev dobré vůle po tragické smrti prezidenta Lecha Kaczynského s odtajněním dokumentů, ze kterých vyplývá nařízení tehdejšího ruského lídra Josefa Stalina k zavraždění 4 tisíc polských důstojníků v pevnosti Katyň v roce 1940. 

Medveděv řekl Komorowskému, že nařídil další práci na policejním spisu č.159, včetně odtajnění dalších materiálů, uvedla stanice.

Již koncem dubna ruská archivní správa na internetu zveřejnila dokumenty o masakru polských důstojníků v Katyni v roce 1940." Chci zdůraznit, že v elektronické verzi se tyto dokumenty  na oficiálních vládních stránkách doposud neobjevily,“ uvedl tehdy předseda federální archivní agentury Andrej Artizov.

"Složka číslo 1", jejíž obsah je od nynějška přístupný na internetu (v tuto chvíli jsou však webové stránky rusarchives.ru nedostupné), přitom doposud ležela hluboko v ruských archívech. „Jelikož se jedná o dokumenty velké důležitosti, přísně tajné, měli k nim přístup pouze vybraní jedinci,“ uvedl Artizov.

Dodal, že hlavním motivem zveřejnění je ukončit diskuze o tom, že za katyňským masakrem nestály sovětské tajné služby, které jsou nadále mezi ruskou veřejností poměrně rozšířené.

Berija píše Stalinovi

Mezi publikovanými dokumenty je například zpráva tehdejšího ministra vnitra Lavrentije Beriji adresovaná J. V. Stalinovi z března 1940. V té Berija navrhuje "vyřešit otázku" 14 736 Poláků umístěných v táborech sovětské tajné služby NKVD "v mimořádném řízení" a doporučuje "použít nejvyšší možný trest - zastřelení". Důvod? Polští důstojníci podle Beriji provádějí kontrarevoluční činnost a protisovětskou agitaci.

Polská strana se zatím k oznámené o zveřejnění dokumentů staví rezervovaně. Kopie příslušných listin totiž už v roce 1992 tehdejší ruský prezident Boris Jelcin předal Lechu Walesovi a ten je nechal publikovat.

"Nebude to nic nového," řekl rádiu TOK FM Slawomir Debski z Polského institutu mezinárodních vztahů. "Publikace na internetu je motivována tím, že Rusko chce ukončit spekulace a mýty, které existují na okraji veřejné debaty. Chce usvěčit ze lži ty, kdo tvrdí, že dokumenty jsou zfalšované a zmanipulované," dodal Debski.

Spor o odtajnění dalších dokumentů

Sporným bodem mezi polskou a ruskou stranou tak i nadále zůstává odtajnění dalších dokumentů spojených s katyňským masakrem. To však ruská strana opakovaně odmítla. 

Zástupce šéfa aparátu ruského kabinetu Jurij Ušakov loni v srpnu uvedl, že pro odtajňování jsou jasně stanovená pravidla. "Nakolik je mi známo, vše, co bylo možné v tomto směru odtajnit, již odtajněno bylo. Proto je nelogické klást nám další požadavky v tomto směru," oznámil. V podobném smyslu se tehdy vyjádřil i ruský premiér Vladimír Putin. 

Polští důstojníci padli do sovětského zajetí v rámci dělení Polska mezi nacistické Německo a Sovětský svaz v září 1939 na základě paktu Molotov-Ribbentrop o neútočení mezi oběma velmocemi. NKVD v Katyni i na jiných místech v období jara 1940 postřílela na 22 tisíc Poláků, kromě důstojníků také intelektuály nebo policisty. Sovětský svaz z masakru až do roku 1990 obviňoval nacistické Německo, pravdu přiznal až Michail Gorbačov.

Katyňský masakr zůstává jedním z nejpalčivějších míst rusko-polských vztahů. Významným symbolickým gestem bylo setkání Vladimíra Putina s jeho polským protějškem Donaldem Tuskem při vzpomínkové akci v Katyni letos v dubnu. I tady však Tusk připomněl otázku stále neodtajněných dokumentů.

Podle polských zdrojů jde především o takzvaný běloruský seznam, který by mohl objasnit, co se dělo s 3870 Poláky, kteří byli ve vězeních v Bělorusku a které pravděpodobně také zavraždili příslušníci NKVD. 

Celá věc je nyní o to citlivější, že při cestě na pokračování vzpomínkových akcí u Smolenska tragicky havaroval polský vládní speciál. Při nehodě zemřel prezident Lech Kaczyński a 95 dalších lidí včetně prakticky celého velení polské armády. Právě tuto "druhou Katyň" vnímají mnozí komentátoři jako příležitost k urovnání historických sporů mezi oběma zeměmi.